eSeznam.cz

Tento název získalo podle svého zakladatele Louise Braille (1809–1852). Jako čtyřletý chlapec si šel hrát do otcovy dílny. Často pozoroval otce při výrobě bot a on se rozhodl to také vyzkoušet. Snažil se udělat v kůži díru za pomocí šídla, tak jak ho používal otec při práci. Tento ostrý špičatý nástroj mu nešikovně vyklouzl z rukou a zapíchl se chlapci do oka. Zranění bylo natolik rozsáhlé, že už se nepodařilo oko zachránit a chlapec zůstal na toto oko slepý. Postupem času se bohužel infikovalo i zdravé oko a Louis Braille zůstal slepý. To se přihodilo roku 1813.

Od šesti let začal chodit do školy se zdravými dětmi. Během dvou let už bylo zřejmé, že bez možnosti se dále vzdělávat ve psaní a čtení nebude moct se něco naučit a skončí na ulici.

V deseti letech se Louis dostal do Paříže, kde byla zřízena, první na světě škola pro slepce. Ve škole panovala tvrdá disciplína. Žáci se učili různým pracovním dovednostem, mezi ně patřilo i čtení. Budova působila nevlídně, ale jednou týdně měli možnost procházky po parku.

Písmena, jež se učili, vyčnívala nad povrch stránky a oni je četli hmatem.
Bylo to složité rozpoznat jednotlivá písmena. Ta byla tisknuta takovým způsobem, že šablona měděného drátu byla vtlačena do papíru. Tím se vytvořila na druhé straně vystouplá forma písmene. Vzhledem k nedokonalosti drátěné šablony písmen a lisu nebyla možná písemná komunikace mezi slepci dohromady.

Změna nastala v roce 1821, kdy do školy zavítal kapitán francouzského dělostřelectva Charles Barbier de la Serre. Seznámil Louise s tajnou vojenskou abecedou, která se vyznačovala „čtením za tmy.“ Původně toto písmo mělo sloužit vojákům, aby v noci nemuseli svítit a byli připraveni předávat si zprávy v zákopech.

Provedení bylo natolik nevýhodné, že se ukázal systém zbytečně komplikovaný a armáda ho odmítla. Skládalo se z dvanácti vystouplých teček různě kombinovatelných.

Louis Braille po několik dalších měsíců experimentování, vynalezl způsob, který využíval pouze 6 bodů. Bylo mu teprve patnáct let, když svoje písmo stvořil. Ještě spoustu let zdokonaloval svůj systém a vyvinul kódy pro matematiku a notový záznam.

V roce 1827 vyšla první jeho kniha napsaná ve slepeckém písmu. Velkou pozornost však nevzbudila. Později se Louis Braille stal učitelem na škole, kde se sám vzdělával. Jeho žáci ho obdivovali a vzhlíželi k němu. V roce 1852 ve svých 43 letech zemřel na tuberkulózu. Bohužel se nedožil rozšíření svého systému. Až v roce 1854 byl systém přijatý a začal se používat v celé Francii.

Začátky písma se tvořila ručně, později za pomoci dvou kovových desek spojených dohromady. Mezi desky se dal papír a vhodným nástrojem se pomocí otvorů v papíru vytlačily výstupky. Postupem času zdokonalily psací stroje a jsou využívány dodnes.


Dnešní podoba písma jsou vlastně plastické body vystupující z hmoty, které nevidomý vnímá pohmatem. Tento mimořádný zápis textu, umožňuje číst hmatem. Každé písmeno je tvořeno 6 body, seřazeny do tvaru obdélníka 2 x 3. Tato tabulka s šesti body  se různě kombinuje a tím se dává dohromady písmeno. Na těchto bodech je buď vytlačena, nebo není hmatatelná tečka. Pro jednotlivá písmena to dává 64 kombinací.

Braillovo písmo se píše i ručně. Používá se k tomu zvláštní destička s perem. Díky ní se v papíru tvoří přes dírky v destičce body. Pro rychlejší psaní byl vyvinut Pichtův psací stroj, ale používají se i specifické počítačové tiskárny.

Při práci s počítačem, mají nevidomí k dispozici hmatový displej nazývaný braillský řádek. Tímto vybavením se text z počítačové obrazovky upravuje do hmatové podoby.

Braillovo písmo má nesmírnou cenu pro různě postižené lidi a zdraví lidé pokud se naučí toto písmo, mohou méně šťastným účinně být pomocí nebo je alespoň pochopit.

Karin Šimovcová