eSeznam.cz

Motivace rodičů pojmenovat dítě křestním jménem je různá. Rodinné klany, kde se dcera, matka i babička jmenuje např. Jitka a vnuk, otec i děda pro změnu Pavel, mohou být pro někoho jasným důkazem nedostatku fantazie, pro jiného je to naopak hezké dodržování rodinné tradice. Důvody pro výběr jména bývají někdy i úsměvné… Například mou kamarádku okouzlilo jméno Adolf. Narazila ovšem na problém. Její maminka pracovala jako dlouholetá mluvčí Svazu bojovníků za svobodu. A za vnoučka Adolfa by si aplaus od pamětníků nacistické okupace asi nevysloužila, nehledě na to, jak by své jméno vnímal sám vnuk. Kamarádka udělala kompromis a syna pojmenovala Adalbert a ve výsledku mu stejně říká Áda. Univerzální rada jak vybrat to správné jméno neexistuje, ale pár obecných doporučení funguje. Důležitou roli přitom hraje souznění vybraného křestního jména s příjmením. Jméno by nemělo být příliš krátké abychom si vůbec stačili všimnout, že dotyčný už ho vyslovil. Příkladem je Jan Vlk neznělo by lépe Stanislav Vlk? A naopak křestní jméno by nemělo být moc dlouhé když je dlouhé příjmení.

Také jména podléhají módě. Jak se dnes cítí asi Malvína, Filoména či Klementýna což byla dříve běžná jména? Nemluvě o staroslovanských nejoblíbenějších: Rochna, Dušna, Děvuše, Hněvka atd. S těmi si v originalitě nezadají ani mužská jména: Prokoš, Nerad, Stromata, Přivitan atd. Módní jsou dnes Tobiáš, Matyáš a Sebastián stejně jako Amálka, Lea či Eliška. Nejčastěji pojmenovávali rodiče jmény: Tereza, Adéla, Eliška či Anna. Mezi chlapci jsou to Jakub, Jan a Tomáš. Před 30. lety rodiče děti nejčastěji pojmenovávali: Lucie, Jana a Petra u chlapců to byl: Jan, Petr a Martin. Snad jsem Vám trochu pomohla tímto článkem při výběru jména pro děti.

Iva Honíšková