Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy byl František Hudeček přijat prof. W. Nowakem na Akademii, kam však z ekonomických důvodů nemohl nastoupit. V hmotné nouzi mu pomáhali přátelé, díky nimž mohl zůstat v Praze. Často se v noci procházel opuštěnými ulicemi a zažíval jejich syrovost i osobité kouzlo. Tyto vjemy a zážitky se později objevují v jeho obrazech tematicky pojatých jako Noční chodec.

Svá díla Hudeček vystavoval od roku 1932. Spolupodílel se na vzniku umělecké Skupiny 42, aniž by se přitom nechal svazovat uměleckými směry a omezovat ve svém pojetí tvorby, vycházející z intuice, vnitřní vnímavosti a citu. Zároveň nacházel smysl v matematickém řádu a geometrii, promítajících se do řady jeho prací. Představují abstraktní geometrické kompozice, přírodní náměty, obrazy města či figurální kresby, z nichž je na výstavě prezentováno zejména téma osamělého městského chodce, jemuž se autor věnoval hlavně ve čtyřicátých letech minulého století.

V křehkých, promyšleně spletitých liniích, působících na první pohled lehce a jemně, je zachycen člověk lapený v pavučině velkoměsta tíživého období, jež navzdory tomu nepostrádají vizi světla metafyzického doteku. Pro vyjádření nálady, opuštěnosti, samoty, ale i naděje, volil František Hudeček tuš, pero, tužku, akvarel, křídu nebo práci suchou jehlou.

Výstavu „František Hudeček (1909-1990) v kresbě a grafice 40. let 20. století“ je možno shlédnout do 31. března 2019 v Grafickém kabinetu ve 2. patře Veletržního paláce, Dukelských hrdinů 47, v Praze 7.

Text: Dana Vondrášková
Foto: Národní galerie Praha