eSeznam.cz

Zmije obecná je hlavně nebezpečná tím, že je to jediný u nás žijící had, který je jedovatý.

V tomto období vás to přímo vybízí chovat se v přírodě, ale i doma na zahradě ostražitě. Pokud to dodržíte, nehrozí vám žádné ohrožení zmijí.

Zmiji poznáte podle tmavé výrazné klikaté čáry na zádech a úzkých štěrbinových očí. Narazit na zmiji můžete na kamenitých, slunných, vlhkých stráních ve středních a vyšších polohách po celé republice.

Už jenom zmínka o tomto hadu v nás vyvolává pocit znepokojení a hrůzu z toho, že je „jedovatý“. Zmiji si snadno popleteme s užovkou hladkou nebo podplamatou. Hlavní rozeznávací rys jsou hadí zorničky, jež u zmije jsou štěrbinové a užovka má kulaté. Taky se dá rozpoznat zmije podle vyhlášené klikaté čáry na zádech. Tvar hlavy je u zmije trojúhelníkový, kdežto užovka má vzezření hlavy kulaté.

Zmije jsou chráněné zákonem, jedná se totiž o ohrožený druh, přesto že se v minulých letech zvýšil jejich výskyt, zapříčiněný nejspíš přemnožením hlodavců, což je hlavní potrava zmijí.

Zmije obecná zaútočí a uštkne většinou, když ji překvapíte. Vnímá otřesy půdy, ale neslyší, proto nemusíte působit rámus, spíše byste měli při chůzi dupat. Dobrý nápad je s sebou nosit turistické hole nebo klacek, jež způsobují silné chvění v terénu, a jelikož zmije je hluchá, alespoň vnímá vibrace.

Když už se zmiji nevyhnete, nepanikařte a snažte se nebránit ji v úniku. Pokud ji nebudete stát v únikovém prostoru, bude se chtít odplazit a ukrýt do bezpečí, je málo pravděpodobné, že by napadla člověka. Pokud zmije uštkne, obvykle nevypouští celou zásobu jedových váčků, a proto pouze menší procento uštknutých lidí má symptomy otravy jedem. Může se však projevit otok v místě kousnutí, který nemusí nutně znamenat hospitalizaci, ale z hlediska prevence neváhejte a raději vyhledejte lékařskou pomoc.

Nebezpečí ovšem hrozí u alergiků, tady je potřeba zajistit pomoc co v nekratším časovém úseku. Obzvlášť buďte obezřetní u malých dětí, lidí se slabším srdíčkem či srdeční chorobou, onemocněním plic nebo riziková skupina jsou i staří lidé nebo dokonce ohrožení hrozí malým domácím zvířátkům.

Jed zmije je stejně silný jako u kobry. Kobra ale vypustí do těla o mnoho více jedu. Když už se vám přihodí nehoda a vy šlápnete na zmiji a ona vás uštkne, zachovejte pevné nervy a zbytečně se vyvarujte dělat prudké pohyby. První pomoc zní: znehybněte postiženou končetinu nad místem kousnutí a to nejlépe elastickým obinadlem a zvedněte končetinu nad úroveň srdce. Ránu nevysávejte, nezaškrcujte a neřezejte do ní. Postižený by měl setrvat v absolutním klidu, až do dostavení se záchranky.

V ohrožení života se postiženému aplikuje speciální sérum, nebo se podávají antihistaminika. Může se přihodit, že dotyčný na sérum zareaguje alergicky a tato reakce bývá daleko horší než jed samotný. Toto se může stát při vyšším podání séra, je totiž poměrně těžké přesně zvolit výši dávky séra, aby optimálně zaúčinkovalo.

Pro mladého zdravého člověka uštknutí obvykle neznamená žádné nebezpečí. Opak hrozí u starších lidí, slabších na srdce, nemocných na plíce a dětí.

Kromě otoku v místě kousnutí může nastat u postiženého nadměrné pocení, průjem, břišní kolika, otok obličeje, rtů i jazyka. V akutních stavech se dostaví anafylaktický šok, kde už selhává srdce, plíce, ledviny a nastává celkové krvácení.

Objeví-li se na vaší zahradě zmije, častěji sekejte trávu a zlikvidujte kameny ze skalky, kde se zmije budou zcela určitě vyhřívat a dokud si nebudete jisti jejich migrací, noste raději po zahradě gumáky.

Karin Šimovcová