eSeznam.cz

Jak rozvíjet soucit

Weng et al. (2013) zjistili, že soucit lze zvyšovat krátkodobým tréninkem a popsali neurofyziologické projevy soucitu. K rozvíjení soucitu u zdravotníků byly vytvořeny různé specializované vzdělávací programy. O jejich efektivitě existují doklady (Patel et al., 2019). Podstatným prvkem těchto programů je nácvik uvědomování a reflexivní naslouchání (tj. projevovat porozumění a nesoudit), umět pochopit situaci a širším souvislosti, v přiměřené míře vzbuzovat naději, používat a rozpoznávat mimoslovní komunikaci a zvyšovat empatii. Soucit rozvíjí také „Meditace milující laskavosti“ (Hofmann et al., 2011). Nahrávky této techniky jsou volně na webu autora (drnespor.eu).

Únava ze soucitu a její prevence

Únava ze soucitu souvisí s vyčerpáním, neschopností pociťovat empatii a stresem. K únavě ze soucitu jsou náchylnější zdravotníci určitých oborů, ale není to zdaleka jediný faktor. Nepřekvapuje, že se únava ze soucitu častěji objevovala u lékařů, kteří pracovali v trojsměnném provozu 80 a více hodin týdně (Bellolio et al., 2014). Únava ze soucitu není totožná se syndromem vyhoření, ale tyto kategorie se do značné míry překrývají (Zhang et al., 2018). Citovaní autoři zjistili, že k únavě ze soucitu přispívají rizikové emoce (např. hněv) a opačně působí zdravé emoce, jako je laskavost. Singh et al. (2020) zjistili, že únava ze soucitu se častěji objevovala při nadměrné pracovní zátěži a nevhodných podmínkách na pracovišti. K tomu lze přidat i velkou zátěž zdravotníků administrativními záležitostmi. Riziko únavy ze soucitu snižovala podpora ze strany nadřízených, spolupracovníků a organizace. Svoji roli hrají také osobnostní faktory, k rizikovým činitelům patří např. přílišný perfekcionalismus.
Z výše uvedeného vyplývá, že prevence únavy ze soucitu se do značné míry překrývá s prevencí nadměrného stresu (Nešpor, 2019), např. Back et al. (2014) použili u onkologických sester s úspěchem nácvik částečné relaxace během pracovních aktivit.

Soucit se sebou

Mezi sebelítostí a soucitem se sebou je velký rozdíl. Sebelítost je pasivní a souvisí s pocitem ukřivděnosti. Soucit se sebou vede k širšímu chápání utrpení a cílené aktivitě (viz následující cvičení).

Soucit pro nás i druhé

– Můžete praktikovat v jakékoliv poloze, ideální je zpřímený a uvolněný sed se zavřenýma očima.
– Možná vás něco trápí, bolí nebo zneklidňuje. Uvědomte si, oč se jedná.
– Uvědomte si, kolik lidí na této planetě je v podobné situaci. Řekněte jim v duchu, že chápete, jak se cítí.
– Pak je na dálku nějak potěšte, povzbuďte nebo jim něco poraďte.
– Podobně povzbuďte a uklidněte sebe.
– Na závěr se protáhněte, lehce usmějte a otevřete oči.

Schairer (2021) uvádí, že soucit se sebou vyžaduje sebeuvědomování. Díky němu se zdravotník lépe vcítí do druhých lidí a také lépe identifikuje a uspokojuje své potřeby. Citovaná autorka dále radí přijmout skutečnost, že jistá míra utrpení patří k lidskému životu. Laskavost vůči sobě doporučuje, i když člověk udělal chybu. K soucitu se sebou patří i schopnost vyhledat pomoc se druhých lidí. Soucit se sebou není důležitý jen pro zdravotníky, ale pro celou populaci. Marsh et al. (2019) uvádějí, že u dospívajících koreluje nedostatek soucitu se sebou s úzkostí, depresivními příznaky a stresem. Van Dam (2011) zjistili, že soucit se sebou mírní obtíže u osob s úzkostnou a depresivní symptomatologií. Misurya et al., (2020) konstatují, že nácvik soucitu se sebou zlepšuje nejen duševní, ale i tělesný stav diabetiků.

Závěr a souhrn

Soucit ze strany zdravotníka zlepšuje spolupráci pacienta při léčbě i jeho spokojenost s ní. Tzv. únava ze soucitu do značné míry souvisí s nadměrným stresem a lze jí předcházet řadou postupů. Patří k nim i soucit se sebou.

Literatura
Back AL, Deignan PF, Potter PA. Compassion, compassion fatigue, and burnout: key insights for oncology professionals. Am Soc Clin Oncol Educ Book. 2014:e454-9.
Bellolio M F, Cabrera D, Sadosty AT et al. Compassion fatigue is similar in emergency medicine residents compared to other medical and surgical specialties. Western Journal of Emergency Medicine 2014, 15(6), 629–635.
Hofmann SG, Grossman P, Hinton DE. Loving-kindness and compassion meditation: potential for psychological interventions. Clin Psychol Rev. 2011; 31(7):1126-32.
Marsh IC, Chan SWY, MacBeth A. Self-compassion and Psychological Distress in Adolescents-a Meta-analysis. Mindfulness (N Y). 2018;9(4):1011-1027.
Misurya I, Misurya P, Dutta A. The Effect of Self-Compassion on Psychosocial and Clinical Outcomes in Patients With Medical Conditions: A Systematic Review. Cureus. 2020 Oct 17;12(10):e10998.
Nešpor K. Přirozené způsoby zvládání stresu. Praha: Dr Raabe 2019; 141.
Patel S, Pelletier-Bui A, Smith S et al. Curricula for empathy and compassion training in medical education: A systematic review. PLoS One. 2019; 14(8):e0221412.
Schairer S. What is Self-Compassion? https://compassionit.com/2021/03/26/what-is-self-compassion/ accessed 2021.
Singh J, Karanika-Murray M, Baguley T et al. Systematic Review of Job Demands and Resources Associated with Compassion Fatigue in Mental Health Professionals. Int J Environ Res Public Health. 2020; 17(19):6987.
Van Dam NT, Sheppard SC, Forsyth JP et al. Self-compassion is a better predictor than mindfulness of symptom severity and quality of life in mixed anxiety and depression. J Anxiety Disord. 2011; 25(1):123-30.
Weng HY, Fox AS, Shackman AJ et al. Compassion training alters altruism and neural responses to suffering. Psychol Sci. 2013; 24(7):1171-80.
Zhang YY, Zhang C, Han XR et al. Determinants of compassion satisfaction, compassion fatigue and burn out in nursing: A correlative meta-analysis. Medicine (Baltimore). 2018; 97(26):e11086.