eSeznam.cz

Takovou otravou může být třeba učení, pracovní, či jiné povinnosti, které je nutné vykonávat denně pořád dokola, nebo dejme tomu dlouhotrvající špatné počasí. Je-li někdo znechuceny naštvaný a bez nálady, také o něm řekneme, že je otrávený. V takových případech se někdy používá přirovnání „otrávený jako malajský šíp“. Když někdo někoho neustále obtěžuje svými požadavky, či názory a nenechá se odbýt, dá se říct, že toho druhého zkrátka otravuje. To všechno je jen veselá nadsázka. Teď bych se však ráda vrátila k souvětí, kterým celý článek začal. A sice, že skutečná otrava není žádná legrace, nýbrž vážná věc. Mluvím o tzv. intoxikaci, která může postihnout každého. Právě jí věnuji tento článek.

Zatímco použití slova otrava ve smyslu, řekněme, znechucení, vyvolává spíše smích a veselí. Otrava z hlediska zdraví a medicíny znamená opravdu závažný problém a vyvolává strach a úzkost, neboť při ní jde o holý život. Jakékoliv otravy jsou akutními stavy, jejichž příznaky jsou velmi znepokojivé. Tyto příznaky se mohou dostavit najednou, nebo se rozvíjet během krátkého času. Kromě toho, že často ohrožují život člověka, jak již bylo řečeno, mohou zanechat i trvalé zdravotní následky. Množství látek, které mohou být pro nás jedovaté, je obrovské. Jedy mají rozdílnou povahu z chemického i fyzikálního hlediska, a proto i příznaky otravy těmito jedy jsou různé. Za jed se dá obecně označit každá látka, která vyvolává příznaky otravy. Ale pozor! Do této kategorie občas patří také látky, které lidi dlouhodobě obklopují, dostávají se do jejich organismů a vycházejí z něj ven, aniž by jej poškodily. Takové látky většinou za jedy ani nepovažujeme. Jedná se například o inhalaci koncentrovaného kyslíku. Kyslík je sice pro člověka životně důležitý, jenže při delším tvrání vdechování, může tento plyn působit toxicky. Z toho plyne, že množství nebo koncentrace jedu a doba jeho působení, jsou jedněmi z faktorů, jež spolurozhodují o tom, jak velké bude poškození organismu. Dalším takovým faktorem je cesta, chcete-li způsob, jakým se škodlivá látka do těla dostane a na tom, jak si poradí eliminační mechanismy, které bojují proti přítomnosti jedu v těle.

Jaké jsou vlastně nepříznivé účinky jedu na lidský organismus? Tato otázka je bezesporu velmi zajímavá a myslím, že odpověď na ni bude ještě zajímavější. Jedovaté látky se nejčastěji dostávají do těla skrze trávicí ústrojí, to znamená, že jed buď sníme nebo vypijeme. Něco takového se většinou stane, pokud dojde k záměně láhví, rostlin, hub nebo když sníme potravu, ve které je toxin vytvořený bakterií. Někdy se toxin dostane do těla inhalací, to už ale není tak časté. Zde jde o nadýchání se plynu, kouření drog. I kůže může být pro jed vstupem do těla, dochází k tomu při nitrožilní aplikaci, dojde-li k chybě při podání léků nebo v případě drogově závislých. Ne všechny otravy bývají dílem náhody, někdy se může jednat třeba o pokus o sebevraždu. Jakmile jed pronikne do těla,¨může mít okamžitě tzv. specifický účinek. K jeho projevu není třeba specifické interakce organismu s jedem. Tkáň poškozuje samotná fyzikálně-chemická povaha toxinu. Specifické účinky se dostaví, teprve až jed zasáhne metabolismus, či do nervového, nebo hormonálního řízení orgánů člověka. To je důvodem, proč se nakonec objeví i specifické příznaky. K těm může dojít okamžitě, ale také se může jednat o odklad projevů otravy a příznaky jsou pak patrné třeba až za několik hodin. Naše tělo dokáže určité jedy odstranit samostatně a to hlavně prostřednictvím jater a ledvin. Rychlost, jakou je vylučování a likvidace toxinu provedena závisí na době, po kterou jed na organismus působil. Jak již bylo výše uvedeno, některé jedy z těla vyjdou ven a nezanechají žádné následky, ale jsou i jedy vyvolávající nenapravitelné následky, které vedou ke ztrátě funkcí orgánů. Zmíněná poškození se týkají především jater a ledvin. Některé jedy musí být užívány opakovaně, aby došlo k otravě.

