eSeznam.cz

Epilepsií a epileptických syndromů je známo kolem 40 druhů a mohou se navzájem zásadně lišit. Zatímco někdy se jedná o onemocnění vázané pouze na určité věkové období, svým průběhem pacienta neohrožuje a někdy ani není třeba je léčit, jindy se může jednat o katastrofické devastující onemocnění, které vede k poškození mozku, mentální retardaci a závislosti pacienta na péči okolí. Základní rozdělení příčin vzniku epilepsie je:

• Genetická (např. juvenilní myoklonická epilepsie).
• Mozek byl poškozen jiným onemocněním a epilepsie vzniká jako následek (např. po poranění mozku s rozdrcením části mozkové tkáně nebo vrozené vývojové anomálie mozku).
• Zjevná příčina není zřejmá, u některých pacientů jsou v anamnéze údaje, které jsou častěji spojené se vznikem epilepsie v průběhu života, např. přidušení při porodu, křeče při horečkách v kojeneckém a batolecím věku.

Zásadní pro léčbu je správná diagnóza

Pokud epilepsie u jedince vznikne, je zcela zásadní správná diagnóza. Klademe si přitom tři základní otázky:

• Opravdu se jedná o epilepsii?
• Jakým typem záchvatů se projevuje?
• O jaký druh epilepsie se jedná?

Druhým velmi důležitým krokem je výběr léčby, vysvětlení jak správně s epilepsií žít, čeho se vyvarovat.

Pokud jsou dvě výše uvedené podmínky splněny, bude sedmdesát procent pacientů bez záchvatů a mohou žít život bez významnějších omezení. Třicet procent pacientů má průběh onemocnění komplikovanější a u některých se nikdy nepodaří dosáhnout bezzáchvatovosti.

Základní léčbou epilepsie jsou léky, tzv. antiepileptika, kterých je v současné době na trhu kolem 20 a lékař vybírá pacientovi lék tzv. „na míru“. V případě, že farmakologická léčba selže, je pro některé pacienty možná cesta operační, chronickou stimulací bloudivého nervu, nebo ketogenní dietou.

Důležitá je životospráva. Pacient má užívat léky pravidelně, v určených intervalech, bez vynechání, omezit nebo zcela abstinovat alkohol, vyvarovat se spánkové deprivace. Na průběh onemocnění má vliv i celkové rozpoložení pacienta, psychická rovnováha, sociální začlenění a další faktory.

Řada dalších informací o epilepsii je zdarma ke stažení na www.epistop.cz nebo www.clpe.cz.

Hledáme lék pro každého pacienta

V posledních 20 letech bylo uvedeno na trh řada nových léků a stále jsou další vyvíjeny. Umožňuje to tzv. personalizovanou medicínu, tedy aby lékař volil nejvhodnější lék pro daného pacienta, který bude dostatečně účinný a zároveň ho nebude ohrožovat nežádoucími vedlejšími účinky. Za nejdůležitější v tomto směru považuji zkušenost lékaře v epileptologii. Odborná lékařská společnost, Česká liga proti epilepsii, dlouhodobě buduje v ČR systém tzv. diferencované péče o pacienty s epilepsií. V rámci tohoto systému vznikají, a doufejme, budou brzy i legislativně ukotvena, speciální centra pro léčení epilepsie. Řada lékařů epileptologů už se proškolila. Pacienti s epilepsií, kteří mají záchvaty i přes léčbu, by se měli na tyto specialisty obrátit.

Celosvětově je velká pozornost věnována genetice u epilepsií. Jsou hledány mutace genů, zodpovědné za určité epileptické syndromy, ale i individuální metabolizmus antiepileptik. Nalezení jedné genové mutace zabránilo podávání určitého antiepileptika pacientům, pro které by představovalo ohrožení zdraví. Lze očekávat, že v budoucnu budou mít lékaři ještě více nástrojů jak epilepsii dostat pod kontrolu bez toho, že by byli pacienti zatěžováni jejími nežádoucími vedlejšími účinky.  

Kromě vývoje na poli farmakologie a genetiky se rozvíjí také technologie, které by umožnily pomocí mikročipu kontinuálně sledovat mozkovou aktivitu a ve chvíli, kdyby se mozek chystal k epileptickému záchvatu, by byly schopné vyslat impuls, který by záchvat zastavil.

V září 2011 byl učiněn významný krok ke zlepšení výzkumu a péče o lidi s epilepsií v rámci EU. Dostatečné množství europoslanců podepsalo deklaraci, která zařadila epilepsii mezi zdravotní priority EU.

V roce 2012 podruhé upozorňuje na problémy lidí s epilepsií Evropský den epilepsie, který připadl na 13. února.

autor: MUDr. Jana Zárubová, Thomayerova nemocnice Praha