eSeznam.cz

Dnes budeme věnovat svou pozornost právě bílkovinám. Víme, že je potřebujeme, že je musíme organismu dodávat pomocí potravy, ale možná si někdy nejsme tak docela jistí, které pokrmy jsou nejlepšími a nejvhodnějšími zdroji těchto živin. Nejen na tuto otázku budeme v následujícím článku hledat odpověď.

Bílkovinám vděčíme za mnohem víc, než si mnoho z nás dokáže představit. To ony podporují naše tkáně, aby rostly a obnovovaly se. Funkcí, které zastávají v podobě protilátek, enzymů a hormonů, je samozřejmě víc a jsou různého charakteru. Množství, které denně přijmeme se počítá v desítkách gramů. Jejich hlavní funkcí, je funkce stavební. Jsou nezbytné nejen kvůli růstu a obnově veškerých tkání a buněk, co jich v těle je, ale také pro tvorbu protilátek, hormonů, enzymů, dalších biologicky významných látek. I naše svaly je potřebují pro svoji činnost. Dojde-li k tomu, že se tělo dostane do výjimečného stavu, nejedná se zde o jiný stav, neboli graviditu, mohou bílkoviny posloužit také jako zdroj energie. Základními jednotkami, z jejíchž řetězců se bílkoviny skládají jsou aminokyseliny. Tady bych ráda zdůraznila, že některé aminokyseliny, konkrétně tzv. esenciální, jsou pro organismus nezbytně důležité. Není bohužel schopen si je sám vyrobit, proto je odkázaný na jejich přísun prostřednictvím stravy. Nejvhodnějšími bílkovinami pro člověka nejsou pouze ty, které obsahují všechny nepostradatelné aminokyseliny, nýbrž především ty, které mají všechny tyto aminokyseliny ve správném vzájemném poměru. To je naprosto ideální.

Existují dva druhy bílkovin, živočišné a rostlinné. Jejich odlišnost spočívá v zastoupení jednotlivých aminokyselin. Lidské tělo lépe využije složení bílkovin živočišných. Najdeme je ve vaječném bílku, mléce a mléčných výrobcích nebo rybách, ale samozřejmě také v mase. Na první pohled by se mohlo zdát, že dopřát si kvalitní bílkovinu, není příliš složité. Jenže co když je někdo vegetarián, který si navíc nepotrpí ani na vajíčka ani na mléko. V takovém případě rozhodně není nutné a dokonce ani vhodné, aby si daná osoba doplňovala tuto živinu prostřednictvím potravinových doplňků, kdepak. I mezi rostlinami se najdou dodavatelé docela kvalitní bílkoviny. Mluvíme zde například o sóje. To nezní špatně, co říkáte, milí milovníci bezmasých jídel? V obilovinách, ořeších, zelenině a ovoci bílkovin není mnoho a ke všemu jejich složení nepřipadá našemu tělu optimální. I tento „problém“ lze však poměrně snadno vyřešit. Na své si zde přijdou kombinátorové. Je totiž zapotřebí zkombinovat potraviny vhodným způsobem. Například spojením obilovin s luštěninami se hodnota rostlinné bílkoviny zvýší.

Je velice nesnadné a vlastně skoro nemožné vyčíslit takové množství bílkovin, které by vyhovovalo denní potřebě všech lidí. Tato potřeba totiž závisí na věku, na pohlaví každého člověka. Tak třeba dospělý jedinec by měl přijmout osm desetin gramů bílkovin na každý kilogram své tělesné hmotnosti. Pohlaví a věk však nejsou jedinými faktory ovlivňující množství bílkovin, které náš organismus potřebuje. Organismus vyžaduje více bílkovin v případě zvláštních potřeb, těmi jsou například dětství, těhotenství a později kojení, dále pokud se zvýší fyzická zátěž člověka, v době rekonvalescence po nemoci, či po operaci. Existuje ale také situace, nebo spíš onemocnění, kdy je vhodnější přísun těchto živin snížit. Jedná se konkrétně o jistá onemocnění ledvin. Lidé trpící těmito chorobami by tedy měli jíst méně potravin, ve kterých jsou bílkoviny obsaženy, ale zdravé osoby mohou přijímat jak živočišnou, tak rostlinnou bílkovinu, a to nejlépe v poměru 1;1. Pokud jde o podíl bílkovin na celkovém příjmu energie, tak ten by měl být 10% až 15%.

Nedostatek bílkovin je poměrně dost nebezpečný, protože může způsobit podvýživu. Projevy podvýživy jsou snížení obranyschopnosti organismu, otoky, slabost svalů a chudokrevnost. Větší nedostatek bílkovin poznáte i podle toho, že dojde k viditelným změnám na kůži a na vlasech. u vlasů si všimněte jejich řídnutí, ztenčování se a ztrácení barvy. V případě malých dětí může nedostatek kvalitních bílkovin dokonce vyvolat opoždění tělesné, či duševní. Především v rozvojových zemích se stává, že děti kvůli zmíněnému nedostatku umírají. Příčinou smrti pak obvykle bývá nějaká bezvýznamná infekce, která se k tomuto problému přidá. V naší zemi může nedostatek bílkovin souviset s některým externím, alternativním způsobem stravování, tedy s vegetariánstvím nebo fruitariánstvím, což je jeden z druhů vegetariánství, i když ne tak častý, a strava se u něj skládá pouze z ovoce, jak již sám název napovídá, z ořechů, semen a dalších plodů. To jen tak na okraj, abyste věděli, o jakých pojmech se to tady vlastně píše.

Vzhledem k našim životním podmínkám, se nás však týká spíše opačný problém. A sice nadbytečný příjem bílkovin. Riziko konkrétně představuje požití dvou gramů na jeden kilogram váhy denně. Taková konzumace může totiž nadměrně zatěžovat některé naše orgány, zejména pak ledviny. Bohužel mám smutnou zprávu pro milovníky grilování a grilovaných pokrmů. Látky, které vznikají z bílkovin z důvodu velké tepelné zátěže, jsou potenciálně rovněž rizikové. A grilování beze sporu je jednou z takových zátěží.

Já Vám touto informací však rozhodně nechci kazit náladu ani chuť, zvlášť ne teď, když probíhá grilovací sezóna. Všichni přece víme, že nejlepší je, když je všeho akorát. A tak Vás na závěr mohu ujistit, ačkoliv nejsem žádný lékař ani specialista na výživu, že pokud budete konzumovat v přiměřené míře, nemusíte se příliš obávat zdravotních komplikací ani se loučit s jídlem, které máte rádi. Občas si klidně můžete dopřát i kousek toho grilovaného masa, párku nebo dokonce i hermelínu. Grilovaná zelenina také nemusí být k zahození. Nebudu Vám tady udílet rady a dávat tipy, který pokrm je na grilování nejlepší. To tedy rozhodně ne. Možností je spousta, tak si vyberte sami podle vlastní chuti.

Krystyna Kędziorová