eSeznam.cz

pochází pravděpodobně z Malé Asie odkud byl přenesen do Evropy asi v 5. století našeho letopočtu. Oves je ze všech obilnin nejmladší. Starověké kulturní národy ho neznaly. V době bronzové se na polích vyskytoval více méně jako plevel.

Teprve v raném středověku jeho přednosti objevili Slované, od nichž zkušenosti převzali Germáni a Keltové. Naši předkové jedli oves v běžné stravě. V minulém století oves zatlačila do pozadí zájmu nabídka dříve nedostupných potravin a obiloviny všeobecně začaly být považovány za jídlo chudých. I když byl oves znám pro své léčivé účinky a vysokou výživovou hodnotu, v posledních letech se na něj bohužel zapomnělo.

Dnes se ve střední Evropě pěstuje až kolem 50 druhů ovsa. Ovesné vločky zůstaly doposud denní stravou např. ve skandinávských zemích a ve Švýcarsku.

Oves má podlouhlá, tenká pluchatá zrna, při jeho loupání proto dochází ke značným ztrátám, s výjimkou ovsa nahého (Avena nuda), který nemá pluchu přirostlou k zrnu, takže se při mlácení plucha z 90–99 % odstraní. Zrno ovsa nahého ale vykazuje nižší odolnost vůči mechanickému poškození a je tudíž mnohem méně stabilní při skladování. Oves a ovesné produkty patří ke zdravotně nejzajímavějším cereáliím, proto se také ovsu a ovesným výrobkům věnuje v poslední době stále větší pozornost.

V porovnání s jinými cereáliemi má oves nejvyšší obsah bílkovin s vysokou biologickou hodnotou, která je dána především přítomností esenciálních aminokyselin lyzinu a methioninu, značným množstvím lehce stravitelných sacharidů, vysokým obsahem vlákniny a obsahem tuku s příznivým poměrem nasycených a polynenasycených mastných kyselin. Známé jsou i antioxidační účinky ovsa a schopnost snižovat hladinu cholesterolu díky přítomným ß-glukanům (rozpustná vláknina). V ovesných slupkách byly nalezeny látky působící jako kariostatika.

Oves patří k nenáročným, odolným obilovinám, které jsou vhodné pro sušší a zejména chladnější oblasti s relativně chudou půdou. Pěstuje se doposud převážně jako krmivo. Největšími pěstiteli jsou Rusko (8,0 mil. t), Kanada (2,8 mil. t), USA (1,8 mil. t), Polsko, Austrálie a Finsko (všechny tři státy zhruba po 1,3 mil. t), Německo a Ukrajina (1,1 mil.t ).

Oves se zpracovává hlavně na vločky, jejichž spotřeba má stále stoupající tendenci. Dále se vyrábí ovesná mouka, která se uplatňuje v dětské výživě či výrobě cereálií.

příprava
Propraný oves necháme 8-12 hodin namočený ve studené vodě. Potom vodu slijeme a nahradíme čerstvou. Na 1 hrnek ovsa dáme dva hrnky vody. Vaříme v tlakovém hrnci 30 minut (nebo v obyčejném hrnci 1,5 hodiny). Vzhledem ke své snadné stravitelnosti je vhodný zejména pro lidi s nemocným zažívacím traktem.

OVESNÉ VLOČKY
Nutriční hodnoty
1 570 KJ/100g, 1,4% vlákniny, 0,55 vit.B1 (40% DDD), 0,18 vit.B2, 2,6 vit.B3, 3 vit.E (30% DDD) (mg/100g),.
Mají vysoký obsah bílkovin, nenasycených mastných kyselin, slizových látek, vitamínů B1, B6 a E, železa a vápníku. Obsahují též fosfor a lecitin. Obsahují průměrně 66,5% sacharidů, 14,4% bílkovin a 6,8% tuku. Právě kvůli vysokému obsahu tuku se nedají dlouho skladovat, aby nežlukly.

