eSeznam.cz

Utvrzují nás totiž v přesvědčení, že je jedno, jestli během chřipky budeme ležet nebo jestli ji tzv. prochodíme. Což není tak docela pravda. Chřipka potřebuje léčbu jaka každá jiná nemoc. Není samozřejmě vyloučeno, že se někomu podaří vyležet ji za týden a ani k tomu není nutná návštěva lékaře. Jiný však takové štěstí mít nemusí, průběh chřipky může být u něj delší, komplikovanější, dokonce i život ohrožující. Ke chřipce se může přidat zápal plic, zánět srdečního svalu nebo osrdečníku, zánět mozku, zánět mozkových blan nebo obě tyto nemoci. V případě takovýchto komplikací je nutná hospitalizace.

Jednou ze skupin lidí, která je chřipkou nejvíce ohrožená jsou staří lidé. Bojovat s chřipkou je pro jejich organismus velmi náročné, zvláště pokud trpí chronickými chorobami. Stane-li se Vám například, že starý člověk, o kterého pečujete, má poruchy vědomí, může to znamenat, že onemocněl chřipkou a má vysokou horečku. (Poruchou vědomí nemusí být jen to, že daný člověk o sobě neví, ale také zmatenost a mluvení z cesty.) V případě těžké chřipky jsou na tom pravděpodobně nejhůř ti důchodci, kteří se doposud dokázali starat sami o sebe, protože kvůli nemoci toho najednou nebudou schopni, a pokud k nim domů nikdo nechodí, mohou tito lidé čekat na odbornou pomoc i celé dny. Jejich zdravotní stav se zkomplikuje a naděje na uzdravení se výrazně sníží.

Není tomu tak dlouho, co o sobě dala vědět světu prasečí chřipka. Toto onemocnění nadále děsí doktory i pacienty. V minulém odstavci byla řeč o tom, jak může být chřipka nebezpečná pro osoby pokročilého věku. U prasečí chřipky mají takoví lidé pro změnu výhodu. Zvláště pak ti, kteří se narodili před rokem 1950. Jejich tělo má totiž částo protilátky proti této nemoci. To ovšem ani v nejmenším neznamená, že mladí lidé nemohou nic udělat pro to, aby neonemocněli. Zde jsou tři rady, jak na to:

1. Dělejte všechno proto, abyste nebyli obézní.
2. Starejte se dobře o své plíce a srdce.
3. Nekuřte.

Tato upozornění se týkají především lidí od 25. do čtyřiceti let.

Malé děti (obzvlášť do dvou let) jsou pro chřipku další snadnou kořistí. Kojenci, jejichž matky se setkaly s nákazou, jsou v lepší situaci. Mateřské mléko totiž obsahuje protilátky, které by je měly před chřipkou ochránit. I v takovém případě se ale občas stane, že nemoc propukne a imunitní systém kojenců, který pochopitelně ještě není vyvinutý, se pak při jejím vyhánění pořádně zapotí. U takhle malých dětí navíc existuje riziko, že sotva se vylížou z chřipky, přijde na ně rýma s kašlem nebo jiná nemoc. Někdo by mohl říct: „Obyčejná rýma, to je toho!“ No jo, jenže děti to mají trochu složitější. Některé z nich totiž ještě neumějí smrkat. Proto se hlen dostává z nosohltanu na průdušky nebo dokonce na plíce. Naštěstí pak častěji dochází k zánětu průdušek než k bakteriálnímu zápalu plic. Přesto se takto nemocné dítě nevyhne antibiotikům.

Kdybychom mohli sami rozhodovat určitě bychom si nevybrali ani chřipku ani jinou nemoc. Nemoc se však, jak je známo, nikoho na jeho názor neptá. Člověk, který dostal pouze chřipku se v podstatě nemusí bát ničeho horšího než horečky, suchého kašle, bolestí hlavy a bolestí kloubů a svalů. Ty však netrvají dlouho. Tělu se brzy uleví, infekce se „vypaří“ a je vyhráno. Horší je to, když onemocní někdo, kdo trpí nějakou dlouhodobou chorobou. Mezi taková onemocnění patří oba typy cukrovky, nemoci ledvin, nádorová onemocnění, vrozená nebo získaná porucha imunity, např. HIV a nemoci dýchacího ústrojí. V ohrožení jsou zejména astmatici. Nesmíme zapomenout ani na lidi, kteří prodělali infarkt, podstoupili operaci srdce, nebo jejich srdce zkrátka selhává. Chřipka totož obvykle zhorší stav jejich nemoci. Nejlepším způsobem, jak se chřipce a všem rizikům, která přináší, vyhnout je samozřejmě očkování. Každý, kdo má nějaký ze zmíněných problémů, a není očkovaný, by se měl dostavit k lékaři, jakmile zjistí, že jej tato nemoc skolila. Čím dřív to udělá, tím lépe pro něj. Pacientovi mohou být totiž podány vysoce účinné léky tzv. antivirotika, ale pouze v případě, že se příznaky dostavily před méně než osmačtyřiceti hodinami. Pro dlouhodobě nemocné je však chřipka bohužel obvykle spojená s pobytem v nemocnici právě z důvodu zhoršení jejich základní nemoci.

Budoucí maminky by v období chřipkové epidemie neměly navštěvovat místa, na kterých se schází víc lidí a k nemocným se pro jistotu vůbec nepřibližovat. Tato opatření jsou nutná jen proto, aby se vyhnuly infekci a neohrožovaly tak sebe i své nenarozené děti. Chřipka v těhotenství by totiž mohla způsobit narušení vývoje plodu a dítě by pak mohlo být postiženo schizofrenií, autismem nebo jinými poruchami. Očkování těhotných žen někteří odborníci považují za příliš velký risk. Pro jiné znamená jedninou stoprocentní ochranu před nákazou. V každém případě se doporučuje zvýšená opatrnost, pokud jde o tuto nemoc.

Mezi radami, jak se přirozeně chránit před prasečí chřipkou, bylo mimo jiné dávat si pozor na obezitu a kouření. Stejná pravidla platí i pro zcela zdravé lidi, kteří by neradi kvůli obyčejné chřipce leželi na JIPce. Lidem s nadváhou se pochopitelně s chřipkou válčí hůř a může u nich dojít k dechovému selhání. Proto potřebují intenzivní péči a dýchací přístroje. Virus chřipky se často nevyhne ani dýchacím cestám, kde kromě jiného napadají řasinky. Úkolem řasinek je očišťovat dýchací cesty odstraňováním hlenu. Látky, které obsahuje kouř z cigaret způsobují, že řasinky pracují ještě pomaleji a jejich schopnost očistit dýchací cesty od mikrobů je nižší. Kvůlil tomu je čištění průdušek a průdušnice daleko horší, a proto se viry s bakteriemi snadněji dostávají do plic. Kouření tedy skutečně dokáže pořádně ztrpčit život.

Ať už jste dlouhodobě nenocní nebo zdraví jako rybička, v žádném případě chřipku nepodceňujte. Nevyplácí se to.

Krystyna Kędziorová