eSeznam.cz

Tak tomu ale není. Hned vás vyvedu z omylu, jakmile vám řeknu, že výpočetní tomografie je CT vyšetření. S tím se už řada z vás nepochybně setkala. Ačkoliv je toto vyšetření docela známé a hraje v medicíně velmi významnou roli, nezdá se mi, že by o něm pacienti věděli dost. Každopádně si myslím, že nějaká ta informace navíc se vždycky hodí, zvlášť, pokud jde o zdraví. Proto se pokusím pomocí tohoto článku vaše znalosti v této oblasti alespoň trochu obohatit.

CT vyšetření je vyšetření, díky kterému lze detailně vidět vnitřní stavbu lidského těla. Jedná se v podstatě o rentgen, proto jsem článek pojmenovala dokonalejší rentgen. Rozdíl je v tom, že při běžném rentgenu si lékař výsledky vyšetření nezpracovává a neprohlíží na počítači. CT má však jednu dost velkou nevýhodu, a sice, že se u něj musí použít daleko větší množství rentgenového záření, než v případě normálního rentgenu. Vyšetření je možné provádět dvojím způsobem. Buď se jedná o CT s kontrastem, kdy pacient nejdřív dostane roztok sloučeniny jódu, nebo o CT prováděné nativně, před kterým se pacientovi žádná látka nepodává a žádná příprava mu tedy nemusí předcházet.

Godfried Newbold Hounsfield, tak zní jméno Brita, který je považován za objevitele výpočetní tomografie. Sluší se připomenout i jméno Američana Allana McLeoda Cormacka, který na ní rovněž pracoval. Oběma pánům tato práce vynesla v roce 1979 Nobelovu cenu. CT vyšetření funguje velmi podobně jako rentgen, který byl vynalezen již v 19. století. Toto vyšetření však prozařuje konkrétní část těla z mnoha úhlů a zpracování výsledků má na starosti počítač, jak již bylo řečeno.

A jak cétéčko vlastně probíhá? Pacient při něm leží na pohyblivé lavici, a ta se hýbá sem a tam otvorem v prstenci, neboli gantrem odborně řečeno. Právě ve zmíněném prstenci se nachází rentgenka, která generuje rentgenové záření. Naproti jsou zase umístěny citlivé detektory převádějící ty rentgenové paprsky, které si už tělo vyšetřovaného prohlédly, na elektrický signál. Signál už je pochopitelně napojený na počítač. Rentgenka s detektory během vyšetření ani v nejmenším nezůstávají v klidu, nýbrž se otáčejí kolem těla daného člověka, a to jim umožňuje vytvořit snímky z různých úhlů. Část těla, která je vyšetřována, je v tu chvíli rozdělená na hodně opravdu velmi tenkých vrstev a každou z nich rentgen snímá zvlášť. Takže vyšetřovanou část těla pak lékař na monitoru počítače vidí v tenkých vrstvách. Toto vyšetření se vlastně svým způsobem podobá operaci. Při operaci lékař pacienta rozřízne a to, co v jeho těle dělá neplechu vytáhne a pak jej zase zašije. Kdežto v případě výpočetní topografie si lékař vnitřek pacienta pouze prohlédne, aniž by ho musel uspávat a řezat. Samozřejmě z něj nic ani nevytahuje. Jenom zjišťuje co a jak. Počítačový program, který je pro tyto účely určený, umožňuje lékaři upravovat si a zvýrazňovat údaje, na kterých mu záleží. Jde zde například o vytvoření trojrozměrného obrazu nějakého orgánu nebo rekonstrukci řezu v jiné rovině, než bylo tělo původně snímáno.

Výpočetní tomografii podstupují například lidé, kteří prodělali větší úraz, především pokud existuje reálné podezření na poranění lebky nebo páteře. Stejné vyšetření je nutné provést i u pacientů s cévní mozkovou příhodou, neboť jeho prostřednictvím se odlišuje, zda se jedná o nedostatečné prokrvení tkáně nebo o případné krvácení. Dále je tohoto vyšetření zapotřebí k diagnostice a lokalizaci nádorových onemocnění. Nevyhnou se mu ani pacienti s vaskulárními nemocemi i s celou řadou dalších chorob.

Stejně jako všechno na světě i výpočetní tomografie s sebou nese jistá rizika. Během vyšetření se pacientovo tělo dostane do kontaktu s rentgenovým zářením, i když jen na krátkou dobu. Záření se v těle absorbuje a to představuje nebezpečí pro živé buňky. Hlavně pro ty z nich, které se dělí a které mohou být v důsledku toho poškozeny. Ačkoliv se při CT vyšetření používá několikanásobně většího záření než u běžného rentgenu, není riziko poškození příliš velké, spíš naopak. Rentgenovými vyšetřeními se obecně moc neplýtvá. Používá se jich pouze tehdy, je-li to nezbytné kvůli správné léčbě. V případě rentgenového záření totiž neexistuje žádná minimální dávka, která by zdraví prospívala. Rozhodně je však lepší, aby pacient vyšetření podstoupil a lékař se díky tomu dozvěděl, co ho vlastně trápí a zvolil pak vhodný způsob léčby. Toto vyšetření se neprovádí u těhotných žen, především v prvním trimestru, pokud je to jen trochu možné. Nebezpečí hrozí také osobám, kterým byla před vyšetřením podána již zmíněná kontrastní látka. My už víme, že v této látce se nacházejí sloučeniny jódu a že nemusí být vždy podávána. Pokud ano, pak o tom pacient ví. Nemusí ovšem také vědět, že je na něco alergický. Právě alergická reakce je tím dalším rizikem výpočetní tomografie. V případě, že toto vyšetření podstupuje astmatik nebo jiný alergik, dostane před vyšetřením lék, který alergickou reakci zmírní. Po vyšetření takový člověk není ihned propuštěn domů, ale je v nemocnici pozorován ještě po dobu třiceti minut, aby mohl být léčen, kdyby se projevy alergie dostavily. Kontrastní látka by nijak neměla poškodit organismus, neboť pro ledviny není nic těžkého ji honem vyloučit z těla. Těžší práce je to pro ně tehdy, když jsou nemocné, proto je nutný zvýšený přísun tekutin.

To, jestli je třeba před vyšetřením nějaké přípravy, závisí na tom, jaký druh cétéčka daného člověka čeká. Půjde-li o nativní vyšetření, žádná příprava nutná nebude. Ale pokud to bude kontrastní CT, položí vám lékař nejdřív lékař otázky typu, jestli nejste astmatik, jestli nemáte nějakou jinou alergii, hlavně na jód. Jestli netrpíte onemocněním ledvin, štítné žlázy nebo cukrovkou. Při takovém vyšetření také musíte být na lačno a nejíst alespoň čtyři hodiny před ním. Diabetici by měli o své nemoci říct a vyšetření pak bude přizpůsobeno jejich režimu. Také je možné, že vám kontrastní látku dají vypít. Pravděpodobně se stane i to, že bude nutné, abyste před vyšetřením podepsali informovaný souhlas, čili potvrzení, že vám bylo řečeno o průběhu vyšetření i o jeho případných rizicích.

K prohlédnutí, popisu a zhodnocení výsledných obrazů je zapotřebí rentgenologa. Je-li vyšetření prováděno akutně, například po úraze, měli byste se dozvědět výsledek okamžitě. Jinak se lékař dočká výsledku obvykle do jednoho dne.

Já vám přeji, abyste výpočetní tomografii podstupovat vůbec nemuseli a pokud přece jen ano, tak ať jsou výsledky víc než uspokojivé.

Krystyna Kędziorová