OVESNÉ VLOČKY
strava třetího tisíciletí – chrání před nemocemi
V současnosti se z vědeckých a lékařských výzkumů dovídáme, jak moc jsou potraviny z ovesných vloček zdravé a na kolik funkcí v těle mají pozitivní vliv. Skvělou skladbou aminokyselin, nezbytných pro stavbu a výživu svalů - jsou výbornou složkou stravy pro sportovce, těžce pracující a vynechat by je neměli ani děti, dospívající a těhotné ženy. Oves má posilující účinky při únavě, lze jej použít také při péči o pleť. Spařením ovesných vloček získáme nálev s čistícími vlastnostmi. Oves je obecně při použití na kůži zklidňující a má také protizánětlivé účinky,

- zdroj energie
Díky tomu, že trávení a vstřebávání ovesného škrobu probíhá pomalu, jsou ovesné vločky zdrojem dlouho a rovnoměrně se uvolňující energie, která vydrží několik hodin. Oves má posilující účinky, blahodárně působí na nervovou soustavu a tlumí zvýšenou činnost štítné žlázy.

- prevence obezity
Když si dáte k snídani ovesné vločky, pomáhají Vám ke zhubnutí. Máte pak menší sklon se v průběhu dne přejídat, důvodem je značný obsah kvalitní vlákniny, která zvyšuje pocit sytosti.

- potravina vhodná pro diabetiky
Redukují glukózu u diabetiků a stabilizují krevní cukr. Vláknina obsažená v ovesných vločkách vede u sacharidů k pomalejšímu a mírnějšímu vzestupu cukru v krvi, a tím dochází ke kompenzaci (zlepšení) cukrovky.

- snižuje riziko infarktu
Stravitelná vláknina je navíc prospěšná pro snížení hladiny cholesterolu v krvi, čímž se zmírňuje riziko vzniku srdečních chorob a infarktu a také obsahují kyselinu ferulovou, díky které se nemusíme obávat onemocnění srdce a očních chorob.

- prevence rakoviny tlustého střeva
Mají přímý vliv na trávení-velmi významnou složkou v ovesných vločkách je vláknina, stravitelná / rozpustná / i nestravitelná /nerozpustná / . Tyto formy vlákniny slouží pro správnou funkci střev (podporují peristaltiku střev, pomáhá předcházet zácpě a je proto ideální pro zachování správné činnosti tlustého střeva, což slouží prevenci rakoviny tlustého střeva). Rozpustná vláknina navíc na sebe váže LDL („zlý“) cholesterol a zamezuje kolísání cukru v krvi (prevence cukrovky II. typu a obezity).

Rozsáhlá studie s 519 000 účastníky z 10 evropských zemí jasně ukázala, že zvýšení vlákniny v potravě může vést k statisticky významnému poklesu rizika vzniku rakoviny tlustého střeva.

V české kuchyni jsou neprávem ovesné vločky opomíjeny. Jsou vysoce hodnotnou potravinou pro svůj obsah bílkovin a množství tuků. Také minerální látky a především vitamín B vyhovují zdravé výživě a udržují dobrou kondici. Přitom jsou ovesné vločky lehce stravitelné. Vyrábějí se loupáním ovsa z napařovaných obilek. Obsahují průměrně 66,5% sacharidů, 14,4% bílkovin a 6,8% tuku. Právě kvůli vysokému obsahu tuku se nedají dlouho skladovat, aby nežlukly.

Řada lidových léčitelů oves upřednostňuje nejen jako potravinu, ale také jako lék. Co do výživné hodnoty se mu hned tak nic nevyrovná. Kdo chtěl být silný a vytrvalý, jedl hodně jídel připravovaných z ovsa. Zřejmé jsou i účinky při krčních, prsních i žaludečních chorobách, při vnitřních horečkách, při léčbě kožních ekzémů atd.

Oves byl doporučován jako znamenitá potrava i lék pro zdravé i rekonvalescenty, pro děti i dospělé. Na rozdíl od jiných obilných výrobků mají účinek mírně projímavý.

Ovesné vločky se nevyznačují žádnou charakteristickou příchutí, a proto se velmi dobře hodí k přípravě jídel slaných i sladkých. Využití je mnohostranné. Při delším používání v kuchyni samy hospodyňky přijdou na nejrůznější kombinace ovesných vloček. Použijeme je všude tam, kde chceme upravit jednoduchý, dobrý, výživný a lehce stravitelný pokrm.

