Rubriky 
Vaše příběhy Můj život s hendikepem
Vaše příběhy Můj život s hendikepem
Můj život s hendikepem
Pondělí, 02 Červenec 2012 09:39 | 
| 
|
N
arodil jsem se v Třinci. A bydlím v Třinci s maminkou a přítelem od mamky. Mám dva sourozence, Lenku a Ivetu. Obě dvě sestry bydlí samy. Lenka se už vdala a mají 1 kluka Martinka a čekají další miminko.
Narodil jsem se v nemocnici Třinec-Sosna. Hned z porodnice mně převezli vrtulníkem do Brna na Svatý Kopeček. Tam mně čekala operace srdeční vady. Po operaci jsem se vrátil zpátky do Třince, kde jsem po 6 měsících dostal mozkovou obrnu. Ochrnula mi celá pravá strana těla. V dnešní době mám za sebou 7 operaci s toho 3 srdeční, 3 dolních končetin, 1 pravé ruky.
Když jsem vycházel devítiletou školu v českém Těšíně, nastoupil jsem na přípravu povolání v Třinci. Po škole jsem přešel do chráněných dílen v Žukově. A potom jsem přešel do Denního Stacionáře Radost v Třinci.
Mám rád kolektiv a všechny zaměstnance. Rád organizuji soutěže a dělám diskotéky. Z denního Stacionáře chodíme do společnosti a to mně moc baví (divadlo, kino, výstavy, taneční odpoledne, pobyt, atd.) Jsem kamarádský, spolehlivý, pracovitý, ochotný. Mám velkou sbírku DVD-HVS-CD a rád svou sbírku doplňuji jak DVD-HVS-CD.
Díky svému hendikepu nemůžu chodit do práce a taky mám na celý život epileptické záchvaty, a to mně omezuje v životě.
Standa Bronček
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“
Náhodné obrázky z naší Galerie
p1050771
18_zahajeni_2609-123...
v-dolina2011-07
okolo-msk2011-107