eSeznam.cz

Mozek těchto lidí není schopen správně řídit zpracovávání vjemů a požitků, proto nemocní trpívají halucinacemi. Na své okolí obvykle působí chladně, lhostejně a otupěle. Snad právě to je důvodem, že často vyhledávají samotu, a kromě sklonů k útěku od reality mají taky sklony sebevražedné. Obdobím, kdy se tato nemoc většinou poprvé projeví, je puberta a dospělost. Nejčastěji to bývá mezi patnáctým až třicátým rokem života.

Schizofrenie nejčastěji vzniká genetickým zapříčiněním. U dětí schizofreniků je pochopitelně vyšší riziko onemocnění. Na nemoc může mít také vliv vnější prostředí. Rizikové faktory mohou nastat ještě před narozením dítěte, pokud je matka v prvním trimestru těhotenství podvyživená. Nízká porodní hmotnost, komplikace při porodu, např. hypoxie, poruchy růstu plodu atd. Pokud měl někdo těžké dětství, nedostatek tělesného i citového kontaktu nebo prožil problémový vztah, rovněž mu hrozí nebezpečí onemocnění.

Schizofrenie patří k psychózám, jejichž příznaky nejsou jednotné, proto ani léčba nemůže být u každého stejná. To znamená, že každý pacient je svým způsobem výjimečný a unikátní. Plachost, společenská izolace, depresivní stavy, asociální chování, nebo oploštění emocí jsou jedněmi z prvních příznaků onemocnění. Další projevy se mohou objevit najednou nebo přicházet postupně. Poruchy svalové koordinace a motoriky nebo vadné držení pstů a ruky mohou být varovnými signály nemoci u dětí. Kvůli nejrůznějším nedostatkům v mozku postižení nedovedou například jasně myslet, soustředit se na jednu myšlenku, souvisle uvažovat, vybavit si ve správný čas pojmy s událostmi a správně je zařazovat. Kromě jiného nemocné trápí někdy sluchové a zrakové halucinace. Tyto potíže způsobuje prefrontální kůra v mozku, jejíž funkčnost není normální. Postiženy nevnímá obraz jako celek, ale jako zmatečnou mozaiku, ve které chybí nějaké součástky. Na místa těchto součástek si mozek dosazuje prvky. Ty jsou ale zcela nereálné. Halucinace způsobují, že postižený někdy vnímá sám sebe jako více osobností v jednom těle.

Existují různé druhy schizofrenie: paranoidní schizofrenie, hebefrenní, katatonní, nediferencovaná, reziduální a simplexní. Nejběžnější je paranoidní schizofrenie. Ta se projevuje především halucinacemi různého druhu. Mohou dojít tak daleko, že si nemocný myslí, že mu někdo krade jeho myšlenky nebo mu někdo myšlenky vkládá. Tito lidé bývají agresivní. Hebefrenní schizofrénie je vzácná. Kromě toho, že postižený není schopen rozumně myslet a srozumitelně mluvit, trpí také poruchami chování. Také se vzdává svých cílů a jeho chování je pohrdavé, plaché a samotářské. Katatonní schizofrenie je psychomotorickým postižením. Daný člověk může trpět hyperkinézou nebo dokonce strnulostí. Je schopen zaujmout úplně nepřirozený postoj a vydržet v něm delší dobu. Dalším příznakem je absolutní poslušnost nebo dokonce negativismus. Příznaky nediferencované schizofrenie jsou pravděpodobně nejvšeobecnější a možná právě proto je samostatným typem. Pro reziduální schizofrenii jsou typické psychotické ataky v minulosti i v budoucnosti. Negativními příznaky můžou být například chudost řeči, otupělost, pasivita, ztráta iniciativy adt. U lidí trpících simplexním druhem schizofrenie se postupně rozvíjí prapodivné chování. Tito lidé se nedokáží zařadit do společnosti ani do normálního života. Jejich stav se od ostatních schizofreniků liší například tím, že netrpí halucinacemi. Lidé v jejich okolí je však obvykle vnímají jako lenochy, tuláky a neambiciózní osoby.

Po překonání příznaků nemoci postižení někdy trpí postschizofrenní depesí, při které cítí absolutní úzkost a beznaděj. Právě v těchto chvílích často přemýšlejí o sebevraždě.

Léky, které pomáhají proti schizofrenii, se nazývají antipsychotika. Tyto léky způsobují, že pacienti lépe myslí, jsou méně agresivní a divocí. Kromě toho pomáhají od bludů a halucinací. Na druhé straně však s sebou přínášejí spoustu nežádoucích účinků. Proto může při jejich užívání daný člověk onemocnět Parkinsonovýn syndromem. K odstranění příznaků této choroby však stačí snížit dávky léku, nebo lék vysadit. Dalšími zdravotními problémy, které mohou léky způsobit, je nízký tlak, zrychlená srdeční činnost, žloutenka, stres a mnoho dalších. Léky samozřejmě nejsou jediným způsobem, jak lze nemocnému pomoct. Existuje celá řada účinných rehabilitací nejrůznějšího druhu a biologických metod, jakou je například šoková terapie. Velice vhodné jsou také psychoterapeutické techniky, které postiženému pomáhají trénovat empatii, pozitivní myšlení, asertivní komunikaci nebo cvičit vůli. Velmi důležitou součástí léčby by mohla být i psychoterapie, která slouží pacientovi k tomu, aby si sám přiznal svoji nemoc a ve svém psychickém stavu se pokusil najít její příčinu.

Stejně jako jiným nemocem i schizofrenii se dá předejít, a to především zdravým životním stylem a pestrou stravou. Měli bychom se také snažit být fyzicky aktivní a psychicky v pohodě a dělat všechno proto, aby v našich rodinách nebylo stresující prostředí náročné na psychiku. Kromě toho je nutné vyhýbat se alkoholu a tabákovým výrobkům. Nastávající maminky by měly sobě i svému nenarozenému dítěti věnovat náležitou péči a snažit se nic nezanedbat. Zmíněnými radami by se měli řídit i ti, kteří už schizofrenií onemocněli. Vhodnou stravou jsou pro ně potraviny obsahující hodně jódu (mořská sůl). Pohybové aktivity jim rovněž udělají dobře. Od alergenů je nutné držet se co nejdál. Nemocní také nesmějí zapomínat na odpočinek a dbát o to, aby měli dostatek spánku.

Tak tedy, milí schizofrenici, hlavu vzhůru! Není tak zle. Všechno se dá vyřešit. Nepoddávejte se proto své nemoci a hlavně nezapomeňte, že na tomhle světe máte své místo jako každý jiný. To místo je jenom Vaše.

Krystyna Kędziorová