eSeznam.cz

Mezi priority každého demokratického státu by mělo patřit udržení míry nezaměstnanosti v rozumných mezích. K tomuto účelu je i v naší zemi vytvářena tzv. politika zaměstnanosti, která obsahuje mimo jiné i nástroje snažící se o zvýšení zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V tomto článku se pokusím tyto nástroje politiky zaměstnanosti popsat a upozornit zejm. na změny, ke kterým došlo od 1. ledna 2012.

Základním právním předpisem, z něhož budeme dále čerpat, je zákon o zaměstnanosti (z. č. 435/2004 Sb., ve znění účinném po novelizaci zákonem č. 367/2011 Sb.). Pokud budu níže hovořit pouze o „zákonu“, půjde právě o tento předpis.

Podpora v nezaměstnanosti

Zřejmě nejznámějším nástrojem politiky zaměstnanosti, který ovšem v pravém smyslu tohoto sousloví takovým nástrojem není, je podpora v nezaměstnanosti. Podpora má spíše sociální charakter, měla by zabezpečovat po přechodnou dobu ty, kdo z určitých důvodů ztratí možnost získávání příjmů výdělečnou činností. V podmínkách nároku na podporu došlo k několika zpřísněním. Jednou z hlavních podmínek je zisk dvanácti měsíců důchodového pojištění v rozhodném období. Zatímco do konce loňského kalendářního roku byly tímto rozhodným obdobím tři roky, od 1.1.2012 už jsou to pouze roky dva.

Kromě klasických způsobů získávání důchodového pojištění, tedy zjednodušeně řečeno zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností (např. živnostenským podnikáním) lze důchodové pojištění získat započtením náhradních dob. Za náhradní doby zákon o zaměstnanosti považuje dobu:

1. přípravy osoby se zdravotním postižením k práci
2. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
3. osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
4. osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II. Až IV. stupni, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby nebo  jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
5. výkonu dlouhodobé dobrovolnické či veřejné služby pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu.
6. osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. Stupni.

Schopnost výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek

Důležitým ustanovením z hlediska těžce zrakově postižených je pak § 25 odst. 2 písm. d), který stanoví, že uchazečem o zaměstnání nemůže být, tudíž ani podporu v nezaměstnanosti pobírat nemůže osoba, která je  invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Pro nevidomé a těžce zrakově postižené je tedy velmi podstatné, zda jejich rozhodnutí o invaliditě obsahuje formulaci, že jsou schopny  výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. U rozhodnutí mezi roky 1996 až 2009 je tento zvláštní status dobře patrný podle toho, na základě kterého ustanovení zákona o důchodovém pojištění jim byla invalidita uznána. Pokud podle § 39 odst. 1 písmene b), pak se jedná právě o osoby schopné výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, pokud podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. a), pak jde o osoby, které tento zvláštní status nemají, nemohou být registrovány v evidenci vedené úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání a nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na podporu taktéž nemají nárok osoby ve starobním důchodu. Na nárok na podporu a na její výši má též vliv způsob skončení předchozího pracovního poměru.

Ti zaměstnanci, jejichž pracovní poměr byl ukončen v posledních šesti měsících před jejich zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání pro porušení povinností souvisejících s vykonávanou prací zvlášť hrubým způsobem i u těch, kteří zvlášť hrubým způsobem porušili režim dočasně práce neschopných, nárok na podporu nevzniká. U zaměstnanců, jejichž pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnance či dohodou, a to bez vážných důvodů v zákonu uvedených, je pak výše podpory oproti standardu snížena.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí po dobu pěti, osmi či jedenácti kalendářních měsíců v závislosti na věku žadatele. Její výše je odvozena od průměrného výdělku při poslední výdělečné činnosti a činí po první dva měsíce 65 %, další dva měsíce 50 % a dále 45 % tohoto výdělku. Ovšem zákon stanoví i maximální výši  podpory, a to ve výši 0,58 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Platná průměrná mzda byla nově stanovena vyhláškou 435/2011 Sb. a činí 23 726 Kč, maximum podpory v nezaměstnanosti pro tento kalendářní rok činí tedy 13 761 Kč měsíčně.

Osoby se zdravotním postižením

Než se dostaneme k popisu nástrojů motivujících k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, odpovězme si na otázku, kdo optikou zákona o zaměstnanosti takovou osobou je. § 67 stanoví, že osobou s těžším zdravotním postižením je osoba uznaná orgánem sociálního zabezpečení za osobu invalidní ve III. stupni, osobou se zdravotním postižením (tedy bez přívlastku „těžším“) je osoba invalidní v I. či II. stupni. Souhrnně však budeme tyto osoby nazývat „osobami se zdravotním postižením“, zkráceně OZP. Za OZP jsou považovány i osoby, které přestaly být rozhodnutím příslušného úřadu invalidními, a to po dobu 12 měsíců od takového rozhodnutí.

