eSeznam.cz

Vyšetření EKG bychom klidně mohli považovat za případ někoho, vlastně spíš něčeho, co poměrně málo bere, ale hodně dává. Toto vyšetření totiž není drahé, netrvá dlouho a není ani přílíš náročné pro nemocného, přesto však poskytne spoustu užitečných a potřebných informací ohledně fungování srdce. To je důvod, proč jej řadíme mezi základní vyšetření v interní medicíně.

Každá svalová buňka se stáhne, když se změní elektrické napětí mezi jejím vnějškem a vnitřkem. Tato změna je jakýmsi prvním impulsem k tomu. Ani sval srdce se nechová jinak. Buňky tohoto svalu jsou ještě víc zaneprázděné, neboť jejicjh práce vyžaduje ukázněnost a koordinaci. Prvotní elektronický impuls nastane, když dojde ke shluku specializovaných buněk v srdeční síni. Poté je impuls prostřednictvím rychlých drah přenášen do celého srdce a to takovým způsobem, aby došlo ke koordinovanému stažení srdečního svalu a vypudil krev ze srdečních dutin s co největší efektivitou. Následně sval srdce ochabne a napětí je opět ve stavu, v jakém bylo na začátku. Jak tak srdce usilovně pracuje, jeho elektrické změny se rozšiřují až na povrch těla. Díky tomu je možné snímat je. K tomu slouží elektrody. A právě v tom spočívá celé vyšetření EKG.

Řada z Vás by jistě ráda věděla, v jakých případech a proč se vlastně vyšetření provádí. Tak tedy. U lidí, u kterých je podezření na jakoukoliv nemoc srdce je EKG základním vyšetřením. Pomáhá rovněž diagnostikovat tzv. ischemické změny srdečního svalu, to znamená takových změn, důvodem jejichž vzniku je nedostatek kyslíku. Nejvážnějším projevem těchto změn je smrt buněk srdce kvůli chybějícímu kyslíku. Stručně řečeno. Jde o všeobecně známý infarkt myokardu. Diagnóza poruchy srdečního rytmu, čili arytmie se také neobejde bez EKG. Pomocí zmíněného vyšetření může být odhaleno třeba zvětšení srdce, v případě, že srdce selhává nebo plícní embolie. EKG patří také k běžným předoperačním vyšetřením, před plánovaným výkonem v celkové anestezii nebo v rámci  celkového interního vyšetření. Pro lidi, kteří jsou v nemocnici na jednotce intezivní péče, je EKG v podstatě stálým společníkem, neboť právě jeho prostřednictvím jsou pacienti neustále monitorováni.

Další výhodou vyšetření EKG je, že nevyžaduje, aby pacient dodržoval nějaký zvláštní režim. Před tím než ho někdo podstoupí, je pouze vhodné, aby  dotyčný byl v klidu. V případě, že bylo nutné kvůli EKG běžet do schodů, nemusíte hned spěchat do dveří ordinace. Lepší je alespoň trochu popadnout dech a dát srdci čas, aby se zase vrátilo do svého normálního, čili klidového režimu.

Vyšetření EKG se provádí v leže. Na kůži pacienta je naneseno trochu vodivého gelu. Díky gelu se pak elektrické signály na elektrody lépe přenášejí. Gumovými podsávkami jsou následně připevněny vlastní elektrody. V současné době se již můžete setkat i s tím, že elektrody mají formu samolepek. Ty jsou již gelem napuštěny a je možné použít je pouze jednou. Ze všech deseti elektrod se šest nachází na hrudníku a na každé končetině, horní i dolní, byste našli jednu. Po rozmístění elektrod přichází na řadu samotný přístroj elektrokardiograf. Ten je pochopitelně nutné nejdřív zapnout, ale o to není věc pacienta. O to se, stejně jako o jiné záležitosti spojené s vyšetřením, postará lékař nebo zdravotní sestra, no zkrátka ten, kdo vyšetření provádí. Přístroj pracuje opravdu velmi rychle, protože papír s výsledky má lékař k dispozici již za několik vteřin. V době, kdy snímání probíhá má pacient přísný zákaz pohybu. Důvodem je fakt, že veškeré svaly jsou při práci elektricky aktivní. V důsledku velkých pohybů by mohldo dojít k tomu, že práce srdce by byla zakrytá. EKG je jedním z vyšetření, u kterého se nemusíte obávat bolesti. Jedinou nepříjemností, která Vás během něj může potkat je, že Vás zastudí gel při nanášení.

