eSeznam.cz

Jsem si jistá, že většina z Vás ví, co to spirometrie je, jak probíhá a proč se provádí. Ale přesto bych ráda toto vyšetření trochu podrobněji probrala. Snad to těm, kteří o spirometrii zatím nemají mnoho informací přijde vhod a možná i ti, kteří už ji znají se dozvědí něco nového a zajímavého. Však uvidíte sami.

Spirometrie se provádí proto, aby se zjistilo nebo spíš, aby si lékař ověřil, jestli plíce vyšetřovaného dobře fungují, jak dobrá je jejich schopnost nádechu a výdechu. Pomocí přístroje zvaného spirometr je dýchání, zakresleno jako graf a na tomto grafu je vidět, jak moc je objem plic závislý na čase. Spirometr a dýchací cesty se na dobu vyšetření stávají uzavřeným systémem. Dýchá se do a z přístroje a podle toho, jak se mění objem vzduchu v plicích vyšetřovaného, tak nachlup stejně podle toho se mění objem vzduchu ve spirometru.

A jaký je vlastně náš dechový cyklus? Dechový cyklus je zjednodušeně řečeno nádech a výdech. Zní to téměř neuvěřitelně, ale představte si, že tento cyklus se opakuje celkem šestnáctkrát během jediné minuty! Je jedno, jestli ta minuta probíhá ve dne nebo v noci. Tak to bylo, je a bude od začátku až do konce života každého z nás. Další překvapující zprávou je, že k tomu, aby se do našich plic dostalo v průměru půl litru čerstvého vzduchu, se postačí nadechnout pouze jednou. Za čerstvý vzduch je považován takový vzduch, jehož 21 % tvoří kyslík a oxid uhličitý slabé čtyři setiny procenta. Půl litr vzduchu, který vypustíme při každém výdechu, obsahuje 15 % kyslíku a 4,5 % oxidu uhličitého. Kyslík pomáhá všem buňkám našeho těla účinněji získávat energii ze živin. Nejcitlivější jsou na nedostatek kyslíku nervové buňky. Na rozdíl od kyslíku, který buňky potřebují velice a je pro ně nepostradatelný, dalo by se o oxidu uhličitém říct, že představuje odpad metabolismu. Produktem Oxidu uhličitého a vody je kyselina uhličitá, proto je následkem nedostatečného dýchání překyselení těla, tzv. acidóza. Pokud však oxid uhličitý vydýcháme a to se může stát v případě, že dýcháme intenzivněji než bychom měli, je naše vnitřní prostředí rázem zásadité  a vzniká pro změnu alkalóza.

Vyšetření spirometrii nemusí pochopitelně podstupovat každý. Na toto vyšetření Vás pošle lékař v případě, že Vás bude delší dobu trápit kašel, dušnost, cyanóza, to znamená, že Vaše kůže bude modravě zbarvená. Ale může k tomu dojít i tehdy, když máte nějakou plicní chorobu a lékař sleduje jak léčba zabírá a taktéž, chystáte-li se na operaci hrudníku. Možná by alespoň některé z Vás zajímalo, jaké vlastně jsou plicní choroby a jak se dělí. Této problematice však bude patřit celý jeden z mých příštích článků. Proto se o plicních chorobách zatím zmiňovat nebudu.

Je všeobecně známo, že nikdo neumí všechno. A tak i spirometrie nezvládá všechny věci. Například nelze její pomocí určit celkovou kapacitu plic, neboť i kdyby pacient vydechl do spirometru sebevíc, stejně v plicích vždycky zůstane tzv. reziduální objem. Laicky řečeno, prostě tam zůstane nějaký ten vzduch. V případě, že lékař potřebuje vědět, jaká je celková kapacita plic, musí ke spirometrii přidat třeba ještě vyšetření celotělovou pletysmografií, či ředěním helia.

Kuřáci, ať už aktivní nebo pasivní, si musí před spirometrii svou cigaretu odříct, krajně nevhodné, dalo by se říct zakázané je rovněž požívání těžko stravitelných pokrmů. Je v zájmu vyšetřovaného, aby se na samotné vyšetření pohodlně oblékl. Není přece žádným tajemstvím, že utažený pásek nebo korzet dýchání jenom ztěžuje. Na vyšetření vykročte raději dřív a nezapomeňte na nějakou tu časovou rezervu. Raději dorazte na místo dřív a v klidu, než byste ještě při vstupu do ordinace lapali po dechu.

Jestliže Vás zajímá jak celé vyšetření probíhá a chtěli byste se dozvědět i něco o výsledcích vyšetření, pak Vám nezbývá nic jiného, než si počkat na druhou část článku. Upozorňuji, že to bude tentokrát trochu delší čekání. Ale jak se říká: „Kdo si počká, ten se dočká“. A proto Vám už teď můžu slíbit, že i Vy se dočkáte té druhé části.

Krystyna Kędziorová