Nově již zákon nepočítá se statusem osob se zdravotním znevýhodněním. V přechodných ustanoveních zákona 367/2011 Sb., kterým byl zákon o zaměstnanosti novelizován, v článku II. bodu 5. je uvedeno, že ti, kteří rozhodnutí o statusu osob se zdravotním znevýhodněním do konce roku 2011 získali, mohou ho požívat do data v rozhodnutí uvedeného, nejpozději však do 1.1.2015.

Pracovní rehabilitace

A nyní už se podívejme na konkrétní nástroje určené ke zvýšení motivace při zaměstnávání OZP. Prvním z nich je pracovní rehabilitace.

Zákon přímo stanoví, že OZP mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečují přímo příslušné Krajské pobočky úřadu práce, ovšem mohou o zabezpečení rehabilitace sepsat dohodu s jinými subjekty, což bude v praxi zřejmě častější. Slovy zákona jde při pracovní rehabilitaci o souvislou činnost zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání OZP s tím, že náklady této rehabilitace hradí úřad práce. Pracovní rehabilitaci si lze představit jako určitý proces, při němž by měl být úřadem práce či jiným subjektem pro OZP nejprve sestaven individuální plán, mělo by se jí dostat potřebného odborného poradenství zaměřeného na volbu vhodného povolání či konkrétního zaměstnání, , dále může jít o teoretickou i praktickou přípravu na zvolené zaměstnání či jinou výdělečnou činnost (tedy podnikání), to vše na náklady úřadu práce. Zákon poměrně detailně upravuje náležitosti dohody mezi úřadem práce a subjektem, který by chtěl pracovní rehabilitaci provádět. Podzákonný předpis, prováděcí vyhláška 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 1 a 2 upravuje, jak by měl individuální plán pro pracovní rehabilitaci vypadat a jaké náklady mohou být v tomto režimu úřadem práce hrazeny. Jde o přímé i režijní náklady, pod přímými si můžeme představit např. mzdu zaměstnance, pod režijními např. nájemné za pronájem prostor, v nichž se pracovní rehabilitace koná.

Zákon ještě dále upřesňuje, co teoretická a praktická příprava na zaměstnání či jinou výdělečnou činnost zahrnuje, jde buď o přípravu na budoucí povolání, přípravu k práci nebo speciální rekvalifikační kurzy. Všechny tyto pojmy jsou ještě dále v zákonu zpřesněny, podstatné je snad zmínit fakt, že jedině u rekvalifikačních kurzů pro OZP je možné, aby podporu při rekvalifikaci pobíral i ten, kdo předtím nebyl úřadem práce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Chráněné pracovní místo

Tento institut známe již ze znění zákona před účinností poslední novely, ovšem právě nyní velmi nabyl na významu. Dříve totiž mohl zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců OZP pobírat příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob bez toho, aby jejich pracovní místa podléhala režimu chráněných pracovních míst. Od 1. července 2012 to ovšem možné nebude.

Chráněné pracovní místo (dále ChPM) je místo zřízené pro OZP na základě dohody s úřadem práce. Takové místo musí být obsazeno po tři roky OZP. Úřad práce má oproti minulým létům daleko větší prostor pro volbu, kterým zaměstnavatelům umožní ChPM zřídit.  Zákon vyjmenovává skutečnosti, které jsou překážkou pro uzavření této dohody. Jde např. o srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu související s dřívějším čerpáním příspěvků na zaměstnávání OZP, nebo pokud na něj byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušování předpisů souvisejících se zaměstnáváním OZP. V právních předpisech jsou stanovena i další kriteria, která by měl úřad práce posuzovat při vybírání vhodných zaměstnavatelů pro uzavírání dohody o ChPM. Mezi poněkud sporná kritéria dle mého názoru patří to, zda ze zaměstnavatelovy předchozí činnosti vyplývá přínos pro zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na trhu práce. Zákon nadále nezná pojem chráněné pracovní dílny, pracovní místa OZP v těchto dílnách přecházejí do režimu chráněných pracovních míst.

Na zřízení ChPM lze čerpat příspěvek, a to ve výši osminásobku průměrné měsíční mzdyv národním hospodářství, viz výše, u osoby s těžším zdravotním postižením dokonce ve výši dvanáctinásobku. Zákon obsahuje náležitosti žádosti a ještě podrobněji pak dohody o zřízení či vymezení ChPM. Pro abnormálně zvídavé čtenáře dodávám, že zřízením ChPM je myšleno zřízení úplně nového pracovního místa, „vymezením“ pak má předpis na mysli uzavření dohody o místě, které již je obsazeno OZP.

Pro ty OZP, které uvažují o zahájení podnikání nebo se mu již věnují, mám příznivou zprávu v tom smyslu, že zákon i nadále počítá s možností uzavření dohody o zřízení i vymezení ChPM i pro osoby samostatně výdělečně činné. Je však třeba mít na paměti, že se jedná o fakultativní ustanovení, tedy úřad práce „může“ dohodu uzavřít, rozhodně nemusí, vše bude záležet na jednání mezi konkrétním subjektem a příslušnou krajskou pobočkou úřadu práce. A ještě zdůrazňuji, že příspěvek lze čerpat toliko na zřízení, nikoliv vymezení CHpM.

