eSeznam.cz

Saturejka je staré, dávno používané koření. Římští labužníci ji používali jako koření již ve 3. století. Ve střední Evropě se prý saturejka pěstovala už ve století 9. a ve staročeské kuchyni se udržela dlouho. Bývala součástí voňavých kořenných zahrádek našich prababiček a ještě dnes si leckde hospodyně nedovede představit dobrou svíčkovou na smetaně, není-li v omáčce povařena snítka vonné a peprné saturejky.

Saturejka je oblíbenou bylinkou užívanou v kuchyni již celá léta. Je možné setkat se s více druhy. U nás se pěstuje obvykle jednoletá saturejka zahradní nebo i trvalka saturejka horská. Rostlinka dorůstá do výše 10 až 40 cm, listy jsou úzké a zašpičatělé. Saturejka zahradní má řídký obrost, saturejka horská vytváří silné stonky a bohatě větví. Květy obou druhů jsou velmi malé, bílé, růžové nebo bledě fialové.

Saturejka má velice dlouhou tradici jako koření i léčivá bylinka. Ve střední Evropě se pěstuje již od 9. století. Celá bylinka silně aromaticky voní. Jako čerstvé má toto koření zajímavou, jen lehce peprnou chuť. Sušená saturejka chutná ostřeji. Účinné látky tvoří hlavně silice, třísloviny a hořčiny.

U lidí, kteří nemohou používat pepř, může saturejka skvěle nahradit jeho aroma. Saturejkové čerstvé lístky se hodí do nejrůznějších salátů, polévek a luštěninových pokrmů. Saturejka je výborná v mletých masech, používáme ji do marinád k nakládání zvěřiny, drůbeže a při přípravě ryb. Je ale též vhodná na těžší masa jako skopové a vepřové. Můžeme ji použít i do tvarohových pomazánek. Pro svou peprnou chuť se používá i místo pepře, jinak do všech luštěninových pokrmů, a to nejen proto, že působí proti nadýmání, ale nádherně jídlo provoní. Přidává se do salátů, majonéz, na brambory, do jídel z krupek a z krup, na sýrové pokrmy, dochutí omáčky/ i rajčatovou / a polévky, houbová a zeleninová jídla, přidává se ke zvěřině, různým masům a uzeninám.

Oba druhy saturejky podporují trávení a i těžká jídla ze zvěřiny jsou pak lépe stravitelná. Má pozitivní vliv na činnost žaludku a střev, je vhodná při nadýmání, kolikách nebo průjmech, léčí žaludeční poruchy. Saturejka odstraňuje střevní křeče a působí mírně močopudně. Přináší též úlevu při onemocněních dýchacích cest, kdy se může použít buď jako čaj, nebo jako
přísada do koupele. Pro své svíravé a dezinfekční účinky se může též použít k napařování a čištění mastné pleti.

Jak ji pěstovat?
Semena saturejky nebo malé rostlinky jsou běžně k dostání. Rostlinka se pěstuje poměrně snadno, miluje slunná stanoviště. Daří se jí jak na zahradě, tak i v květináči. V zahradě se saturejce daří v kypré, chudší půdě. Do květináčů a truhlíků se hodí běžná zemina. Jednoletou saturejku na podzim zlikvidujte, víceletou každým druhým rokem na jaře přesaďte. Saturejku, která roste v květináčích nebo v truhlících, zalévejte pečlivě, ale nechte zeminu mezi jednotlivými zálivkami lehce vyschnout. Přihnojujte každých 14 dnů slabou dávkou hnojiva.

Čerstvé listy a větvičky můžete uřezávat kdykoliv. Krátce před květem a během květu je aroma nejsilnější. V tuto dobu se saturejka sklízí ve větším množství, váže se do kytic a zavěšuje k sušení. Teprve při přípravě jídel se mele nebo rozemne.

Má příjemně voňavou a ostrou chuť, působí proti průjmům a nadýmání, kdysi byla považována i za afrodisiakum.