Byla tam sestra od snachy, její přítel, a my rodiče s babičkou. Ačkoliv naše babička má 82 let, je velmi vitální a čilá. Nikde se jí nechce moc už chodit, protože má problémy s chůzí, ale my ji s manželem vždy zavezeme až na místo. Připravili jsme se a slavnostně jsme tam dorazili autem. Byla tam, jak už jsem se zmínila, sestra od snachy a její přítel a také sladká jednoletá holčička, jmenuje se Sofinka.

Všichni jsme se přivítali a grilování začalo. Grilovali jsme asi pět druhů masa včetně pstruhů. Můj syn rád chodí na ryby. Když je malá, pustí ji zpět do řeky. Může si nachytat jen takové, které mají danou míru. Pochutnávali jsme si všichni, ale bylo mě líto přítele od sestry mé snachy. Měl smůlu a vypil alkohol, který byl závadný a umřelo na něj hodně lidí. Přítel od snachy měl také ke smrtícímu alkoholu blízko.

Jednoho dne přišel domů z práce (vzali si s kamarádem do pronájmu malou hospůdku a radoval se, jak budou spolu podnikat). Ale jeho sen se během sekundy rozplynul. Jednoho dne přišel domů a řekl Marii - to je sestra od snachy, že je mu nějak zle. Zvracel, měl zimnici, jenže nikoho nenapadlo, že by mohl užít metylalkohol. Šel si lehnout a říkal, že to bude dobré a zřejmě jde na něj asi chřipka. Když to bylo stále stejné a zhoršovalo se to, zavolala Marie záchranku a to už začínal ztrácet vědomí. Když ho záchranka dopravila do nemocnice, byl už v bezvědomí, takže hned ho přijali na ARO v Havířovské nemocnici. Tam ležel v bezvědomí asi tak dva měsíce. Marie ho navštěvovala každý den. Dokonce mu pouštěla brebtání malé Sofinky a doufala, že mu to pomůže, a také pomohlo. Najednou se začal po dvouměsíčním bezvědomí probírat. Nejprve nevěděl co se mu stalo, nebyl schopen si na nic vzpomenout. Ale každým dnem se jeho zdravotní stav více a více začínal zlepšovat. Všichni v rodině jsme pociťovali radost a doufali jsme, že vše půjde k lepšímu.

Začínal poznávat své blízké a jednoho dne, a to po nekonečné hospitalizaci, byl propuštěn.

Ale byl přijat do sanatoria v Hrabyni. Zprvu propadal beznaději, nedařilo se mu dělat pokroky takové, jaké si představoval. Ale měl na blízku přítelkyni a rodiče, kteří ho velmi podporovali. A také malou Sofinku, pro kterou jen žil a na ni se vždy těšil. Rozhodl se, že bude bojovat a také zvítězil. Ze zdravého mladého muže, který sportoval, hrál aktivně fotbal se stal člověk, který, kvůli závadnému a smrtícímu alkoholu málem zemřel. Ale Bůh mu to nedovolil. Přítel jménem David se z té zákeřné nemoci začal vzpamatovávat.

Sice vidí jen mlhavě, naučil se postupně chodit o berlích, cvíčí, chodí na rehabilitaci. Jeho zdravotní stav se den ode dne zlepšuje. Věřím, že jednou dokáže to, co dělal kdysi, i když třeba v menší míře. Velmi mu to přeji, ať se uzdraví a zase se bude těšit ze života, i když už to nebude takové, jako to bylo kdysi. Ti lidé, co napáchali takové zlo, na úkor rychlého zbohatnutí, tak takoví by to měli zkusit sami na sobě, aby poznali, jak každý, který použil závadný alkohol, musí trpět. Také je to o tom, jak to každý zvládne i psychicky. Teď jsme všichni grilovali a já měla radost, jak se jeho zdravotní stav pomalu, ale pomalu zlepšuje.

Zdenka Křístková