eSeznam.cz

• Chleba, ale ne čerstvý, a nikdy se nesměl ani kousek vyhodit.
• Brambory jako samostatné jídlo, nebo s máslem, tvarohem, slaninou nebo mlékem.
• Výživné polévky hlavně bramboračka, kulajda, oukrop a podobně.
• Maso jen výjimečně o svátcích a nedělích. Nejčastěji husa, slepice, jehněčí.
• Sladké kynuté knedlíky bez náplně, maštěné máslem, posypané mákem nebo perníkem.
• Pila se hlavně cikorka, melta a drcený kořen čekanky.

Výživná a levná potravina našich předků, je i dnes v oblibě, jsou to jáhly - loupané proso. Ty mají vysoký obsah minerálů, ale i vlákniny, takže hodně zasytí. Navíc jsou bezlepkové, takže se hodí i pro celiaky nebo alergiky. Mají také blahodárný vliv na žaludek, slinivku a slezinu. Můžeme z nich připravit celou řadu dobrot - jáhelník, nákypy, knedlíky, placičky nebo karbanátky. Chcete-li uvařit sladkou kaši, přidejte cukr až po uvaření jáhel v mléce, jinak se vám jáhly připálí.

Také dnes, pro milovnice zdravé výživy, je nepostradatelná pohanka. U nás se pěstuje už více než 600 let. Obsahuje hodně vitamínu a zdraví prospěšných látek. A naše babičky věděly, proč jedly pohankovou kaši nebo pekly chleba. Dodá totiž tělu spoustu energie, je lehce stravitelná, dobře chutná a dokáže také léčit - je dobrá na křečové žíly a má prý protirakovinné účinky.

Na přípravu polévek, omáček nebo jako samostatné zeleninové jídlo, používaly naše babičky „špargl“. Dnes se o něm mluví jako o zázračné novince, ano je to chřest. Přitom jde o zeleninu, která se využívala už před mnoha desítkami let. Chřest je nejen chutný, ale také zdravý, pomáhá ledvinám a močovému měchýři a patří k ideálním dietním potravinám.

Hrách, fazole a čočka, byly nejlepší luštěniny, které bývaly nedílnou součástí jídelníčků. Jednak se snadno pěstovaly, ale hlavně se jednoduše připravovaly a na dlouho zasytily. Dnes jim znova přicházíme na chuť. Aby vám nezpůsobily nadýmání, před úpravou je na noc namočte do vody a vodu pak vylejte a dejte novou. K přípravě používejte i bylinky, například bazalku, majoránku, tymián nebo česnek.

Což teprve zelí, to bylo nejběžnější zeleninou, v chudých rodinách a v těch nejchudších dávali přednost bílé řepě nebo vodnici. Babičky jej měly rády, jednak pro obsah vitamínů, a jednak bylo snadno dostupné. Zelí bylo populární nejen jako příloha k huse, samozřejmě bez knedlíků, ale také s chlebem, hrachem nebo kroupami. Naprosto skvělé je kysané, které je největším zdrojem vitamínu C. Navíc ho můžete jíst klidně celý rok a na špatnou náladu můžete díky němu rovnou zapomenout.

Sladit se sladilo kdysi jen s ovocem, povidly, sušeným ovocem rozbitým na prach nebo medem. Zejména med měl široké uplatnění. Je sladší než cukr a přesto je moc zdravý. Zklidňuje bolesti v krku, zvláště když ho zkombinujete s citronovým nebo heřmánkovým čajem. Zabíjí bakterie a pomáhá při hojení drobných ran. Funguje jako zdroj energie k rychlému zotavení, uklidňuje žaludeční vředy a skvěle zabírá na zácpu. A ještě jednu vlastnost má, když si ho dáte do teplého mléka před spaním, snadněji usnete.

Naše babičky kdysi vařily levná, jednoduchá, ale chutná jídla. A přitom ještě zdravá. Také my se dnes rádi vracíme k jejich jídelníčku.

Ivana Niemczyková