V prevenci škod působených alkoholem, drogami a hazardem u dospívajících se často zdůrazňuje vliv jiných faktorů, k nimž patří vrstevníci, sociální sítě, média, cena alkoholu, jeho dostupnost atd. Jedná se nepochybně o relevantní činitele. Nejméně stejně důležité je ale také chování rodičů. To ostatně zdůrazňují nejrůznější preventivní materiály včetně těch, na jejichž vzniku jsme se podíleli (Nešpor a Scheansová, 2009, Nešpor a Csémy, 1992). Ze studie autorů Smit et al. (2022) vyplývá, že nejlepší je, jestliže budou rodiče abstinovat nebo nebudou pít alkohol před dětmi. Pokud někomu připadá uvedené doporučení maximalistické, neměl by se alespoň před dětmi opíjet nebo řídit pod vlivem alkoholu. Také se doporučuje nemít doma alkohol nebo ho před dětmi zamykat, aby se předešlo upíjení a otravám. Rodiče by také neměli nedospělým potomkům povolovat pití alkoholu ani při výjimečných příležitostech, jako jsou např. Silvestr a narozeniny.

Prevence v rodině je v Česku zásadně důležitá. Většina alkoholu, tj. alkohol v pivu a vínu, je nezdaněná, ceny alkoholických nápojů jsou nízké, a dostupnost alkoholu a drog je pro dospívající v Česku vysoká. To vede u velké části dopívajících k poškození mozku (Nešpor a Csémy, 2013), úrazům, dalším zdravotním škodám a horším studijním výsledkům i uplatnění. Že se jedná o závažný problém, lze ilustrovat epidemiologickými daty.

Výsledky zatím poslední rozsáhlé reprezentativní studie o návykovém chování dospívajících (Chomynová et al., 2020) ukázaly, že alkohol v životě pilo 95,1 % 16letých dospívajících, přičemž 42,0 % (45,5 % chlapců a 38,4 % dívek) lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholu, protože uvedli pití alkoholu s frekvencí více než 20× v životě. V posledních 30 dnech před dotazováním pilo alkohol 62,7 % studentů, ve stejném období pilo 15,0 % studentů alkohol 6× nebo častěji. Vysoce rizikovými formami konzumace alkoholu u dospívajících rozumíme časté pití nadměrných dávek, definované jako pití 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti a zkušenost s opilostí, tj. stavem, kdy měl respondent problémy s chůzí, mluvením, zvracel nebo si nepamatoval, co se stalo (nejedná se tedy pouze o subjektivní pocit opojení po požití alkoholu). Pití nadměrných dávek alkoholu alespoň jednou v posledním měsíci uvedlo 38,5 % šestnáctiletých (40,8 % chlapců a 36,1 % dívek), zkušenost s opilostí v posledních 12 měsících uvedlo 38,5 % adolescentů, 12,3 % bylo opilých v posledním roce třikrát a vícekrát. Výskyt opilosti u chlapců i dívek byl vyrovnaný.

Jestliže rodiče pijí v přítomnosti dětí alkohol, zvyšují tím riziko, že je děti v tomto směru napodobí. Zneužívání alkoholu u dětí je v Česku vážný a přehlížený problém. Prevence problémů působených alkoholem v rodině je zde zvláště důležitá.