eSeznam.cz

Kromě tvrdého nebolestivého vředu, který je, jak už víme, typickým příznakem první fáze sifilisu, se mohou vyskytnout ještě jiné alternativní projevy. Tyto projevy bohužel nebývají vždy tak jednoznačné, tím spíš je důležité se o nich dozvědět a nezapomenout na ně. Tak například na sliznici může klasický vřed nahradit nevystouplá oděrka, kterou lze snadno přehlédnout. Ženám se může místo vředu vytvořit otok velkých stydkých pysků. Vřed a otok se ale mohou vyskytnout také současně. U mužů je to podobné, ty může postihnout otok předkožky. Vředy se občas vyskytují i mnohočetně. Může se ale stát i to, že se vytvoří vřed, který bude bolet. Je to určitě nepříjemné, ale na druhou stranu je to vlastně i lepší. Protože když něco bolí, tak si toho alespoň všimneme a děláme, co můžeme, aby bolest přestala. No, a když si s tím sami nevíme rady, pak nám nezbývá nic jiného, než se obrátit na lékaře a požádat ho o pomoc. Zmíněný vřed je docela mazaný a někdy se schová. Projeví se pak v podobě výtoku. Dojde k tomu, v případě, že se bakterii podaří proniknout skrz sliznici močové trubice. Po vzniku jakéhokoliv vředu se v následujících dvou týdnech zvětší lymfatické uzliny. Například pokud je místem výskytu vředu genitál, zvětší se uzliny v třísle. Většinou bývají zvětšené pouze na jedné straně. To by bylo asi všechno o vředech a celé první fází.

Co se týče druhé fáze onemocnění, tak ta začíná v devátém týdnu po nákaze. Během ní se na těle objevuje pro změnu vyrážka. I ta může sice uniknout pozornosti, navíc se k ní však přidávají ještě, dalo by se říct, „chřipkovité“ příznaky. Jedná se tedy o celkovou únavnost, bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšenou teplotu a případně i o nebolestivé zvětšení uzlin. Vřed z první fáze však může nadále přetrvávat, a pokud už se zahojil, může se objevit jizva. Uzliny jsou rovněž stále zvětšené. Nyní něco o vyrážce. Ta mívá různý charakter a vyskytuje se na různých částech těla. Obvykle jsou nimi strany trupu a břicho. Pokud se vytvoří na končetinách, bývá to nejčastěji v místech ohybu. Samotná vyrážka je ohraničená a nesvědí. Ani zde není jednoznačně řečeno, že se musí objevit zrovna vyrážka. Místo ní se můžeme setkat i s červenohnědými, lesklými pupínky vyskytujících se na obličeji, dlaních, ploskách. Při těch se po čase odlupuje kůže. Snad „nejlepší“ variantou je syfilida, během které, zejména v místech, kde hrozí opruzeniny, dochází k tvorbě mokvavých pupínků na kůži. Určitě už jste někdy v životě zabíjeli komára, a tak víte, že pokud se tento hmyz před smrtí stačil najíst nebo lépe řečeno napít, zůstane po něm flek. Velmi podobná situace je i u zmíněné vyrážky. Za tou sice nemusíte usilovně běhat s mucholapkou, ta přejde sama, ale v místě svého původního výskytu zanechá fleky červeně nebo tmavě zabarvené. Dojde-li k rozvoji vyrážky ve vlasové části hlavy, hrozí nebezpečí následného vypadávání vlasů. Tentokrát se příznaky nevyhýbají ani sliznicím. Tyto projevy jsou však patrné jen u jednoho ze tří nemocných. Zarudnutí v dutině ústní, zánět nosohltanu, či dokonce syfilitická angína, to všechno může postiženého trápit. Kromě specifických výše popsaných příznaků, se vyskytují i příznaky nespecifické, o kterých už v podstatě byla řeč a které všichni dobře známe, proto se u nich nebudeme dlouho zdržovat. Jsou nimi teplota, únava atd. Zhruba za dva roky nastává skrytá fáze onemocnění, ve které obvykle odeznívají příznaky a nemocný přestává být infekční.