EKG však není jenom jedno. Existuje pár druhů tohoto vyšetření a každé z nich je trochu jiné, i když některé jsou poodobné. Tak na začátek třeba ambulantní monitorování EKG dle Holtera.

Toto vyšetření trvá den nebo dva (24 hodin nebo 48 hodin). Po tu dobu má vyšetřovaný člověk na sobě přístroj. Elektrody se nacházejí pouze na hrudníku a samotný přístroj je upevněn kolem pasu. Nijak však svého nositele neomezuje, takže s ním daná osoba může normálně pracovat i vykonávat ostatní činnosti, které je běžně zvyklá dělat. Právě toto vyšetření je důležité zejména při diagnostice poruch rytmu srdce. Poruchy totiž netrvají nepřetržitě. Spíš naopak, přicházejí jen občas a vyšetření je zapotřebí z toho důvodu, aby se potvrdilo nebo vyvrátilo podezření, že některé pacientovy potíže souvisejí s chorobou srdce. Pro lepší představu zmíněnými potížemi mohou být pocity bušení srdce nebo bolesti na hrudi, kterými pacient trpí, ovšem nepravidelně. Někteří lidé si rádi vedou deník. Při EKG, o kterém nyní hovoříme si začnou vést deník i lidé, kteří jej před tím nepsali. Nezapisuje si však do něj žádná soukromá tajná přání nebo zážitky, nýbrž čas, kdy zase začal mít potíže. To všechno v průběhu vyšetření. Zápisy pak pomohou lékaři, protože podle těchto záznamů zkontroluje EKG v tom konkrétním čase.

Interní ambulantní monitorování EKG se provádí v případě, že se potíže vyskytují méně často. Doba, po kterou daný člověk nosí přístroj na zaznamenávání EKG je delší než u prvního typu  a ktivuje jej pokaždé, jakmile se potíže dostaví.

Zátěžové EKG možná někteří z Vás budou znát jako bicyklovou ergometrii. Jedná se o pozorování, nebo možná spíš kontrolu práce srdce v případě vyšších nároků. Při tomto vyšetření je pacientovi EKG snímáno během jízdy na rotopedu.

Pojem jícnové EKG Vám asi nebude nic říkat. Zřejmě proto, že tento druh vyšetření je méně rozšířený, možná dokonce nejmémě ze všech, které byly v článku uvedeny, kdo ví. Na tohle vyšetření se musí člověk dostavit na lačno. Na rozdíl od ostatních podobných vyšetření může být pravděpodobně i trochu nepříjemné, protože elektroda se zavádí ústy nebo nosem do jícnu, jak vyplývá z názvu. Elektroda tak pronikne velmi blízko levé srdeční síně a výsledná křivka je kvalitnější, než když je EKG zaznamenáváno klasickým způsobem. Tento druh vyšetření se provádí v případě, že záznam z klasického EKG je sporný, ale může být také léčebnou metodou. Pokud se u pacienta vyskytují poruchy srdečního rytmu, je mu během této metody pomocí elekrické stimulace nastolen silně rytmus fyziologický, což je zdravý rytmus.

Jak již bylo řečeno v některém z předchozích odstavců, EKG, ať už by bylo jakéhokoliv druhu, je vyšetření, jehož výsledky se ihned dozví jak lékař, tak pacient. Zhodnocení výsledku, čili záznamu EKG je pochopitelně věcí lékaře. Prostřednictvím EKG může třeba zjistit, jestli má srdce dostatek kyslíku, jestli je rytmus srdce správný nebo jestli odpovídá počet stahů srdce za minutu a jeho frekvence je tedy taková, jaká by měla být, ale i to, jestli náhodou srdce není zvětšené. Nikde však není psáno, že se na EKG projeví veškeré poruchy. Jedná se například o poruchy rytmu, které se objeví pouze jednou za čas nebo o případ, kdy srdce začíná nedostatečně pracovat teprve při určité fyzické zátěži. Takové potíže EKG ukázat nemusí. Pokud tedy existuje podezření, že pacient trpí některou z takovýchto poruch, je nutné u něj provést ještě nějaká další vyšetření.

Já Vám přeji zdravé srdce bijící jako zvon a samé dobré zprávy, které se budou týkat nejen zdraví, ale všeho.

Krystyna Kędziorová