Cvičení s Jaroslavem Wojnarem Zooterapie Euroklíč
Rubriky Vaše příběhy Výlet do Buchlovic spojený s návštěvou zámku a zámecké zahrady

Výlet do Buchlovic spojený s návštěvou zámku a zámecké zahrady

Z ámek nechal postavit hradní pán Jan Dětřich z Petřvaldu, své manželce, Anežce Eleonoře z Colonna-Felsu, údajně proto, aby jí připomínal příjemný slunný pobyt, právě takový jaký měla v rodné Itálii. Barokní zámecký komplex tvoří dvě protilehlé budovy. Horní – Flora – sloužila hospodářským účelům. Obě navzájem svírají čestný dvůr s centrální kašnou a pozdějšími zídkami, oddělujícími budovy od zahrady. Letopočet 1701 bývá považován za rok, kdy byla dokončena dolní budova zámku.

Současnou podobu získal zámek v prvních dvou desetiletích 20. století. Na venkovních i vnitřních úpravách se zde účastnili architekti Otmar Leixner a Dominik Fey. Společně se zámkem byla vytvořena i zámecká zahrada, která patří mezi nejvýznamnější svého druhu v naší zemi. Park byl proveden ve francouzském stylu a až později zde přibyla jeho anglická část, která se může pochlubit nepravidelným střídáním lučin, skupinek jehličnanů a listnáčů a také s podstatným podílem exotických dřevin.

Buchlovický zámecký park je známý takzvanou historickou zelení, která tvoří neoddělitelnou součást reprezentační architektury šlechtického díla. Terén zahrady způsobil její terasovité uspořádání. Parkem protéká potok, jenž tvoří hranici mezi druhou a třetí terasou. Pravý břeh byl zpevněný balustrádou s vázami na pilířích. Po roce 1900 byl park zvětšen až k silnici a opatřen novou vrátnicí s vjezdem a vchody. Celková rozloha zahrady a parku dosáhla velikosti 19 ha. V roce 1988 se v parku ocitly dvě monumentální sochy sv. Cyrila a Metoděje, které od roku 1910 stály při cestě proti hradu Buchlovu.

Zvláštností zámeckého parku jsou pávi, které při procházce zcela určitě zahlédnete a také uslyšíte jejich křik. Jsou obdařeni krásným ocasním peřím a uvidíte je na trávnicích, ve větvích stromů, na okenních rámech, na střechách, na sochách. Vypadá to, jako by si v buchlovickém zámku mohli dělat, co chtějí. Na zámku jsou již několik století a pán z Petřvaldu páva zobrazil ve šlechtickém erbu. Je stříbrný, na půleném-modrém poli. A proč? Rodový hrad této staré moravské vladycké rodiny v Petřvaldu byl za dávných časů obležen divokými Mongoly a ti se nejspíš těšili na bohatou kořist. Hrad však byl dobře zásoben a odolával obléhání po několik měsíců. Velitelé se rozhodli pro lest a podařilo se jim podplatit jednoho z hradních zbrojnošů, který jim prý spustil v noci z hradeb žebřík a oni chtěli tak překvapit nic netušící obránce hradu, jenže v rozhodující chvíli se ozval skřek pávů, které panstvo chovalo na hradě. Byl tak pronikavý, že probudil hradní posádku a ta se vrhla na nepřátele. Pán z Petřvaldu dokázal zásluhy pávů ocenit a starý erb nahradil novým, s vyobrazením páva a tito ptáci se od těch časů stali na rodových panstvích Petřvaldů nedotknutelnými, jak praví pověsti.

Již popáté proběhla na zámku výstava řezaných tulipánů s názvem Tulipomanie. Bylo zde k vidění na 50 druhů řezaných tulipánů a mezi nimi byly i vzácné typy žíhaných Rembrandtových tulipánů.

Karin Šimovcová
______________________________________















 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Náhodné obrázky z naší Galerie

rakousko2011-13
IMG_0204
04
luhacovice-04
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.