eSeznam.cz

A nyní již k tomu, o čem dnešní článek je:

• o činnosti sociálně právní komise SONS a o tom,
• co přinesla novelizace zákona o zaměstnanosti.

O činnosti Sociálně právní komise prezidenta SONS

Následující pasáží splatím dluh, který mám vůči našim čtenářům. Již nějakou dobu jsem nereferoval o práci Sociálně právní komise, což samozřejmě neznamená, že by tento orgán zahálel. Naopak, komise se s pravidelnou čtvrtletní periodicitou schází, jak dokazují termíny, v nichž proběhla tři poslední zasedání: 16. března, 8. června a 7. září.

Nemělo by valného smyslu popisovat detailně průběh každého z těchto jednání, pokusím se o stručný souhrn toho nejpodstatnějšího, čím jsme se zabývali.

1. Komise se zájmem sleduje a podporuje snahu jejího člena Jana Příborského zaměřenou na vyvíjení činnosti ve prospěch seniorů se zrakovým postižením. J. Příborský za podpory dalších spolupracovníků usiluje o vytvoření metodiky pro práci s touto specifickou skupinou, taktéž o materiální zajištění praktické činnosti, která by měla vytvoření metodiky provázet.

2. Soustavná pozornost je též věnována vývoji v oblasti příspěvku na péči. Prezident, viceprezident i další zaměstnanci SONS se zúčastnili několika akcí věnovaných tomuto tématu, ostatně o některých z nich jste byli v předchozích článcích informováni. SONS konstantně hájí několik zásad:

• podporuje v řízení o příspěvku význam objektivního posouzení zdravotního stavu žadatele oproti subjektivnějšímu sociálnímu šetření
• podporuje zvýšení dávky, uvítali bychom zejm. kompenzací nespravedlivého snížení příspěvku v I. stupni.
• nesouhlasíme s upřednostňováním „institucionalizované“ péče před péčí neformální

V této souvislosti komise též podpořila postoj SONS k záměru vlády zvýšit příspěvek na péči. Z vládou navržených dvou alternativ SONS jednoznačně preferuje jednorázové zvýšení příspěvku od 1. července 2016 o 10 % ve všech stupních oproti druhé variantě, spočívající v postupném zvyšování (příspěvku od 1. července 2016 o 5 % a o dalších 5 % od ledna 2017).

3. Komisí byl také reflektován Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 2015 až 2020. Finální verze byla schválena v květnu t.r. SONS k věcnému záměru i verzi v meziresortním řízení uplatnila mnohé připomínky. Přijatý výsledek však z nich akceptoval pouze některé.

Spokojeni rozhodně nejsme s naprostou neakceptací potřeby zachování kvalitního speciálního školství pro zrakově postižené, v Národním plánu jednoznačně dominuje podpora inkluze.

Zapracovány naopak byly některé připomínky našeho metodického pracoviště pro odstraňování bariér.  Národní plán je však padesátistránkovým dokumentem, jehož hodnocení nelze vměstnat do několika řádků.

4. Komise také projednala připomínku SONS k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Naše připomínka, na níž jsme spolupracovali s dceřinou společností Tyfloservis a k níž se připojila i organizace hluchoslepých Lorm, se týkala navrženému členění bílých a červenobílých holí. Z návrhu totiž plynulo, že by nebyla možná plná úhrada skládací orientační hole, protože se v jedné kategorii octly hole orientační i signalizační. Návrh byl zatím ve formě věcného záměru, tudíž nás v této věci čekají ještě další stádia, v nichž bude možné naši připomínku prosazovat.

5. Komise se detailně zabývala přípravou akreditovaného školení zaměstnanců sociálních poraden SONS, jež proběhlo ve dnech 1. až 4. října v Otrokovicích. Dle ohlasů i evaluačních dotazníků bylo školení pro jeho účastníky prospěšné a kvalitní, informace a zkušenosti předávané lektory pod vedením JUDr. Pavla Ptáčníka poradci zužitkují ve své další práci.

6. Komise je Pavlem Ptáčníkem pravidelně informována o legislativních novinkách, ostatně o mnohých z nich Vás zpravuji právě prostřednictvím této rubriky.

