eSeznam.cz

Pokud se Vaše dítě zakašle jen občas a pomůže mu v takových případech poplácání po zádech, je vše v pořádku. Dusí-li se ale často a přes veškerou Vaši snahu jim nic nepomáhá, bylo by nejlepší pro jistotu vyhledat lékařskou pomoc. Mohlo by se totiž jednat o astmatický záchvat.

Astma bronchiale patří mezi nejběžnější moderní nemoci. Jedná se o nemoc dýchacích cest, při které trpí především průdušky. Onemocnění není možné prozatím zcela vyléčit, ale pomocí léků lze dosáhnout toho, že projevy astmatu jsou minimální. Astmatici se při záchvatech dusí, protože se zužují jejich průdušky a průdušinky. Během posledních let se počet lidí trpících touto nemocí výrazně zvětšil. Každý dvanáctý Čech má astma. Postihuje především děti.

Příčiny vzniku astmatu

Příčin, které způsobují tuto nemoc je spousta a jsou nejrůznějšího druhu. Jedním z hlavních jsou alergie. Téměř všichni astmatici jsou alergičtí na trávy, pyl, roztoč, plísně atd. Ten, kdo nechce onemocnět astmatem by se měl oklikou vyhýbat znečištěnému prostředí, neboť i to představuje rizikový faktor. Kromě toho je nutné dělat všechno pro to, abychom se nesetkali s infekcemi dýchacích cest, které mohou rovněž způsobit rozvoj onemocnění. Tyto infekce číhají především na ty, kteří dlouhodobě pracují v prostředí, kde je prach. Mezi příčiny vzniku astmatu nesmíme zapomenout zahrnout i cigarety. To příšerné svinstvo, které natropí tolik zla v našem organismu, a bez které si přesto spousta lidí nedovede představit svůj život! Větší nebezpečí hrozí těm, jejichž rodiče jsou astmatiky nebo alergiky. Dědičnost mívá s astmatem také co dělat. Mezi nejnebezpečnější důvody vzniku alergie řadíme psí a kočíčí srst nebo peří, ale také některé potraviny, dráždivé chemické látky (výrazné parfémy, barvy, laky … ), či alergeny, které obsahují některé léky.

Prvními příznaky astmatu bývají neustálý, suchý, dráždivý kašel a náhlá dušnost. Ztížený vdech a snaha, kterou musí nemocný vynaložit, aby se znovu nadechl nám pomohou rozpoznat, že jde o dušnost. Když daný člověk vydechuje, „píská“ to v něm. Při dušnosti nemocný také cítí tlak na prsou a lapá po dechu. Tlak způsobuje vysoký odpor, se kterým se musejí potýkat jeho plíce a musí jej zdolávat. Nelze však definitivně určit, jak bude záchvat probíhat. Projevy mohou být různé u různých lidí. Jde-li o těžší záchvat, může mít astmatik potíže s mluvením. Akutní záchvat může navíc vyvolat úzkost a strach z udušení, ke kterému bez včasného lékařského zásahu muže někdy dojít.

Pokud se s problémy s dušností a kašlem svěříte svému lékaři, uděláte nejlíp. Doktor Vás pošle k alergologovi, jehož nejdůležitějším a prvořadým úkolem je rozpoznat, zda skutečně trpíte astmatem a v případě že ano, zjistit příčinu vzniku nemoci. K tomu však potřebuje Vaši pomoc, proto se bude ptát na alergii v rodině a bude chtít, abyste mu své potíže co nejpřesněji popsali. Dále budete muset nafoukat spirometrii. Jedná se o vyšetření, díky kterému se pozná, jak fungují Vaše plíce. Provádí se se zacpaným nosem. Nadechujete se a vydechujete do náhubku spojeného s trubičkou podle pokynů zdravotní sestry. Toto vyšetření se pak provádí během léčby pravidelně, aby se poznalo, jestli je léčba účinná. Kromě toho se při první návštěvě provádějí kožní testy nebo provokační test, kterými se určují příčiny alergie a tím i astmatu. Tyto testy se ale pravidelně neopakují.

