Cvičení s Jaroslavem Wojnarem Zooterapie Euroklíč
Rubriky Vaše příběhy Vánoce s hedikepem

Vánoce s hedikepem

N ezáleží kde bydlím, ale myslím si, že je to skoro všude přibližně stejné. Napadne sníh a město uklidí jen silnice – ó auta se maj. Tak jsem napsal žádost, abych mohl se svojí „dřevěnou“ nohou a berlemi používat místní komunikace, neboť v rámci šetření, se chodníky v zimě neudržují a tím pádem v rozbředlém sněhu se po nich jen špatně chodí.

Moje žádost asi nesplňovala nějaké úřednické vrtochy a tak někde zapadla. Proto jsem se dál ploužil po chodnících rozbředlým sněhem a káral jsem maminky tlačící kočárky, aby si dávaly pozor na svá děcka, která jim z úst odezírala bohatě peprný slovní rejstřík.

Není důležité, že jsem chtěl udělat rychlejší pohyb, abych stihl městskou dopravu. Jistě si říkáte „a jejej, to to dopadlo“. Moje „dřevěná“ noha dopadla hůř. Mně pomohla čistírna, ale noha musela do opravy. Tady se musím omluvit, ta noha není dřevěná, tu by mi kamarád truhlář opravil. Ona je laminátová, z uhlíkového vlákna. A jak pod mojí tíhou praskla, tak musela do opravy. Přes půlku republiky. Kamarádi mě tam odvezli autem a museli technikovi přísahat, že přese mě nepřeběhlo stádo slonů, ale jen jsem chtěl spěchat na městskou dopravu ne po uklizené silnici, ale po neuklizeném chodníku.

Domluva byla rychlá a vstřícná. Noha se přelaminuje a pošle na moji adresu. Jenže jsme všichni zapomněli na brzké Vánoce. Balík se zdržel na přepracované poště.

A tady je to důležité - Vánoce byly opravdu vánoční. Doma jsem byl osvobozen od předvánočního shonu. Tak jsem jen seděl a na co jsem dosáhl, jsem ochutnával. Díval jsem se na televizi, četl a surfoval po netu. Kamarádi mě na ramenou nosili do hospody, nebo vozili na různá předvánoční setkávání. A kamarádky mě při kdejaké příležitosti líbaly. Co víc jsem si mohl přát?

V novém roce zase žiji normálním životem se vzpomínkou na bohatě prožité vánoční období. Ale hlavně jsem si zase připomněl, kolik mám kolem sebe moc hodných lidí.

Petr


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Náhodné obrázky z naší Galerie

rakousko2011-07
rovna_prava_pro_vsec...
rovna_prava_pro_vsec...
p1140732
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.