7. Komise se také věnovala problematice budoucí legislativní úpravy segwayů a podporuje snahu zejm. pracoviště pro odstraňování bariér o zakotvení pravidel, která platí pro cyklisty, nikoliv pravidel benevolentnějších, jež by měla jistě za následek výrazné zvýšení rizika nejen pro osoby se zrakovým postižením.

8. Při pravidelném bodu věnovaném častěji se opakujícímnebo závažným případům, s nimiž se setkáváme skrze klienty naší poradny, jsme se v komisi zabývali problémy vyvstávajícími při řízení o žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku. Komise konstatovala, že mnohdy dochází k (z našeho hlediska) neopodstatněnému snižování ceny pomůcky, z níž Úřad práce vychází při stanovení výše příspěvku. Proto bylo dohodnuto, že L. Zajíc ve spolupráci s Tyflokabinetem v této věci osloví generální ředitelství ÚP. V tomto plánovaném podnětu též poukážeme a vyzveme ÚP k řešení zabezpečení přístupnosti kontaktních pracovišť z hlediska zrakově postižených. Jsme přesvědčeni, že přinejmenším vybavení akustickým majáčkem by mělo být samozřejmostí.

Novela zákona o zaměstnanosti

Zákon o zaměstnanosti (z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů,) byl novelizován zákonem č. 203/2015 Sb.
Pojďme si přiblížit některé z novinek, které touto novelizací nabyly účinnosti.

1. Do zákona přibyly další případy, kdy určitá osoba nemá nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Kromě dosud upravených případů, tedy např.

• jestliže osoba 6 měsíců před žádostí o podporu v nezaměstnanosti hrubým způsobem porušila předpisy vztahující se k jí vykonávané práci a z tohoto důvodu s ní byl skončen pracovní poměr,
• pokud vykonává práci, za kterou dostává odměnu nepřesahující polovinu minimální mzdy (v tomto roce tedy částku 4600  Kč.
• nově do zákona přibylo ustanovení, dle něhož nebudou mít nárok na podporu také následující osoby:
• společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti, ředitel obecně prospěšné společnosti,
• členové představenstva, správní rady nebo ředitel akciové společnosti,
• členové dozorčí rady obchodní společnosti,
• členové družstva, kteří pro družstvo pracují, a to bez ohledu na to, jak vysokou odměnu za tuto činnost pobírají. Výjimka je stanovena pro členy bytových družstev, kteří nárok na podporu neztrácejí, pokud odměna z činnosti pro bytové družstvo nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

2. Nově je umožněno započítání dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti jako náhradní doby pro účely splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání v posledních 24 měsících před podáním žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

3. Zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením určitě potěší zrušení jedné z podmínek poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa (dále „ChPM“. Zrušena byla podmínka, že tento příspěvek je možné poskytnout až po dvanácti měsících od uzavření dohody o zřízení či vymezení ChPM. Z toho tedy plyne, že o tento fakultativní příspěvek mohou zaměstnavatelé žádat již v okamžiku, kdy uzavírají dohodu o zřízení či vymezení.

4. Podmínka provozování ChPM po 12 měsíců předtím, než je možno podat žádost o zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání OZP, byla taktéž zrušena, takže zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením mohou žádat o zvýšení příspěvku (2000 Kč u poživatelů ID a 1000 Kč u osob zdravotně znevýhodněných) také již ve chvíli, kdy dohodu o zřízení nebo vymezení ChPM uzavírají.

Popsaná nová opatření nabývají účinnosti od 1. října 2015. Podle přechodných ustanovení by mělo být možné požádat o zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání OZP již za 4. čtvrtletí roku 2015; o příspěvek za toto čtvrtletí bude možné požádat až v lednu příštího roku, neboť se o něj žádá zpětně.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů bude možné žádat na CHPM zřizovaná či vymezovaná od 1. října 2015, na ChPM zřízená či vymezená před tímto datem stále platí ona podmínka provozování těchto míst po 12 měsíců.

Za Sociálně právní poradnu SONS
Luboš Zajíc