Co je vlastně spánek a co se při něm odehrává?

Jedná se o stav organismu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost většiny systémů, zejména v mozku. Během noci se střídají dva typy spánku podle mozkové aktivity, a sice spánek bez rychlých očních pohybů (REM) a s rychlými pohyby očí (REM). REM spánek se dělí na tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. V druhé fázi už tělo v labilní poloze neudržíme. Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze NREM spánku. U REM spánku je aktivita výrazně vyšší.
„Během REM spánku je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny, které mají emotivní, zážitkový nebo sexuální obsah,“ říká prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a dodává: „V NREM spánku převládají sny nezáživné a banální.“ Během celého spánku se NREM/REM fáze opakují třikrát až pětkrát.

Příliš krátký spánek může znamenat i kratší život

Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku. Dle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než 7 hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění,

cukrovky, poruchy nálady, nehod a  kratší délky života.
„Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než 9 hodin. Za normální dobu spánku považujeme 6 až 9 hodin,“ uvádí prof. Karel Šonka.

Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény.
„Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje prof. Karel Šonka.

Na kvalitu spánku mají vliv i elektronická média

Elektronická média mohou působit jako rušivý element, a tím nás připravit o klidné usínání.
„Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje hypotalamus, čímž spánku zabraňují. Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté,“ radí prof. Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Jak spát na cestách?

O dobrý spánek je potřeba dbát i na dovolené. Chystáte-li se tedy na podzimní dovolenou, zbystřete.

Na cestách do vzdálenějších destinací se potkáte s Jet Lagem, tedy jevem spojeným s rychlou změnou časového pásma. Projevuje se únavou, nevolí, nespavostí v noci a nevýkonností ve dne.
„Citliví cestovatelé na sobě mohou Jet Lag zpozorovat již po překročení dvou časových pásem. Výraznější bývá při cestách na východ,“ vysvětluje prof. Šonka.

Zkušenosti s kvalitou spánku v novém prostředí mohou být různé. Někdo spí v cizím prostředí lépe než doma. Často však nové prostředí aktivuje myšlení, a tím brání klidnému usnutí. Pokud patříte k těm, kterým se na dovolené spí hůř, může vám pomoci dostatek přiměřeného pohybu během dne, střídmost v jídle a pití alkoholických a stimulačních nápojů.