eSeznam.cz

Smetánce lékařské se totiž lidově říká pampeliška. No ano, je to tak. Pampeliška a smetánka lékařská jsou jedna a tatáž rostlina. Dospělí často domlouvají svým dětem, aby pampelišky netrhaly a nehrály si s nimi, protože si od nich zašpiní ruce. Když pak květy odkvetou, děti rády rozfoukávají jemné chmýří. Ačkoliv je tato rostlina běžná, není nezajímavá a obsahuje spoustu účinných látek. V tomto článku se pokusím říct Vám o pampelišce něco víc.

Smetánka lékařská patří mezi byliny z čeledi hvězdicovité. Jedná se o velmi rozšířenou a vytrvalou bylinu. Její kořen je vřetenovitý a mléčnatý. Vícehlavý oddenek je místem, odkud vyrůstají přízemní listy a ze středu těchto listů vyrůstají lysé, duté stvoly, na jejichž konci se nacházejí žluté květními úbory. Listy pampelišky jsou podlouhlé, kopinaté a jejich okraj je hrubě kracovitý. Kromě toho jsou listy jemně chloupkaté a zvolna se zužují v řapík. Na každém květním úboru, který, jak už víme, tvoří zakončení stvoly, lze najít přibližně až 200 jazykovitých obojakých květů, které jsou hustě směstnané na tzv. květním lůžku. Pampeliška květe od jara až do podzimu, takže skoro celý rok. Věřte nebo ne, nážka a chmýr jsou jejím plodem. Ve všech částech celé rostliny se nacházejí mléčnice. Právě ony jsou příčinou toho, že pokud pampelišku utrhneme, vytéká z ní hořká bílá šťáva.

Kdy ji sbírat a jak ji skladovat?

O pampelišce můžeme směle říct, že ji najdeme všude. Na loukách, pastvinách, na mezích i v zahradách. Její list je vhodné sbírat od května do října. Chcete-li jej sušit, zvolte větrané místo ve stínu a sušte načechrané vrstvy do pěti centimetrů. Ani v případě, že je budete sušit na sluníčku se však o ně nemusíte příliš bát. Díky prostoupení mléčnicemi schne totiž pomaleji. Během sušení je ale nutné listy několikrát obracet. Jestli je pampeliškový list správně usušený, poznáme podle toho, že si zachová svěží zelenou barvu. Tmavý být nesmí. Usušené listí se zabalí do papírových obalů a skladovat by se měly na suchém místě, aby byly chráněné před světlem a vlhkostí. Kořen smetánky lékařské se sbírá buď dřív než rostlina rozkvete, tedy v březnu, či v dubnu, nebo na konci vegetativního období, což je v srpnu a v září. Nejdříve je nutné důkladně jej omýt a nechat okapat. Poté můžeme přistoupit k sušení. To se provádí umělým teplem při maximální teplotě 50 °C. Správně usušený pampeliškový kořen má vypadat takto: bílý na lomu. Když se láme je slyšet praskot. Nemá žádnou vůni a jeho chuť je slabě nahořklá. Kdežto špatně usušený kořen je ohebný a snadno plesniví. Obaly, do kterých se usušené kořeny balí, jsou papírové, nebo polypropylenové. Také kořeny je třeba skladovat na suchém místě a chránit před světlem a vlhkostí.

Již jsem se zmínila o tom, že smetánka lékařská obsahuje mnoho účinných látek. Jedná se o látky, jakými jsou hořčiny, třísloviny, inulín, který je zásobní látkou soli sodíku a dalších prvků, například draslík, mangan, síra. Dále třeba kyselinu křemičitou, vitamíny A, B, C, fytosteroly nebo fruktózu. Obsah inulínu v kořeni je kolísavý. Nejvíc je ho tam na podzim. Obsah Taraxinu (jeden z hořčinů) se pro změnu zvyšuje v období července a srpna.
Zdá se to neuvěřitelné, ale léčivou sílu pampelišky využívali jíž starověcí Řekové. Konkrétním léčivým přípravkem, který se využíval, bylo mléko z pampelišek. Tím se léčily nejrůznější nemoci i vady na kráse, například pihy a žluté skvrny na kůži. Používalo se ale také na léčbu očních zánětů nebo proti únavě a slabosti. V dnešní době tato bylina slouží především k vnitřnímu užívání.

Z toho plyne, že zevně se používá málokdy. I když extrakt může pomoci při léčbě ekzémů. Vnitřní použití této rostliny je daleko širší, protože příznivě působí na řadu vnitřních orgánů. Povzbuzuje trávicí orgány a podporuje sekreci trávicích šťáv, podporuje tvorbu a sekreci žluči a žaludečních kyselin. Působí močopudně. Vliv, který má na činnost jater a ledvin, je rovněž velmi příznivý. Ze smetánky lékařské se nejčastěji připravuje odvar. Můžeme ji najít v různých čajových směsích. Je dobrým pomocníkem a léčitelem při řadě zdravotních potíží. Takovými potížemi jsou například při žlučníkových nebo ledvinových kamenech, při nedostatečné tvorbě žaludečních kyselin, snížené tvorbě moče, dokonce i při zánětu močových cest. To však nejsou z daleka všechny nemoci, od kterých může odvar z pampelišek ulevit. Pampelišky se mohou také snadno stát součástí Vašeho jídelníčku. Mladé listy smetánky lékařské ještě neobsahují hořké mléko, proto mohou být jednou ze složek jarního salátu. Navíc dodají tělu vitamín C. Pražené kořeny pampelišky můžete zase pít místo kávy. Mimochodem jako náhražku oblíbeného horkého kofeinového nápoje lze použít i kořeny čekanky. Rozkvetlé pampeliškové úbory jsou zase skvělé pro přípravu pampeliškového medu.

Jak sami vidíte, variant, jak si pochutnat na smetánce lékařské je opravdu dost. Stačí si vybrat tu, která se Vám nejvíc zamlouvá.

Krystyna Kędziorová