Rizikové těhotenství (2. část)
N
ěco málo o rizikovém těhotenství už víme. Minule jsme si řekli něco o faktorech, které mohou způsobit, že se z normálního těhotenství stane rizikové. Pojem rizikové těhotenství ale nemusí vždycky jednoznačně znamenat, že matka nebo dítě jsou v bezprostředním nebezpečí. Zmíněných rizik je spousta, jak již bylo řečeno i v první části článku.
Tato rizika je nutné pečlivě sledovat a v žádném případě není vhodné je jakkoliv podceňovat. Jsou totiž něco jako varování, že něco není v pořádku, že průběh gravidity není zcela obvyklý a běžný. Stupeň ohrožení stejně jako okolnosti se však mohou po každé lišit.
Vím, že to zní tvrdě, dokonce velmi krutě, ale za rizikové těhotenství se dnes v podstatě považuje každá gravidita. Při každé přece může dojít ke komplikacím nebo potížím a tím pádem i k ohrožení matky i plodu. Zkrátka jak se říká. Člověk nikdy neví, co se může stát. Tím samozřejmě nechci nikoho děsit a nastávající maminky už vůbec ne. Vždyť jsme si na konci první části článku o rizikovém těhotenství řekli, jak velký vliv má psychika matky na její nenarozené dítě, a jak je důležité, aby byla těhotná žena v naprosté psychické pohodě. První část článku byla věnována především onemocněním a komplikacím, kterými daná žena trpěla již před otěhotněním, existují však také potíže, které se objeví až během těhotenství, například těhotenská cukrovka, nebo problémy, které z jiného stavu přímo vyplývají. Tyto obtíže mohou ohrozit nejen samotné těhotenství, ale také porod. Mezi taková rizika patří krvácení během těhotenství, nedostatečnost děložního hrdla, nízko nasedající placenta nebo hypertenze. Hypertenze znamená, že matku trápí vysoký tlak, ten má vliv na průtoky krve pupeční šňůrou a kvůli němu může dojít k růstové nedostatečnosti děťátka. Rizikové těhotenství nemusí způsobit jen jediné onemocnění. Žena může trpět preeklampsií, to jest nemocí, která vede právě ke zvýšenému krevnímu tlaku a vylučování bílkovin močí, a přitom vést běžný aktivní život se vším všudy. Chci tím říct, že matka, jejíž gravidita byla uznána za rizikovou, nemusí za každou cenu proležet celé těhotenství v nemocnici nebo přestat chodit do práce. Jedná se hlavně o věnování zvýšené pozornosti rizikovým faktorům a celému průběhu gravidity. Je ale nutné včas rozpoznat, zda jde v daném případě o těhotenství rizikové, či patologické. U patologického těhotenství totiž průběh není normální a jisté komplikace již byly zaznamenány. O jakou graviditu se jedná, to musí posoudit ošetřující gynekolog. Udělá to pomocí důkladné anamnézy a interních vyšetření, včetně EKG, i dalších vyšetření.
V jiném stavu mohou nastat rizika medicínského charakteru a to jak ze strany matky, tak ze strany plodu, nebo se může jednat o rizika sociální. Medicínská rizika, pokud jde o matku, jsem podle mého názoru dostatečně popsala již v první části. Zdá se mi zbytečné opakovat stejné věci pořád do kola. Proto jenom shrnu, že medicínská rizika se vlastně týkají veškerých změn zdravotního stavu těhotné ženy. Ale přece jenom bych se ráda zmínila o jedné záležitosti, která rovněž patří k medicínským rizikům. Touto záležitostí jsou některé závislosti. Zvlášť časté je kouření těhotných žen. Takové kuřačky jsou v nebezpečí onemocnění trombózou cév. Jejich miminku zase hrozí, že bude mít dlouhodobě nedostatek kyslíku nebo placenty. Pokud žena v těhotenství požívá alkohol, může se stát, že vznikne tzv. FAS syndrom, jehož následkem může být mentální postižení dítěte a deformitami jeho obličeje. Naštěstí matek, které se během gravidity potýkají s alkoholismem, není v naší republice mnoho.
Medicínská rizika ze strany plodu reprezentují především vrozené vývojové vady slučitelné se životem. Tyto vady se odhalují během monitorování plodu. Řadíme k nim rozštěpy rtů nebo tváře, poruchy ledvin, cysty nejrůznějšího druhu nebo poruchy vývoje srdíčka. Nenarozené děti, u kterých jsou zmíněné vady zjištěny, jsou pečlivě monitorovány. Je-li toho třeba, doporučí se matce, aby rodila ve specializovaném centru, kde je ihned po porodu možný adekvátní zásah a v případě nutnosti také okamžitá operace.