Nejčastěji jsou používány jako zavářka do polévek, ale vynikající jsou pro přípravu nejrůznějších kaší, nádivek, karbanátků, sekaných, svítků….. Také je přidáváme do různých zeleninových jídel - jednak tím pokrm nastavíme, jednak lépe drží pohromadě, nerozpadá se. Stejně tak ovesné vločky lze využít k přípravě sladkých moučníků, sušenek, koláčků, lívanců, sypeme jimi také povrch pečiva. Jemně mleté vločky nahradí i mouku. Z pražených ovesných vloček jsou nejlepší oříškové zákusky. Jsou součástí různých přesnídávkových směsí "müsli", chutnají syrové jako vložka do jogurtů atd.

Příprava ovesných vloček
Vločky se mají před vařením nejméně půl hodiny máčet, abychom potom zkrátili dobu vaření. Máčíme je do vody, které dáme tolik, kolik mohou vločky do sebe pojmout. Vaříme je 20 až 40 minut.

Vločky, které zaváříme na kaši, přebereme a zaváříme buď do slané vody, zeleninového či masového odvaru (jako vložku do jiných jídel), nebo do mléka či slabě osolené vody (na přípravu samostatného pokrmu).

Upražíme-li vločky na sucho na pánvi s několika pokrájenými ořechy nebo mandlemi, máme výborné sypání na vařené moučníky. Nejlepší náhradou oříšků do pečiva a sladkých zákusků jsou ovesné vločky opražené na pánvi se lžící třtinového cukru. Opraženými vločkami s cukrem a tukem sypeme škubánky, vařené těstoviny, sladké kaše, ovocné knedlíky, vdolečky atd.

Všechny polévky můžeme zahustit místo jíškou ovesnými vločkami. Na osobu počítáme 1 lžíci.

Výborné jsou například ovesné vločky nevařené, namočené přes noc do vody. Před podáním do nabobtnalé hmoty přistrouháme jablko nebo přidáme javorový sirup či džem nebo jogurt, můžeme přidat i trochu citrónové šťávy.

Ovesné vločky jsou ideální snídaně, protože energie z nich nás nasytí na dlouhou dobu. Ovesné vločky se dají koupit klasické, které je dobré přes noc namočit a ráno přidat do jogurtu nebo udělat kaši. Existují také vločky jemné. Jejich výhodou je rychlá příprava, protože je stačí namočit až ráno. Další alternativou mohou být různé kaše. U drcených vloček je snadné odhadnout množství - jedna polévková lžíce=10 g
40g = 4 lžíce ovesných vloček
cca 100 ml mléka nebo vody
1 lžička medu
1 lžička slunečnicových semínek
Ovesné vločky zalijeme horkým mlékem nebo alternativním nápojem sojovým, rýžovým, mandlovým…, syrovátkou a přidáme semínka a med nebo medové tahiny Další možnosti : skořice, kokos, oříšky, mandle, hrozinky, sušené ovoce

Pomazánka s vločkami, tofu a tebi
1 středně velká cibule 1 mrkev 1/2 tofu 2 lžíce sušeného lahůdkového droždí (tebi) hrst jemných ovesných vloček 2 lžíce rostlinného oleje 1 lžička kmínu bylinková sůl

Na oleji orestujeme kmín, na drobno nakrájenou cibuli opražíme dozlatova. Pak přidáme na jemno nastrouhanou mrkev a nastrouhané tofu, promícháme, podle potřeby podlije- me troškou horké vody. Přidáme ovesné vločky, které jsme předtím alespoň na hodinu namočili, a nakonec vmícháme 2 lžíce sušeného lahůdkového droždí. Chvíli zahříváme a promícháváme, pak dochutíme sójovou omáčkou, osolíme a přidáme saturejku. Pokud si přejeme vytvořit jemnější konzistenci, krátce rozmixujeme, můžeme posypat mořský mi řasami (Nori nebo Dulse). Pomazánku lze podávat jak teplou, tak studenou.

Zdeňka Kolláriková