eSeznam.cz

Abychom předešli tomuto onemocnění, jež se v našich tepnách rozvíjí mnoho let, měli bychom věnovat pozornost všem rizikovým faktorům, o kterých víme, že k rozvoji nemoci přispívají. Je-li faktorů více, tím je nebezpečí větší. Znamená to, že se musíme věnovat všem faktorům, ne se soustředit jen na jeden.

Proč se onemocnění stalo nejčastější příčinou úmrtí a nejzávažnějším ohrožením zdraví? Musíme se vrátit daleko zpátky do minulosti, zaměřit se na to, jak a kdy se utvářely naše geny.

Před statisíci lety žili první lidé velice jednoduchým způsobem života. Jejich potrava se skládala převážně z ovoce, ořechů, zeleniny, ryb a mnohem méně masa. Jedla se syrová nebo krátce upravena na ohni. K jejímu obstarání museli vynaložit obrovské fyzické úsilí. Tím pádem tuk tvořil velmi malou část celkového objemu lidského těla. A právě naše genetická výbava je uzpůsobena takovým podmínkám. Proto bychom se měli snažit vrátit se k takové životosprávě, která bude trochu odpovídat tomu, co naše geny očekávají.

V dnešní době je strava příliš tučná, proto játra chrlí do těla obrovské množství molekul plných cholesterolu, tyto prostupují do tepenných stěn a způsobují onemocnění. Proti tomu musíme začít bojovat už od raného věku a dále pak po celý život.

Pravda je taková, že dnes o lidském srdci víme víc než kdykoli v minulosti, ke svému vlastnímu se často chováme dost bezohledně. Není stavěné tak, aby v rozkvětu života selhalo. Jeho konstrukce má umožnit nejméně sedmdesátiletý život, i když možná ne stodvacetiletý, o jakém uvažují odborníci na dlouhověkost. Ale k úmrtí dochází velmi často u 65letých, 55 letých a dokonce 45letých lidí. Jenže tento neúnavný strojek složený ze svalů, nervů, krevních cév a přenašečů elektrických vzruchů často zničí trojité cheeseburgery, hodiny strávené u televize a stresující svět, který se řítí rychlostí, jakou jsme si dříve ani neuměli představit.

Prevence je naprosto velice důležitá. Když se nemoc projeví, lékaři-kardiologové se pouštějí do boje s výsledkem dvaceti, třiceti i čtyřicetiletého zanedbávání péče o vlastní tělo. Nutno podotknout, že nikdy není pozdě začít. I po letech zanedbávání vlastního zdraví můžeme dospět k podstatnému zlepšení stavu tepen. Je třeba provést výrazné a trvalé změny ve stravování a dostatku pohybu.

Lékaři o rizikových faktorech způsobujících onemocnění srdce velmi diskutují. Dle nejnovějších poznatků sestavili výčet primárních zdravotních komplikací, které ovlivňují stav srdce. Seznam tvoří 6 smrtonosných rizik, a to:

1. Nadbytečný tělesný tuk
2. Cholesterol
3. Vysoký krevní tlak
4. Chronický zánět
5. Metabolický syndrom
6. Oxidační stres

Toto jsou nejmocnější nepřátelé srdce. Největší rizikové faktory nemocí srdce jsou provázané, málokdy se vyskytují samostatně.

Na dalších stránkách se dozvíme něco o nejdůležitějších problémech a o otázkách týkajících se zdraví našeho srdce. Zjistíme, co každý z rizikových faktorů v našem těle páchá, jak zvyklosti našeho života ve 21. století podporují všechny hrozby. Taktéž si uvědomíme, jaká je provázanost všech uvedených faktorů, jak břišní tuk zhoršuje nejméně tři další faktory, jakým zabijákem je kouření a jak sedavý způsob života a malé množství pohybu spouštějí zvýšení krevního tlaku, oxidační stres a všechny ostatní faktory.

Útok na srdce č. 1

Kdysi dávno byl tělesný tuk vyjádřením společenské úrovně, byl známkou zdraví a bohatství, přitažlivosti a plodnosti. Dokonce i poskytovatelé životních pojistek pokládali tloušťku tlumící nápor nemocí.