Třetí fáze syfilidy postihuje pouze jednoho ze tří pacientů. K jejímu rozvoji dochází po třech až sedmi letech od druhé fáze. Během ní se tvoří tzv. Gummata. Ty jsou podmíněné imunologickou reakcí bakterie a naše tělo si s nimi bohužel neumí poradit a nedokáže je zlikvidovat. Proto je imunitní buňky obalí a vezmou mezi sebe. Jsou to zkrátka takoví vetřelci a vyskytují se pak na kůži, sliznicích i v orgánech. Gummata poškozují ty orgány, u kterých jsou umístěny. Může se jednat například o jazyk, nos, klouby, kosti, játra a další. O příznacích a projevech sifilisu by se toho dalo napsat ještě víc, ale nic se nemá přehánět. Proto jen ještě zmíním, že tato nemoc vzácně postihuje i centrální nervový systém, takové postižení je však velmi specifické, a připomenu ještě vrozenou formu syfilisu, kterou provázejí většinou vrozené vady a kterou lze vyléčit jen některých případech.

Nechme už však projevy projevy a pojďme se věnovat něčemu optimističtějšímu a sice, léčbě obecně. Penicilín je od dob svého zavedení považován za zlatý standard, pokud jde o léčbu syfilisu. Naštěstí léčí s úspěchem tuto nemoc dodnes a to ve všech třech fázích onemocnění. Obvykle se podává v podobě injekce do svalů. Délka léčby závisí na tom, v jakém stádiu nemoc je. Dva týdny, taková je doba, po kterou se penicilín podává v případě první a druhé fáze. U skryté syfilidy je léčba ještě o týden delší. Neurosyfilis (postižení centrálního nervového systému) vyžaduje přísun léku po dobu od deseti dnů do jednoho měsíce. Pro lidi, kteří byli napadení infekcí baktérie způsobující sifilis, léčba zdaleka nekončí pouhým zaléčením. Poté jsou průběžně sledování lékařem. Jsou jim ve stanovených termínech dělány odběry krve a jejich prostřednictvím, zda se v krvi nachází bakterie a protilátky proti ní. Během prvního půl roku se takové kontroly provádějí jednou měsíčně nebo jednou za dva měsíce, během druhého půlroku dvakrát. Druhý rok poté je nezbytné absolvovat kontrolní vyšetření rovněž ještě dvakrát. Je-li nález negativní po všech vyšetřeních a nejde tady pouze o výsledky odběrů krve, ale také o výsledky klinických vyšetření. Konkrétně o rentgen srdce a plic, echokardiografie aorty, neurologické, oční vyšetření, dále vyšetření mozkomíšního moku a nechybí ani vyšetření psychiatrické. Teprve po všech těchto vyšetřeních s, řekněme, uspokojivými výsledky je možné vyřadit pacienta z evidence lidí trpících tímto onemocněním. Pokud však výsledky dobré nejsou, je daná osoba nadále pravidelně sledována a samozřejmě i kontrolována. Kontroly se provádějí každých pět let po dobu dalších dvaceti let. Stejně jsou ale tito lidé na tom lépe než ti, u kterých se rozvinula třetí fáze syfilisu a ti, kteří mají vrozenou syfilidu. Tyto osoby se totiž vyřazení z evidence nedočkají nikdy.

Hlavní komplikací onemocnění je právě rozvoj jejího druhého nebo dokonce třetího stádia, které může skončit smrtí. Další komplikací je beze sporu, když se nakazí nenarozené dítě od své nemocné matky. Taková situace může skončit buď potratem mrtvě narozeného plodu, nebo vážných trvalých následků, které nemoc na dítěti zanechá.

Každopádně je nejlepší neonemocnět, a proto se konečně dostáváme nejspíš k tomu nejdůležitějšímu a to je prevence. Prevencí však není pouze vyhýbání se rizikovým faktorům, ale také třeba vyšetření matky na začátku těhotenství, které se provádí odběrem krve obvykle na gynekologii a v současnosti je povinné. Když se přece jenom stane, že si někdo všimne příznaků syfilidy, měl by okamžitě navštívit lékaře, i když je to nepříjemné z ohledem na intimnost záležitosti. Ale nezapomínejme, že neléčený syfilis může skončit smrtí a léčba prvního stádia je daleko jednodušší než těch pozdějších.

A tak Vám radím, držte se svého partnera nebo partnerky a vyhýbejte se náhodným známostem. Držte se zkrátka toho, koho znáte, koho máte rádi a kdo má rád Vás.

Krystyna Kędziorová