eSeznam.cz

Bohužel se někdy stane, že těhotenství neprobíhá tak jak má, vyskytnou se komplikace a matce i dítěti může hrozit nebezpečí. Pak hovoříme o tzv. rizikovém těhotenství, o kterém bude tento článek pojednávat. Zmíněných rizik je celá řada. Mohou se vyskytovat již od začátku těhotenství nebo se mohou vyskytnout v jeho průběhu. Příčin proč tomu tak je, je samozřejmě spousta. My se zaměříme pouze na ty nejběžnější.

Dědičnost představuje jeden z rizikových faktorů rizikového těhotenství. Týká se žen, v jejichž rodinách se vyskytují dědičné syndromy, jakým je například Downův syndrom, Cri du chat syndrom a jiné. V jejich organismech se ale také může nacházet gen, který může vyvolat menší vývojové vady. Matky obvykle o těchto problémech vědí a genetické testy se u nich provádějí ještě v období, kdy těhotenství plánují. Výsledky těchto testů se uvádějí v procentech a ukazují, jak velké je riziko, že plod postihne dědičná choroba. Jedná-li se o hodně velké riziko, pracovníci genetické laboratoře rodičům doporučí, jaké chování je dále během těhotenství vhodné.

Čím je těhotná žena starší, tím větší je riziko, že se u plodu vyvine nějaká vývojová vada nebo syndrom, hovoříme zde o vadách a syndromech, které nemají s genetikou nic společného. To je důvod, proč matky od třiceti pěti let věku a výše během těhotenství podstupují vyšetření plodové vody, podle které se vyšetři genetická informace plodu. Je-li zjištěná nějaká vada. Může matka těhotenství přerušit dokonce i v pozdější fázi. Stává se, že matka chce udělat něco jiného, než co by si přála její rodina, proto někdy dochází ke sporům. Rozhodnout se však musí vždy jen ona sama. Možná se nehodí, abych se k tomu vyjadřovala, ale přece jen bych ráda poprosila všechny ženy, u jejichž nenarozeného dítěte byla odhalena nějaká vada a ony kvůli tomu uvažují, že půjdou na potrat, aby to nedělaly. Myslím, že každý potrat představuje pro ženu nebezpečí a to dítě nemůže za to, že je postižené. Ženy vyššího věku by také v žádném případě neměly zanedbávat vyšetření ultrazvukem, které slouží jako kontrola končetin, částí obličeje, pohlavních orgánů a dalších části těla plodu. Starší budoucí maminky totiž více ohrožuje vznik rozštěpů. Občas dojde i k tomu, že jednotlivé části těla je těžké nebo dokonce nemožné vyšetřit a to z důvodu natočení plodu.

Některé ženy mívají problémy s donošením dítěte a opakovaně se u nich vyskytují spontánní potraty. Dodnes není zcela jasné, proč k nim vlastně dochází. To ale automaticky neznamená, že tyto ženy mají problém také s oplodněním a otěhotněním. Pokud taková žena otěhotní, je nutné u ní zavést speciální režim. Ona sama musí během něj především být v klidu a to nejenom fyzickém, ale i psychickém.

Ženám, které trpí některým z chronických onemocnění hrozí, že se během těhotenství jejich zdravotní stav zhorší, proto musí své těhotenství konzultovat nejen s gynekologem, ale také s lékařem, který jejich chronickou nemoc léčí. Takovou chronickou chorobou může být třeba „obyčejná“ cukrovka, chronické onemocnění ledvin nebo nemoci srdce.

Rh faktor negativní u matky představuje další riziko pro dítě. Rh faktor lze stejně jako systém ABO určit vyšetřením krve. Je však nezbytné oba zmíněné systémy znát ještě dřív, než dojde k transfúzi krve. Přítomnost krve jiného systému v těle totiž způsobuje těžké poškození organismu. Všechny krevní skupiny, s výjimkou skupiny 0 mají totiž na sobě protilátky proti jiným skupinám. Pokud se tedy dostanou do kontaktu dvě odlišné krevní skupiny, nastává imunitní reakce. V případě Rh faktoru je to velmi podobné. Červené krvinky lidí s pozitivním Rh faktorem mají na sobě protilátky, kdežto červené krvinky lidí s Rh faktorem negativním je nemají. V případě, že má otec dítěte Rh faktor pozitivní a matka negativní, existuje 75% pravděpodobnost, že dítě bude mít také Rh faktor pozitivní, protože pozitivita Rh faktoru otce dominuje. To znamená, že první dítě je v konečném důsledku zdravé a faktor matky jej nijak neovlivňuje. Druhé dítě však může být v nebezpečí, pokud při prvním porodu dojde ke kontaktu mezi krví matky a dítěte, neboť krev matky si v takovém případě vytvoří protilátky proti Rh pozitivnímu faktoru. Tento proces má stejný účinek jako očkování. Vytvořené protilátky však během těhotenství poškozují plod. Tomuto poškození se ale dá zabránit. Má-li žena Rh faktor negativní a její dítě naopak pozitivní, jsou matce aplikovány injekce, díky kterým se protilátky netvoří a tak nebezpečí, že budou poškozovat další dítě mizí.

Psychická pohoda je důležitá vždycky. V případě těhotenství to platí dvojnásob. Jenže výkyvům nálady se málokterá žena v jiném stavu ubrání. Změny v chování u gravidních žen vyvolávají hormony. Výkyvy nálad mohou být různé. Budoucí maminka může být veselá, radostná a optimisticky naladěná. Jiná může trpět hysterií, úzkostí i slabou depresí. Každá taková nálada, ať už by byla dobrá nebo špatná samozřejmě ovlivňuje plod. Může dojít ale také k tomu, že strach, úzkost a deprese jsou větší než je běžné. Proto by žena, u které jsou výkyvy nálad velké nebo trpí jiným ze zmíněných problémů, měla o nich co nejdřív informovat svého lékaře. Takové stavy totiž mají na plod negativní vliv a dokonce dokážou v určitých vypjatých situacích způsobit i potrat.

Rizik je pochopitelně mnohem víc a nemusí to být vždy jen rizika zdravotní. Chtěli byste vědět, proč je rizikových těhotenství pořád víc? Jaká další rizika hrozí matce i dítěti? Jak by se měla žena během rizikové gravidity chovat a k čemu může dojít při předčasném porodu? Pokud ano, určitě si počkejte na druhou část článku. Třeba to pomůže Vám nebo někomu ve vašem okolí.

Krystyna Kędziorová