Příznaky otravy, z obecného hlediska jsou velmi různorodé a týkají se celé řady orgánů. Patří mezi ně například bolest břicha, zvracení, poruchy srdečního rytmu (zrychlení, zpomalení, nepravidelnost), zrychlení nebo zpomalení dechové aktivity, dále poruchy vědomí a psychiky. Léčebných postupů je spousta a nebudu se u nich dlouho zdržovat ani je příliš specifikovat. Najdete-li někoho, kdo dostal otravu, zavolejte ihned záchrannou službu nebo jej zavezte do nemocnice. Léčba, se kterou začnou záchranáři, závisí na příznacích. Kromě toho existují i jiná vodítka, která mohou pomoci odhalit, o jaký druh otravy se jedná. Mluvíme zde například o dopisu na rozloučenou, obaly léků, chemikálií, zbytky pokrmů z hub atd. Pacient je převezen do nemocnice, kde se lékaři postarají v prvé řadě o to, aby se škodlivá látka přestala vstřebávat z trávicí soustavy do krve, samozřejmě pokud došlo k požití jedu. Postup při léčbě ovlivňuje také povaha dané látky i to, zda je pacient při vědomí. Otrava je nebezpečná, ale naštěstí v současné medicíně existuje mnoho způsobů, jak se jí zbavit.
Pojďme se nyní seznámit s nejčastějšími typy otrav a s tím, jak poskytnout první pomoc. Otrava rostlinami se u nás projevuje hlavně bolestmi břicha, průjmem nebo zvracením, neboť rostliny obvykle pouze dráždí trávicí trakt. Rostliny, jakými jsou Rulík zlomocný, Durman obecný, Lýkovec, Tis červený a další, obsahují látky, jež ovlivňují nervovou soustavu. Bobule vraního oka je podobná borůvce, proto se často stává, že si ji děti s borůvkou spletou. Chuť této bobule je však odporná a tak nehrozí, že by jich dítě snědlo moc. Ovšem i malé množství stačí k vyvolání otravy. V tomto případě se však nemusíte obávat dlouhodobého poškození orgánů. Tato intoxikace končí smrtí pouze tehdy, když pacientovi není poskytnutá lékařská péče. Je-li daný člověk při vědomí a spolupracuje-li, vyvoláme u něj zvracení a podáme mu hodně živočišného uhlí rozpuštěného ve vodě, (může to být i několik balení). Rostlinu, jejíž část nemocný snědl, odevzdáme celou lékaři, nebo alespoň uschováme její vzorek. Co nejrychleji dopravíme pacienta do nemocnice a při těžších projevech zavoláme záchranku.

Brzy začnou růst houby a všichni víme, že i houbami se lze poměrně snadno otrávit, proto nemůžeme vynechat otravu muchomůrkou zelenou. Tato otrava je velice závažná a navíc záludná kvůli dlouhému rozvoji příznaků, který může trvat až osm hodin od požití houby, dokonce i déle. Jejími prvními příznaky jsou rovněž bolest břicha, průjem a zvracení. Kvůli jedům muchomůrky zelené odumírají buňky jater i ledvin. Právě nezvratné poškození těchto důležitých orgánů je příčinou smrti a většinou ho před ní nezachrání ani intenzivní terapie v nemocnici. Pokud se v Čechách někdo otráví houbou, bývá to nejčastěji muchomůrka zelená. Až čtyři z pěti případů takovéto otravy končí smrtí. I tady je třeba vyvolat zvracení, ale nejpodstatnější je včas začít podezírat, že jde o otravu houbami a zbytky houbového pokrmu nebo zbytky hub zajistit. Je to potřebné kvůli mykologickému vyšetření. Nemocný musí také dostat největší množství živočišného uhlí, jaké je schopen sníst.

Typů otravy je pochopitelně daleko víc a ne všechny zapříčiní rostliny. Pro příklad uveďme například oxidem uhelnatým. Nebylo by moudré zapomenout také na otravu alkoholem. To je však kapitola sama pro sebe, proto se jí budu věnovat zase příště.

Krystyna Kędziorová