eSeznam.cz

Někteří odborníci upozorňují na oblasti s menším výskytem ozónu, takzvané ozonové díry, kteréjsou způsobeny celkovou změnou mikroklimatu. Změna mikroklimatu nebezpečně působí na tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů.

Změny mikroklimatu působí také na veškerou přírodu, také bouřky, tajfuny, tornáda, kdy o nich občané jen slyšeli, nebo viděli v televizním záznamu a nyní musí této hrozbě čelit. I nenadálé prudké deště, které způsobují povodně, někdy dokonce v letním období i s kroupami. Pravděpodobně se ukazuje, že vědci, kteří varovali před oteplováním, budou mít pravdu. I když náš bývalý prezident Václav Klaus tuhle myšlenku zavrhoval.

Pobyt na slunci je nejnebezpečnější kolem poledne. V největších vedrech by se nemělo chodit na přímé slunce mezi 11h-15h. Pro děti, starší a nemocné lidi je pobyt na přímém slunci obzvlášť nebezpečný. Vysoké teploty nejvíce vadí nemocným s chronickými záněty dýchacích cest, alergikům a kardiakům. Lidé s nemocným srdcem musí hlídat pitný režim, pít průběžně v malých dávkách, jinak jim hrozí oběhové selhání. V horkých dnech by se také měla omezit tělesná zátěž a sportovní aktivity. Když už se lidé pohybují v těchto dnech venku, měli by používat ochranné prostředky proti slunci. Kromě krémů, by měli používat sluneční brýle a také nezbytně nutnou pokrývku na hlavu, většinou nějaký slaměný klobouk.

V teplotách při 30°C se může dostavit vyčerpání z horka. Mezi příznaky tohoto stavu patří:

• bolesti hlavy
• silné pocení
• studená a vlhká pokožka
• zimnice
• závratě nebo mdloby
• slabý a rychlý puls
• křeče

Pokud se potíže objeví, je dobré přesunout se do stínu, doplnit tekutiny, chladit tělo studenou vodou (v žádném případě neskákat do studené vody např. do bazénu.)

Také na nás velice působí velké horko večer, kdy se chystáme ulehnout. Nejlépe je se před spaním osprchovat, spěte nazí, nebo si dejte na chvíli pyžamo do lednice, nebo se přikryjte pouze prostěradlem. Pokud máme ventilátor, tak ten je dobrý na chládek, ale proudění vzduchu může působit tak, že nás začne bolet v krku a v horším případě můžeme dostat i angínu.

Nebo někteří používají s oblibou klimatizaci. Odborníci doporučují nastavit klimatizaci o 5-7 stupnů méně, než je venkovní teplota. Při větším rozdílu teplot, tedy při rychlém přechodu ze zimy do tepla, hrozí kolaps především lidem, kteří mají nemocné srdce. Klimatizace také vysušuje sliznice, která vyvolává chrapot a kašel.

Také pokud máme zapnutou klimatizaci v autě, měli bychom ji 10 minut před příjezdem na místo vypnout.

Dodržování pitného režimu je nezbytné po celý rok. V horku se ale potřeba tekutin výrazně zvyšuje. Dospělý člověk by měl v horkém létě vypít 4 litry tekutin a děti 2 litry. Nedostatek tekutin způsobuje bolesti hlavy a únavu. V horkých dnech hrozí dehydratace a přehrátí organismu. Pít by se mělo během dne, nejenom když člověk pociťuje žízeň. Lepší je pít po menších dávkách, než vypít najednou třeba půl litru vody. Také můžeme, i lékaři jsou tomu nakloněni, že je dobré kombinovat různé druhy pití. Ve velkém horku je nejlepší pít obyčejnou vodu, neslazené čaje, neochucené minerálky. Naopak různé sladké minerálky žízeň jen na chvíli zaženou. Ještě horší jsou kofeinové nápoje a samozřejmě alkohol, který odvodňuje s výjimkou nízkostupňového piva ovšem zase v rozumném množství.

Pro doplnění tekutin se také počítají polévky a některé druhy ovoce i zeleniny. Např. meloun, broskve, třešně, ananas, jablka, avokádo, švestky, rajčata, papriky a okurky.

Každý z nás musí nějak ty velké vedra přežít, ale je to opravdu velmi únavné, ale hlavně, aby každý občan přežil ve zdraví a v co nejmenším stresu.

Zdenka Křístková