Příspěvek na částečnou úhradu nákladů spojených s provozem ChPM

Tento příspěvek je narozdíl od předchozího dostupný pro ChPM zřízená i vymezená. Je určen pro zaměstnavatele či osoby samostatně výdělečně činné, které déle než 12 měsíců provozuí ChPM. Co je možné zařadit mezi náklady spojené s provozem ChPM, najdou zájemci v již výše citované prováděcí vyhlášce (§ 8 a 9), zde jen uvádím, že jsou náklady definovány poměrně široce, jistě každý (zaměstnavatel i OSVČ) nebude mít s jejich prokázáním žádnou potíž. Ovšem drobnou vadou na kráse je fakt, že maximální výše tohoto příspěvku je stanovena částkou 48000 Kč za rok. Důležitou okolností je také skutečnost, že na tento příspěvek nemá nárok zaměstnavatel, který zřídil či vymezil ChPM mimo své pracoviště, jinými slovy příspěvek není možné čerpat na zaměstnance pracující doma.

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na ChPM

Tento příspěvek je, jak tomu bylo i dříve, určen zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají (nyní jen na chráněných pracovních místech) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Příspěvek je vyplácen formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy či platy nebo jiné náklady spojené se zaměstnáváním OZP. Příspěvkem jsou hrazeny náklady na mzdy nebo platy ve výši 75 % ze skutečně vynaložených nákladů, v maximální výši 8000 Kč. Zde tedy došlo k výrazné změně, dříve byly náklady na mzdy a platy hrazeny stoprocentně s tím, že maximální limit zůstal zachován. To v praxi znamená, že nejméně 25 % mzdových nákladů musí zaměstnavatel zaměstnávající OZP hradit z jiných zdrojů, než je příspěvek od úřadu práce. Omezení, která brání zaměstnavatelům započítávat do mzdových nákladů části vyplacené v naturální mzdě, popř. v jiných srážkách ze mzdy, samozřejmě zůstávají v platnosti. Poté, kdy zaměstnavatel zaměstnává OZP 12 měsíců, je možné získat k již uvedenému příspěvku ještě zvýšení o 2000 Kč měsíčně na jednu  zaměstnanou OZP, to však jen na úhradu dalších prokázaných nákladů spojených se zaměstnáváním OZP. Tyto náklady jsou pak specifikovány v § 14a prováděcí vyhlášky. Toto zvýšení příspěvku je opět možné čerpat jen na zaměstnance pracující na pracovišti zaměstnavatele, nikoliv na zaměstnance vykonávající práci doma.

Úřad práce má právo kontrolovat plnění povinnosti zaměstnávání OZP, může dokonce provést kontrolu i u zaměstnance pracujícího v domácím prostředí. Pokud by to zaměstnanec odmítl, pak by na něj zaměstnavatel nemohl čerpat příspěvek na podporu zaměstnávání.

O příspěvek se žádá opět čtvrtletně, a to vždy zpětně. Tento příspěvek je oproti předcházejícím obligatorní, tedy při splnění podmínek nároku poskytnut být musí.

Povinný podíl

Jedná se o další nástroj, který by měl zaměstnavatele  motivovat k zaměstnávání OZP. Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, je povinen plnit povinný podíl ve výši 4 %. Plnit tento povinný podíl může třemi alternativními způsoby:

1. Skutečným zaměstnáváním OZP, tedy na 25 „zdravých“ zaměstnanců je povinen zaměstnávat jednu OZP, přičemž však zaměstnanec s těžším zdravotním postižením se započítává třikrát. To znamená, že zaměstnavatel se 75 běžnými zaměstnanci splní svůj povinný podíl zaměstnáním jedné osoby s těžším zdravotním postižením.
2. odběrem výrobků či služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců OZP nebo odběrem výrobků či služeb od zdravotně postižených osob samostatně výdělečně činných.
3. Třetím způsobem plnění „povinného podílu“ je odvod do státního rozpočtu. Způsob výpočtu odvodu je poměrně složitý, velmi zjednodušeně lze říci, že měl-li by zaměstnavatel zaměstnávat jednoho zdravotně postiženého zaměstnance, a nečiní tak, činí odvod cca 166 000 Kč ročně. Způsoby pod písmeny a) až c) mohou zaměstnavatelé kombinovat.

Závěr

Ač je článek poměrně obsáhlý, pro čtenáře snad místy suchopárný, , jedná se skutečně jen o velmi hrubý nástin probírané materie. Ostatně jedno z motivačních opatření, které je upraveno v zákonu o daních z příjmů, a to v podobě slevy na dani pro poplatníka daně zaměstnávající OZP, jsem opominul, přiblížím ho v článku, který zaměřím na zvýhodnění plynoucí pro osoby se zdravotním postižením z daňových zákonů. Ostatní zájemce o detailnější aspekty pojednávané látky odkazuji na uvedené právní předpisy. A pro všechny zrakově postižené připomínám možnost kontaktovat naši právní poradnu:
Sociálně právní poradna SONS, Krakovská 21, Praha 1, 110 00, e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení povolte JavaScript , tel. 221 462 432

Luboš Zajíc