Ale to už je dávno pryč. Dnes je tu éra velkých porcí hranolků, pražené kukuřice, koblih a sladkých limonád, dlouhých dnů za kancelářským stolem a večerů strávených u televize nebo surfováním na internetu. Nadbytečný tělesný tuk je dnes normou. V naší republice trpí nadváhou 51% mužů a 37% žen. Dalších 21% mužů a 31% žen dokonce trpí klinickou obezitou. Zastoupení lidí s nadváhou a obezitou v české populaci patří k nejhorším na světě. Pokud trend bude stoupat a pokračovat, počet úmrtí na nemoci způsobené obezitou převýší počet úmrtí na rakovinu plic.

Lidské tělo obsahuje miliony tukových buněk. Jsou to jakési roztažitelné váčky naplněné kapénkami tuků. Za normálních okolností tělo tuk potřebuje na obložení kostí, regulaci tělesné teploty a jako zásobárnu energie, když klesne hladina krevního cukru. Pokud toho sníme víc, než tělo potřebuje, tukové buňky se roztáhnou a naplní se na maximální kapacitu. Pokud je i pak třeba někam ukládat přebývající kalorie, tělo si vytvoří nové tukové buňky.

Smrtící tuk se nám hromadí na břiše a někdy i v našich vnitřních orgánech. Tuk na bocích, stehnech a hýždích je relativně neškodný. Břišní tuk zvyšuje pravděpodobnost, že nás postihne vysoký krevní tlak, krevní sraženiny a vysoká hladina cholesterolu. Taktéž rozpoutává biochemickou řetězovou reakci, která je předzvěstí cukrovky, nemocí srdce, mozkové mrtvice, rakoviny prsu a prostaty, a dokonce i selhání ledvin a Alzheimerovy choroby. Břišní tuk neplní funkci zásobárny energie na horší časy, ale naopak se vylučuje do krevního řečiště ve formě mastných kyselin, které zanášejí tepny a které se v játrech přeměňují na škodlivý cholesterol. Uvolňuje i další sloučeniny, např. hormony regulující chuť k jídlu a chemické látky imunitního systému, které „podporují“ další rizikové faktory ohrožující naše srdce: ateroskleróza, metabolický syndrom a zánět.

Jak se tuku zbavit? Nevěřme chirurgům, že nám tuk lehce odstraní. Liposukce chemické procesy v těle nezmění. Nevěřme lékům na hubnutí, operacím na snížení hmotnosti, které bývají někdy rizikové, volně prodejným přípravkům na hubnutí. Léky na předpis potlačují chuť k jídlu nebo blokují vstřebávání tuku, vyvolají jen mírný pokles hmotnosti. Zatím se žádný zázračný lék na snížení hmotnosti neprodává. Největší účinnost má domácí léčba, která je velmi vysoká. Zdravá strava (dostatečný přísun složitých sacharidů, např. ovoce a zelenina, bohaté na vlákninu s antioxidačními vlastnostmi), pohyb a lepší zvládání stresu po určité době vedou ke zmenšení objemu tělesného tuku. Uvolníme se a budeme si víc užívat života, budeme se více pohybovat a v důsledku toho se i lépe cítit.

• Index tělesné hmotnosti (BMI), který bere v úvahu hmotnost i výšku, je jedním z ukazatelů bezpečné meze naší hmotnosti. Tento si můžeme jednoduše a přesně spočítat sami. Svou hmotnost, tj. váhu, vydělíme výškou na druhou. Např. vážíme-li 70 kg a měříme 1,71 m, bude náš BMI 24:
• 70 kg
• 1,71 x 1,71 = 2,92
• 70 : 2,92 = 24 (přesně 23,97)

Pro dospělé starší 20 let se hodnoty BMI dělí do následujících kategorií:

BMI                HODNOCENÍ
20–25                normální
25–30                nadváha
nad 30                obezita
nad 40                extrémní obezita

Zdeňka Sabelová