eSeznam.cz

Existuje víc než 60 druhů kávy, ale pro obchodní účely jsou nejdůležitější arabika a robusta.

KÁVOVNÍK ARABSKÝ

Je stálozelený keř až strom, který dorůstá 5 – 8 metrů. Květenství jsou složena z několika téměř hlávkovitých nebo okolíkatých vrcholíků obsahujících nejčastěji 2 – 5 květů. Kávovník arabský pochází ze severovýchodní Afriky. Kávovník nesnáší přímé slunce. Na plantážích se pěstuje v porostu vyšších stromů. Množí se nejlépe semeny. Protože semena poměrně rychle ztrácejí klíčivost, neměla by být starší než 1 měsíc.

ROBUSTA

Je keř až strom, který dosahuje výšky až 10 m. Byl objeven v roce 1860 v Ugandě. Tento typ je odolnější vůči chorobám a škůdcům než káva arabika, plody jsou mnohem menší.

Mletím kávy dochází k uvolňování aromatických látek, které však relativně rychle vyprchají a čerstvost vůně je omezena max. na několik dní.

JAK SE KÁVOVNÍK PĚSTUJE?

Kávovníky se pěstují v různých nadmořských výškách. Každému druhu vyhovují odlišné klimatické podmínky. Kávovníky nesnášejí teploty bod bodem mrazu, způsobí tím jejich uhynutí. Kávovník dává své plody po 2 – 4 letech a rodí pak až do svých 30 let. Barva kávy v průběhu zrání mění barvy od původní zelené přes žlutou, tmavočervenou až fialovou = optimální barva zralosti. Než plody dozrají, trvá to 9 měsíců.

SKLIZEŇ

Produkt dobré kvality je získáváním zrn jednoho po druhém nejlépe ručně. Pro kávu arabika může sklizeň kávy trvat až 4 měsíce, pro kávu robusta je to o něco déle. Jakékoliv zpoždění sklizně zrn poté, co plně dozrají, by mohlo vést k zapaření a k následnému kysnutí. Celý proces sklizně kávy je náročný a drahý. Jeden sběrač kávy sklidí za den 50 – 100 kg kávových plodů.

PRAŽENÍ KÁVY

Během pražení dochází uvnitř kávového zrna k chemickým reakcím, škrob se mění na cukr, tvoří se odbourávající různé druhy kyselin a bílkoviny se mění na peptidy, které se vylučují jako oleje. Zelené bobule se zpravidla praží při teplotách 180 – 250 °C v rozmezí 3 – 12 minut. Největším nepřítelem kávy je kyslík.

ZAJÍMAVOST

2 kávové zrna tvoří pouze 1 třetinu plodu, zbytek se skládá z dužiny, slupky a lusku. Všechno se musí odstranit, aby zůstala jen zelená zrna.

Zpracovala
Jana Macková