eSeznam.cz

Postihuje až 1 % populace, častěji muže než ženy, první příznaky se zpravidla projeví mezi 18. a 30. rokem života. Přesná příčina Bechtěrevovy choroby zůstává stále nejasná.

Příznaky nemoci:

• Chronická ztuhlost a bolest v dolní části páteře. Bolest se mnohokrát objevuje v místě skloubení křížové kosti s pánví (sakroiliakální skloubení), odkud postupuje do hýždí nebo zadní strany stehna. Když pacient zůstává v klidu, bolest je největší, zmírňuje se při fyzické aktivitě.
• Postupem času se páteř stává stále méně ohebná, pacient si napřed nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit. Nemoc se rozvíjí postupně a trvá spousty let, než dochází do konečného stádia. Kdy páteř lze přirovnat k tuhé neohebné tyči. Dochází k tomu u menší části pacientů.
• Projevuje se i bolest hrudníku, obzvlášť při hlubokém dýchání. Je to způsobeno tuhnutím původního chrupavčitého připojení žeber k hrudní kosti, což znemožňuje hluboké dýchání (bolest na hrudi při dýchání často vede k nesprávné diagnóze – porucha plic či srdce).
• Může se projevit chronická těžká únava. Bechtěrevova nemoc je zánět, který se většinou šíří po celém těle. Projevuje se i celkovými projevy zánětu podobnými chřipce (únava, teplota, bolesti).
• Přibližně 40 % případů Bechtěrevovy choroby je spojeno se zánětem oční duhovky a řasnatého tělíska (iridocyklitida). Zánět se ukazuje zvýšenou citlivostí na světlo (fotobií) a bolestí oka.
• Častým příznakem patří zánět kloubů, plicní fibróza (zvýšená tvorba vaziva v plících). Může být odlučování nehtů od nehtového lůžka (tzv. onycholýza).
• V mladém věku nastávají otoky velkých kloubů na končetinách, hlavně kolen. Postižení páteře se projevuje později.

Bechtěrevova nemoc není dědičné onemocnění.

Nepřenáší se z rodičů na děti, ale v jejím rozvoji dědičnost hraje určitou roli. Blízcí příbuzní (rodiče, prarodiče, sourozenci), pokud mají tuto chorobu, je vyšší riziko tohoto onemocnění. Z tohoto důvodu byste případné příznaky neměli zlehčovat.

Průběh choroby každého pacienta je odlišný. Nemoc postupuje buď rychle a brzy pacienta invalidizuje, v jiném případě se nástup závažných projevů oddálí až do pozdního věku.

Společné znaky pro tuto nemoc:

Nemoc přichází postupně v nepravidelných intervalech. První bolesti jsou obvykle v dolní části zad, v tzv. sakroiliakálním skloubení, tj. kloubu mezi křížovou kostí a pánví. Bolesti trápí pacienti nejvíce v noci, při delším sezení v kině, na koncertě, po dlouhé jízdě autem. Pacienti se budí s pocitem bolestivé ztuhlosti, tuto ztuhlost obvykle rozcvičí.
Tato nemoc většinou probíhá dlouhodobě (nejméně 3 měsíce) ovšem i několik let. Zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalšího složení páteře vede k postupnému tuhnutí, někdy až k nepohyblivému srůstu a vzniku tzv. bambusové páteře. K té může dojít už za 14 let od začátku nemoci.
Nové léčebné postupy a nové léky vzbuzují naději pacientů. Nejdůležitější však zůstává osobní přístup pacienta k nemoci. Pravidelným cvičením a dodržováním základních doporučení se podstatně zlepšuje průběh nemoci i rozsah trvalých následků.

Léčba:

Bechtěrevova choroba není zcela vyléčitelná a léky se zaměřují na zmírnění příznaků a zpomalení onemocnění, vyžaduje dlouhodobý odborný přístup.

Léky rozdělujeme do základních skupin:

Kortikoidy – jsou velmi účinné v potlačení zánětu i autoimunitní reakce. Mají však celou řadu nežádoucích účinků. Velké dávky kortikoidů se proto používají krátkodobě.

Imunosupresivní léky – potlačují reakci imunitního systému jako celku. Vede to ke zmírnění příznaků a zánětlivé aktivity. Také mají nežádoucí účinky. Organismus s potlačenou imunitou je náchylnější k infekčním onemocněním.

Nesteroidní antirevmatika – zmírňují zánětlivý proces, potlačují otoky a bolest v postižených místech. Patří mezi ně ibuprofen, kyselina acetylsalicylová. Při dlouhodobějším podávání je riziko vzniku žaludečního či dvanáctníkového vředu.

Biologická léčba – tyto léky jsou nejnovější a v současné době se mohutně rozvíjí. Cíleně působí proti látkám, způsobujících zánět. Tím jsou potlačeny projevy a postup onemocnění. Pacient je navrácen do normálního pracovního i společenského života bez bolesti. Zároveň jsou minimalizovány nežádoucí účinky časté u imunosupresivních léků. Je určena pro pacienty, splňující kritéria pro zahájení biologické léčby.

Cvičení a rehabilitace u Bechtěrevovy choroby by se měla stát, každodenní součástí života. Díky cvičení a rehabilitaci je možné zpomalit rozvoj nemoci. Důležité je, aby rehabilitace byla vedena odborně a správně dávkována. Rehabilitace probíhá za spolupráce rehabilitačního pracovníka. Tento provádí masáže, pomáhá při rozcvičování páteře. Pacienti provádějí samostatně cviky, dechová cvičení na základě poučení.

Ke zmírnění bolesti, cvičení probíhá také i ve vodě. Vztlaková síla vody usnadňuje pohyby a zmenšuje zátěž, která někdy působí výrazné bolesti. Cvičení ve vodě zlepšuje pohybový rozsah a uvolňuje napětí.

Zdroj: cs.wikipedia.org, empatia.inschop.cz
Karin Šimovcová