eSeznam.cz

Rodičovský příspěvek

Nejdříve bych rád upozornil na záměnu, které se občas lidé dopouštějí, totiž na  záměnu „rodičovského příspěvku“ a dávky s názvem „peněžitá pomoc v mateřství“. Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou upravenou zákonem o nemocenském pojištění, to znamená, že na ni mají zjednodušeně řečeno nárok ti, kteří si nemocenské pojištění platili. Ať již z důvodu výkonu závislé práce či samostatné výdělečné činnosti. Tato dávka bývá vyplácena obvykle od osmého až šestého týdne před očekávaným datem porodu, v případě narození jednoho dítěte její vyplácení trvá 28 týdnů. Konec výplaty této dávky tedy spadá zhruba do období kolem pěti měsíců věku dítěte a ne všichni rodiče na tuto dávku mají nárok, její výplata a výše jsou značně závislé na výši odváděného pojistného na nemocenské pojištění. Naproti tomu lze říci, že nárok na rodičovský příspěvek má každý rodič, bez ohledu na jeho dosavadní příjmy. 

Odkdy je rodičovský příspěvek vyplácen?

U rodičů, kteří mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství často výplata rodičovského příspěvku navazuje na ukončení výplaty peněžité pomoci v mateřství, u rodin, kde nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl, je počátkem nároku na rodičovský příspěvek datum narození dítěte.

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

V této dávce došlo od 1. ledna 2012 k poměrně výrazným změnám. Po několik předcházejících let jsme se mohli setkávat s pojmem tzv. „třírychlostního čerpání“ rodičovského příspěvku. Pro volbu jedné z tří forem čerpání platila poměrně složitá pravidla, lze říci, že v tomto směru došlo k jistému zjednodušení. Nyní platí, že:

„Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 tisíc Kč, není-li dále stanoveno jinak.“

Lze tedy říci, že rodič může velmi zásadně ovlivnit, jak velké částky měsíčně bude čerpat, zároveň tím volí, do jakého věku dítěte mu rodičovský příspěvek „vystačí“, tedy kdy vyčerpá celkový limit 220 tisíc Kč. Pro provedení této volby však přece jen platí určitá omezení, která by měla předejít zejm. situaci, aby nezodpovědní rodiče  nezvolili čerpání dávky ve výši výrazně převyšující jejich dosavadní příjmy, čímž by se vystavili nebezpečí, že příliš brzy vyčerpají celkový stanovený limit.

Omezení volby měsíční výše příspěvku

Pro vysvětlení zákonných limitů si musíme alespoň přiblížit, co je “denní vyměřovací základ”. Jde o pojem ze zákona o nemocenském pojištění. Jde o příjmy za posledních dvanáct měsíců, ze kterých bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění, příjmy jsou pak pomocí tří tzv. redukčních hranic upraveny a vyděleny počtem dnů, čímž dojde ke stanovení denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se používá pro výpočet výše dávek podle zákona o nemocenském pojištění, pro rodičovský příspěvek pak užíváme výpočet denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství či nemocenského v souvislosti s porodem.

Pro stanovení, v jakých mezích se může měsíční výše rodičovského příspěvku pohybovat platí, že můžeme použít denní vyměřovací základ kteréhokoliv z rodičů dítěte, je tedy možné zvolit jako rozhodující i příjmy rodiče, který o dítě nebude pečovat. Podle možností volby výše příspěvku lze rodiče rozdělit do tří skupin:

1. Ti, u kterých nelze stanovit denní vyměřovací základ, obvykle to bude u rodičů, kteří neměli příjmy, ze kterých by se odvádělo pojistné na důchodové pojištění, tedy např. dlouhodobě nezaměstnaní, či příjemce invalidních důchodů bez dalších příjmů. Ti budou automaticky pobírat rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč do věku devíti měsíců nejmladšího dítěte v rodině, od desátého měsíce do čtyř let pak částku 3 800 Kč. Pokud sečteme celkově vyplacený rodičovský příspěvek takové rodině, dostaneme částku 216 600 Kč, zjistíme tedy, že takováto rodina je poněkud znevýhodněna.
2. Rodič může zvolit výši měsíčního příspěvku až do výše 7 600 Kč, pokud 70% třicetinásobku denního vyměřovacího základu jednoho z rodičů nepřesahuje částku 7600 Kč nebo pokud jeho denní vyměřovací základ nelze stanovit jen z toho důvodu, že předtím již pobíral rodičovský příspěvek na starší dítě v rodině.
3. Až do částky 11 500 Kč měsíčně si může stanovit výši příspěvku rodič, jehož 70% třicetinásobku denního vyměřovacího základu přesahuje částku 7 600 Kč. Avšak zvolená částka nesmí přesahovat oněch 70% třicetinásobku denního vyměřovacího základu.