Léčba astmatu je celoživotní záležitostí, jak bylo dříve uvedeno, léky nemoc nevyléčí, ale dovedou utlumit její projevy. Nemocný má díky nim svou nemoc pod kontrolou. Může mít dokonce někdy pocit, že jeho potíže úplně zmizely. Tyto léky se nazývají antihistamika. Rozlišujeme léky úlevové a protizánětlivé. Úlevové léky užívá astmatik, když má záchvat. Potlačují totiž záchvatové potíže, dovedou krátkodobě zamezit projevy astmatu a působí rychle. Protizánětlivé léky by měl nemocný užívat denně a nepřetržitě. Zajišťují totiž dlouhodobou kontrolu a prevenci projevů onemocnění. Účinná léčba by měla zajistit, že choroba nebude daného člověka vůbec obtěžovat v běžném životě. Neměl by mít záchvaty dušnosti a jeho plíce by měly téměř normálně fungovat. Tudíž by ani nemusel užívat úlevové léky.

Astma a těhotenství

plánuje-li se žena trpící astmatem mít dítě, měla by o tom informovat svého alergologa a poradit se s ním než se o to pokusí. Konzultace je velmi důležitá kvůli upravení léčby. Mít astma pod kontrolou během těhotenství je nezbytné pro to, aby těhotenství i následný porod proběhly bez komplikací. U jedné třetiny žen se astma v těhotenství zlepší. Jedna třetina nepozoruje žádné účinky a jedné třetině se nemoc zhorší.

Prevence je základem pro úspěšnou léčbu. Základní opatření by měla být provedená již v dětstkém věku nebo dokonce před narozením dítěte, aby mohla ovlivnit vývoj jeho imunitního systému a zabránit, aby u něj nemoc vůbec vznikla. Během těhotenství je nejdůležitější nekouřit a v posledních třech měsících pokud možno nepřijít do styku s rizikovými faktory. Po narození je především nutné dítě chránit před cigaretovým kouřem a zajistit mu bezprašné a celkově vyhovující prostředí k životu.

Po zjištění astmatu je nejdůležitější ovlivnit spouštěče, čili rizikové faktory, které způsobují záchvaty kašle a dušnosti. Je zapotřebí dodržovat nejen zásady čistého a bezpečného domova, ale také tzv. protiprachový režim. To znamená, že se z domácnosti odstraní všechny věci, které lapají prach, jakými jsou koberce, záclony, závěsy a čalouněný nábytek. V domě, kde bydlí astmatik, by měl být absolutní zákaz kouření.

Člověk může pro minimalizaci projevů onemocnění udělat hodně. Nejlepší je vyhýbat se rizikovým faktorům. Především zvířatům se srstí (nejnebezpečnější jsou kočky). Nemocní by samozřejmě měli nekouřit, kromě toho nechodit do místností, kde je zakouřeno, nebo se v nich alespoň nezdržovat dlouho. Milovníci parfémů, vonných tyčinek by je měli užívat méně, pokud dostali astma. Osvěžovače vzduchu, zejména ty s pronikavými vůněmi rovněž nejsou pro ně příliš vhodné. V domácnoti astmatika by se mělo jednou týdně prát a měnit lůžkoviny, protože se v nich mohou držet roztoči. Navíc je nutné často uklízet, utírat prach vlhkým hadrem, aby se prach nedostal do vzduchu. Nemoci jako jsou nachlazení, chřipka nebo nemoci dýchacích cest je velmi důležité pořádně vyléčit (stejně jako každou jinou nemoc), protože mohou vyvolat záchvat. Astmatik by si měl rozhodně zvolit jiné povolání než malíř nebo natěrač. Kontakt s barvami a laky totiž vyvolávají dušnost. Ale sportu by se tito lidé v žádném případě vyhýbat neměli. Mezi nejvhondější sporty pro ně patří cyklistika, běh a plavání.

Léčba astmatu však nemusí spočívat jen v polykání prášků a omezování se. Vyrazí-li si nemocný na dovolenou k moři nebo do hor, bude to mít na jeho zdravotní stav blahodárný účinek a on tak spojí příjemné s užitečným. Může se také ohřát v sauně nebo naopak ochladit v polariu, což je „sauna“, v níž teplota přesahuje 100 stupňů pod nulou.

Způsobů jak zabránit astmatu, aby zasahovalo do života, je tedy více než dost. Tak držme všem, kteří trpí touto nemocí palce, ať se jim to daří.

Krystyna Kędziorová