Cvičení s Jaroslavem Wojnarem Zooterapie Euroklíč
Rubriky Vaše příběhy Zajímavý příběh, který mě zaujal

Zajímavý příběh, který mě zaujal

M ůj známý má z předchozího vztahu dvě krásné a chytré dcery. Mladší Nelinku, té bylo v listopadu pět let a starší Natálku, které bude za pár měsíců sedm. Každá je jiná, ale obě dvě jsou naprosto úžasné. Nelinka je živel a požitkář po tátovi. Je bezprostřední, otevřená, odvážná, ráda a často se směje a je to veliký mazel. Natálka je uzavřenější a opatrnější, citlivá, ale když ji ve správný moment povzbudíte, pohladíte, dáte jí důvěru a bezpečí, tak vám začne důvěřovat. Je také velmi zvídavá a ráda každého sleduje při nejrůznějších činnostech.

Jednoho dne nás pozvali, ať k nim z manželem přijedeme na víkend a že můžeme u nich přespat. Jednou večer jsem stála v koupelně s hlavou skloněnou nad vanou a myla jsem si vlasy. Současně jsem měla v puse kartáček a zatímco mi na hlavě působil kondicionér, čistila jsem si zuby. Natálku to velice zaujalo. „Teto, ty zvládáš dělat dvě věci najednou“. Až jsem se začervenala, když mě náhle pochválila. „My ženský zvládáme i tři věci najednou, Natálko. V tom máme oproti mužskejm výhodu,“ svěřila jsem jí v žertu velké tajemství. Natálka se spokojeně usmála a ochotně si tuto životně důležitou informaci uložila.

Pár týdnů nato jsem se s ní učila do školy. Natálka chodí do první třídy a protože se podle paní učitelky v hodině hůř soustředí, začaly jsme spolu dělat malá domácí cvičení na udržení pozornosti. Jejich smyslem je motivovat ji, aby se v danou chvíli věnovala pouze danému úkolu, nenechala se rozptylovat děním okolo a vždy dokončila jednu věc, než se pustí do další. Pět minut kupříkladu maluje obrázek a promluvit smí pouze tehdy, když ji „vyvolám“ a dám ji vypočítat příklad, nebo si na chvíli oddychnout. Po splnění se musí opět vrátit k původní činnosti – malování obrázku. Na rozdíl od domácích úkolů ji tohle baví, těší se na ně.

Jednou takhle sedíme u stolu, Natálka spojuje čísla, aby dotvořila omalovánku, když v tom se prosebně ozve: „Teto mohla bych si vzít banán?“ - „Ne, Natálko“ pohladím ji, „nejdřív dodělej úkol a pak si dáš svačinku, ano?“ Hezky jedno po druhým, snažím se působit výchovně. Natálku ale moje odpověď neuspokojila, dál na mě zkoumavě hledí a pak mě s úsměvem uzemní mou vlastní zbraní: „Ale teto, ty jsi říkala, že ženský musej zvládnout i TŘI věci najednou.“ V duchu jsem se musela smát a dát Natálce zapravdu. Nakonec jsem z toho vybruslila, aniž by utrpěla má čest, ale opět se mi potvrdilo, že dětská logika je prostě neprůstřelná. A je to dobře, protože my dospělí občas potřebujeme výchovnou lekci. Třeba o tom, že když něco řekneme, tak to platí za všech okolností. Ne jen když se nám to zrovna hodí.

Zdenka Křístková


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Náhodné obrázky z naší Galerie

okolo-msk2011-101
img_9112
rakousko2011-07
cyklomaraton-k24-201...
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.