Protože podmínka výše uznatelného denního vyměřovacího základu se může v průběhu doby čerpání rodičovského příspěvku měnit, je možné v tříměsíčním intervalu měnit i volbu výše příspěvku, samozřejmě v mantinelech výše uvedených.

Rodičovský příspěvek lze pobírat v každé rodině pouze jeden, a to vždy na nejmladší dítě v rodině. To znamená, že pokud se narodí v rodině další dítě, bude se nárok na rodičovský příspěvek posuzovat podle nejmladšího dítěte, bez ohledu na to, že za dítě starší ještě nebyla vyplacena částka do limitu 220 tisíc Kč.

Souběh výplaty rodičovského příspěvku a příspěvku na péči

“Sociální reformou” bylo do zákona o státní sociální podpoře vpraveno ustanovení zakazující souběh výplaty rodičovského příspěvku s příspěvkem na péči na totéž dítě. Toto ustanovení bylo významnou zátěží pro rodiny s dítětem se zdravotním postižením. Zákonem 331/2012 Sb. došlo k novelizaci zákona o státní sociální podpoře a toto ustanovení bylo vypuštěno. Tato změna nabývá účinnosti od 1.12.2012, od tohoto data tedy bude souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči u jednoho dítěte opět možný.

Podmínka osobní celodenní péče o dítě

Tato podmínka je postupně stále změkčována, dnes se považuje za splněnou i za následujících situací:

1. Dítě do dvou let věku navštěvuje jesle, mateřskou školu či jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin měsíčně,
2. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
3. dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v dítě (zdravé) navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve III. či IV. stupni,
4. rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v bodu 1.), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání;  docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

Porodné

I o této dávce můžeme konstatovat, že postupem času se stává dostupnější stále menšímu počtu osob. V současné době má na porodné nárok žena, která porodí své první živé dítě, pokud rozhodný příjem její rodiny nepřesahuje částku životního minima vynásobené koeficientem 2,40. Tuto konstrukci závislosti nároku na dávku na příjmu známe již z přídavku na dítě, tedy z dávky popsané v předcházejícím článku. Výše porodného činí 13 000 Kč. Pokud by se s prvním živě narozeným dítětem narodili  další sourozenci (dvojčata či vícerčata), pak porodné činí 19 500 Kč.

Na porodné mají nárok i ty osoby, které převezmou z rozhodnutí příslušných správních orgánů do péče nahrazující péči rodičů dítě do jednoho roku věku. To platí jen v případě, že takové osobě dosud nárok na porodné nevznikl. Omezení výše příjmů uvedené u matky zde platí stejně.

Pohřebné

Na tuto jednorázovou dávku má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, pokud měla pohřbená osoba trvalý pobyt na území ČR. Tato dávka činí 5 000 Kč.

Protože by se mohlo stát, že podmínky nároku na dávku splní více osob, je stanoveno, že pohřebné bude vyplaceno té osobě, která o dávku požádá jako první.

Dávky pěstounské péče

Zákon o státní sociální podpoře upravuje v hlavě sedmé dávky pěstounské péče. Protože však je pěstounství velmi specifickým právním institutem, u kterého nepředpokládám, že by hlouběji zajímal větší množství zrakově postižených, kterým jsou články určeny, omezím se pouze na vyjmenování dávek, na které mají oprávněné osoby za splnění zákonných podmínek nárok.

Jde o:

1. příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
2. odměna pěstouna,
3. příspěvek při převzetí dítěte,
4. příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Závěr

V příštím článku se s největší pravděpodobností zaměřím na problematiku zákonů o pomoci v hmotné nouzi a zákona o životním a existenčním minimu. Ač půjde o velmi rozsáhlou materii, pokusím se ji obsáhnout jedním článkem, čímž bychom v průběhu kalendářního roku 2012 zvládli představení všech zásadních zákonů více či méně dotčených „sociální reformou 2012“.

V případě jakýchkoliv dotazů ze sociálně právní oblasti jsme k dispozici na kontaktech Sociálně právní poradny SONS.

Luboš Zajíc