Dětské zájmové aktivity jako jsou tábornické oddíly a různé výtvarné či sportovní kroužky, by měly být otevřeny všem dětem, tedy i dětem se speciálními potřebami – např. s mentálním postižením, autismem či jiným znevýhodněním, případně s kombinovaným postižením. Těmto dětem, které často nemají možnost kontaktu s vrstevníky a tráví většinu času v izolaci, je možno pomoci začlenit se individuálně do dětského kolektivu mezi vrstevníky bez postižení, podpořit je tak v rozvoji sociálních dovedností, samostatnosti, komunikace a orientace v běžném prostředí a především – naplnit jejich základní právo být součástí společenského života.

Proces

Dle přání a potřeb dítěte lze najít vhodnou zájmovou činnost, a to nejlépe v místě bydliště. Zároveň je vhodné poskytnout dítěti osobního asistenta. Ten po úvodním seznámení s dítětem, jeho rodinou a prostředím dítě do kroužku většinou 1x týdně doprovází a napomáhá jeho začlenění mezi vrstevníky. Asistent dále s dítětem může individuálně pracovat na rozvoji sociálních a sebeobslužných dovedností do doby, kdy je dítě plně adaptováno a má přirozenou podporu kolektivu. Vše směřuje k tomu, aby dítě mohlo do kroužku chodit samo, což je cíl, který se u některých dětí daří splnit po roce, u někoho je to dlouhodobá záležitost.

Vedoucí se nejčastěji se obávají, že začleňované dítě nebude „stačit“ - zvládat všechny činnosti tak jako ostatní. To se samozřejmě často potvrdí a právě proto je zde asistent, který rámcově zná možnosti a potřeby dítěte a podporuje jej v řešení úkolů a ve zvládání rytmu a rozsahu aktivit. Asistent pomáhá vedoucím začleňované dítě poznat a porozumět mu (sdílí s nimi zkušenosti rodičů, speciálních pedagogů, ostatních asistentů). Po určité době se asistent často stává jakýmsi dalším vedoucím: vztah přestává být formální a spolupráce směřovaná k začlenění dítěte je plodnější. Asistent může pracovat s celým kolektivem a dát tak vedoucím příležitost zaměřit se na krátkou individuální práci s dítětem, může se spolupodílet na vzniku programu schůzek a objevovat hry a aktivity vhodné pro všechny děti případně připravovat snažší varianty pro dítě s postižením, nakonec s oddílem odjíždí i na výpravy... Zlom přichází ve chvíli, kdy vedoucí přestanou na dítě pohlížet jako na „návštěvu“. Jsou rozptýleny obavy z „narušování“ programu, protože ze začleňovaného se stává člen kolektivu a program se připravuje pro celý kolektiv. Pak už není důležité, zda oddíl ujde 5 nebo 10 kilometrů, ale to, že jde a společně.

Praxe

V Praze a okolí funguje např. projekt Jiné odpoledne, v rámci kterého bylo za posledních 7 let do nejrůznějších organizovaných zájmových aktivit začleněno již přes 50 dětí (nejvíce dětí chodí do Junáka, dále Asociace turistických oddílů mládeže, Pionýra a kroužků při Domech dětí a mládeže – např. keramika, zpěv, cykloturistika, kreslení). Dle názorů rodičů, speciálních pedagogů a dalších lidí, kteří jsou s dětmi v úzkém kontaktu, dělají děti rychlé pokroky jak v sociálních tak sebeobslužných dovednostech a komunikaci. Vrstevníci v kroužcích přijímají své nové kamarády velice dobře a je vidět, že pokud mají dobré vedení, dokáží přijímat odlišnosti často lépe než dospělí. Zlepšuje se také komunikace se zájmovými organizacemi dětí a mládeže, takže není často nijak obtížné vhodný kroužek pro děcko najít.

Mimo Prahu jsou možnosti začlenění „na klíč“ zatím omezené. Jedna možnost je domluvit se s vedoucím kroužku, začlenit dítě do aktivity bez asistence a celý proces podporovat z pozice rodiče úzkou spoluprací s vedoucím. Lze také najit asistenta např. mezi studenty VŠ či VOŠ, přes inzerát, nebo místní dobrovolnické centrum. Je možno také kontaktovat ve svém okolí organizaci která poskytuje služby osobní asistence - databázi organizací poskytujících sociální služby by měli mít na Vašem obecním úřadě.