Jak již bylo výše uvedeno, kromě medicínských rizik číhají na matku i její dítě také rizika sociální. Tato rizika obvykle zvětšují možnost předčasného porodu. Jedná se například o nezaměstnanost, nevyhovující bydlení, špatnou výživu, nízký hygienický standard, infekční nemoci, či nedostatečnou lékařskou péči. Nebezpečí může ženě hrozit i v zaměstnání, pokud musí zvedat těžké věci, pracovat s chemikáliemi, v infekčním prostředí nebo na směny. Zaměstnavatelé však někdy nejsou ochotní přeložit danou osobu na jiné pracoviště a upřednostňují, když zůstane doma na rizikovém těhotenství. Proležet celé těhotenství doma na gauči ale není nejvhodnější řešení. Ženě totiž chybí kontakt s lidmi a někdy i pohyb, kvůli tomu mnohdy své problémy zveličuje. V důsledku toho se může začít přejídat, být obézní a ztratit fyzickou kondici. Obezita není jediným nebezpečím, které budoucí matka takovým způsobem života podstupuje. Příjem nadbytečného množství kalorií totiž může způsobit vznik těhotenské cukrovky nebo vyvolat nadměrný růst plodu a další potíže. Je ovšem pravda, že někdo zůstává během těhotenství doma, protože si chce tento stav pořádně vychutnat.
Počet rizikově těhotných neustále roste. Důvodů, proč k tomu dochází je několik. Není pochyb o tom, že toto množství se zvětšilo kvůli možnosti umělého oplodnění. Každá žena, která takové oplodnění podstoupí, je totiž automaticky považována za rizikově gravidní. Nejen příliš vysoký, ale i příliš nízký věk rodičky zvyšuje rizika. V současnosti je běžnou věcí, že ženy poprvé rodí mezi třicátým pátým a čtyřicátým rokem života. Jako riziková jsou chápána také vícečetná těhotenství, protože jsou jednak pro ženu náročnější než „běžné“, a jednak je zde větší pravděpodobnost předčasného a komplikovaného porodu. Do kategorie rizikově těhotných spadají i ženy, které v dřívějších dobách neměli naději, že donosí a porodí dítě. Hovoříme zde o osobách, které prodělaly závažný úraz, transplantaci ledvin nebo operaci srdce. I tyto ženy dnes mohou otěhotnět a přivést na svět potomka, neboť spolupráce mezi obory medicíny je na vysoké úrovni. To je potěšující správa, viďte?
Rizikové těhotenství většinou nevyžaduje od budoucí maminky žádné zvláštní chování. Všechno závisí na tom, z jakého důvodu se žena na rizikovém octne. Obvykle nemusí ležet v nemocnici a může pracovat. Je ale třeba, aby bylo u ní všechno dobře sledováno a ona vždy uposlechla rady svého lékaře. Je důležité se zeptat na cokoliv, protože to, co lékařům připadá samozřejmé, bývá někdy pro pacientku novinkou. Je nutné, aby taková žena věděla, co je jí dovoleno dělat, a co už ne. Existuje ale jedna věc, které by se měla vyhnout každá nastávající maminka bez ohledu na to, jestli je její gravidita riziková, či nikoliv. Ten kdo tipuje, že mám na mysli stres, má pravdu.
O předčasném porodu jsme hovořili jako o jednom z rizik. Je na čase vysvětlit, kdy může takový porod nastat. Každý porod, který proběhne dřív, než skončí třicátý sedmý týden těhotenství. Zajímavé je, že většinou předčasně porodí ženy, jejichž gravidita probíhala bezproblémově. Ženy s obtížemi naopak obvykle rodí v termínu. To znamená, že rizikové těhotenství nemusí vždycky znamenat předčasný porod. Lékaři však musí být na tuto variantu připravení a vynaložit všechny své síly, aby nebezpečí bylo pro matku i její dítě minimální.
Předčasného porodu však není nutné se příliš obávat a dělat z něj vědu. Alespoň si to tak myslím. Mnoho lidí přece přišlo na svět dřív, než se čekalo, a dnes jsou z nich normální zdraví lidé jako každý jiný. Inkubátor jim pomohl dorůst a nikoho by ani nenapadlo, že se narodili dřív. Já osobně doufám, že rizikově těhotných žen zase brzy ubude. Přeji od srdce všem nastávajícím maminkám, aby jejich těhotenství, bylo pro ně skutečně šťastným obdobím radostného očekávání a porod proběhl rychle a hladce.
Krystyna Kędziorová