eSeznam.cz

Samuraj

Šúsaku Endó

Šúsaku Endó (1923-1996), slavný japonský spisovatel a dramatik, držitel několika prestižních literárních cen, se českým čtenářům představil již svými romány Moře a jed a Mlčení, vydané nakladatelstvím Vyšehrad, které nově představuje i jeho vrcholné dílo Samuraj, vyznamenané Nomovou cenou. Stejně jako v předchozí úspěšné knize Mlčení se zabývá otázkou lidských hodnot a jejich duchovním významem.

V umělecky zpracovaném historickém dramatu se prolínají osudy hlavních představitelů – ctižádostivého španělského misionáře otce Velasca (jemuž byl předobrazem misionář Luis Sotelo /1574-1624/) a japonského samuraje Hasekury Rokuemona (1571-1622) vazala mocného daimjó Masamuneho Date. Setkávají se na společné misi, jež měla Japonsku zajistit výhodnější podmínky v obchodování s Evropou a přitom do určité míry tolerovat snahu misionářů šířit v zemi křesťanství. Výprava japonských vyslanců v čele se samurajem Hasekurou Rokuemonem se uskutečnila v letech 1613-1620. Musela zdolat náročnou plavbu Tichým oceánem z Japonska do Mexika, aby pokračovala lodí do Španělska a nakonec do Říma k papeži Pavlu V., aby mu odevzdali dva dopisy od knížete Masamuteho. Vyčerpávající cesta kolem světa však zdaleka nebylo to jediné, co museli překonat na své diplomatické misi. Ačkoli se jejich žádostí zabýval španělský král a byli přijati u papeže, žádný z nich nepodpořil vzájemný obchod, neboť mezitím se roku 1614 v Japonsku rozpoutal nelítostný hon na křesťany, misionáři byli ze země vykázáni, přitom ale mnoho z nich zahynulo při pronásledování nebo bylo umučeno a zabito. Mise ztratila svůj smysl a její vyslanci naději na odměnu a uznání. „Přesně takhle vládnutí funguje. Co bylo před čtyřmi lety považováno za dobré, se musí, pokud to dnes není k užitku, považovat za špatné. To je ušlechtilá cesta vládnutí,“ dozvídá se zklamaný samuraj od svého bývalého kolegy, když je spolu s dalšími vyslanci vyslýchán, zda je pravdou, že se nechali pokřtít, aby se jim s žádostí podařilo uspět.

Dějová linka proplétá osudy hlavních postav a citlivě zachycuje jejich proměnu v důsledku zakoušených obtíží a příkoří. Ctižádostivý španělský františkánský misionář, otec Velasco přiznává, že v pokusech změnit vnímání vlastní Japoncům, kteří „v zásadě postrádají citlivost k čemukoli, co je absolutní, k čemukoli, co přesahuje lidský rozměr, k jakékoli existenci překračující svět přírody, misionáři zcela selhali. Poznal také, že jeho „povýšenost a pýcha svedly a zradili mnoho lidí. Chtěl jsem uspokojit svou vlastní pýchu tím, že jsem bral nadarmo jméno Boží do úst. Zaměňoval jsem svou vůli za vůli Boží.“

Ještě před tragickým koncem, doznává jeho duše, stejně jako samurajova, jehož stihl stejný osud, osvobozující katarze, v níž se plně odevzdávají Bohu.

Autor ve svém výpravném románu zachytil historické reálie i skutečné osobnosti, natolik sugestivně, že je jimi čtenář okamžitě vtažen do napínavého a dramatického děje. Přitom mistrně vystihl střet rozdílného životního náhledu  západního a východního světa, který se nakonec sjednocuje ve vnitřním vnímání osvobozující energie, jež dává našemu životu pravý smysl.

Vyšehrad, Albatros Media 2018, 336 s.

Text: Dana Vondrášková
Foto: Claude Deruet: Cunegana Hasekura v Římě (1615)– Wikimedia. org