Rizika pro duševní zdraví

Problémy působené hazardem často vedou k depresivním stavům, úzkosti, dalším negativním emocím a impulzivnímu jednání. Dochází také k somatizaci psychických problémů (Poteza a spol., 2002). To se netýká pouze patologických hráčů, ale i těch, kdo jsou tímto problémem ohroženi. Hazardní hry mohou působit posttraumatickou stresovou poruchu (Green a spol., 2017). Časté jsou sebevražedné tendence, jejich výskyt koreluje se závažností problémů s hazardem a mírou negativních emocí. Ronzitti a spol. (2017) uvádějí výskyt sebevražedných ideací u 64 % patologických hráčů, kteří vyhledali léčbu. Zvláště rizikové v tomto směru jsou elektronická zařízení v barech a kasinech (Bischof a spol., 2016). Jiní autoři považují za nejnebezpečnější hraní pokeru (Moreau a spol., 2016). To je spojeno se stresem, silnými negativními emocemi, úzkostí, impulzivitou a iracionálními názory a jednáním. Na základně našich zkušeností se nedomníváme, že je mezi následky různých forem hazardu velký rozdíl, za stejně nebezpečné považujeme i sázky. Kromě toho jedna forma hazardu často přechází v jinou, při léčbě proto doporučujeme abstinenci od veškerého hazardu.

Ekholm a spol. (2018) zjistili, že hazardní hraní bylo spojeno s horším duševním zdravím, vyšším stresem, bolestmi hlavy, únavou a poruchami spánku. Duševní stav patologických hráčů ještě zhoršují zátěžové životní události, jako propuštění ze zaměstnání, rozvod, exekuce nebo uvěznění.

Problémy související se stresem a náhlé srdeční příhody

Hazardní hraní je provázeno objektivními a měřitelnými příznaky stresu (Meyer a spol, 2000). To zvyšuje riziko onemocnění souvisejících se stresem, např. kardiovaskulárních (Germain a spol., 2011). Stres navíc zhoršuje schopnost se správně rozhodovat (Wemm a Wulfert, 2017) a přispívá k pokračujícímu hazardnímu hraní a rostoucím prohrám a dluhům. Podle jedné studie došlo v Atlantě za čtyři roky k 398 úmrtím v souvislosti s hazardem v kasinu. Příčinou náhlé smrti byly v 83 % případů náhlé srdeční příhody (Jason a spol., 1990).

Úrazy a onemocnění pohybového systému

Bhatti a spol (2018) zjistili u patologických hráčů vyšší riziko dopravní nehody. To nepřekvapuje, uvážíme-li působení stresu, bažení, negativních emocí a chaotického životního stylu, které s hazardem souvisejí.

S uvedeným zjištěním koresponduje zkušenost jednoho našeho pacienta. Jednalo se muže středního věku a zkušeného řidiče. V době, kdy hazardně hrál, vjel omylem osobním autem do podchodu metra.

Ekholm a spol. (2018) i další autoři zjistili u problémových hráčů častější bolesti ramen, zad, krku, končetin a kloubů. To často vedlo k nadužívání léků proti bolestem, což přinášelo další rizika, jako krvácení do trávicí trubice nebo poškození jater.

Zneužívání alkoholu, tabáku a pervitinu

U patologických a problémových hazardních hráčů se lze častěji setkat se zneužíváním budivých látek, nejčastěji pervitinu. Tato skupina drog zvyšuje riziko hazardního hraní, a naopak hazardní hry zvyšují riziko zneužívání této skupiny drog (Pavarin a spol., 2018). Hazardní hry jsou také spojeny s častějším kouřením a zneužíváním alkoholu (Peters a spol., 2015). Z výše uvedeného i na základě klinických zkušeností je zřejmé, že negativní vliv návykových látek a hazardu se navzájem potencují. I nekuřáci jsou v kasinech z řad hráčů a zaměstnanců vystavení pasivnímu kouření. To spolu se stresem zvyšuje riziko řady zdravotních problémů.

Rizika pro okolí

Osoby ve společné domácnosti s patologickými hráči bývají vystaveny nadměrnému a dlouhodobému stresu. V těchto rodinách také častěji dochází k domácímu násilí (Dowling a spol., 2018). Problémové nebo patologické hráčství zhoršuje komunikaci a působí stres i v širší rodině a na pracovištích.

Hazardní hry a zdravotní stav pracovníků kasin
Touto problematikou se zabýval práce autorů Shaffer a spol. (1999). Citovaní autoři zjistili u této skupiny častější hazardní hraní, zneužívají alkoholu, kouření tabáku a příznaky deprese. To je v souladu i s našimi zkušenostmi. Počet osob, které byly zaměstnány v kasinech, mezi našimi pacienty podstatně převyšoval jejich zastoupení v populaci. K rizikovým zaměstnáním ve vztahu k hazardu i alkoholu bychom přiřadili také číšníky nebo barmany.

Mortalita

U patologických hráčů byla popsána vyšší mortalita než v obecné populaci. K příčinám patří zejména depresivními stavy, sebevražedné tendence a onemocněními srdce (Karlsson a Håkansson, 2018).

Souhrn a závěr

Potenza a spol. (2002) zjistili, že patologičtí hráči obvykle přicházejí za praktickým lékařem nebo psychiatrem pro onemocnění souvisejícími s hazardním hraním. O svém hazardním hraní ale lékaře většinou neinformují. Důvodem může být stud, navíc si mnozí z nich souvislost mezi svými nemocemi a hazardem neuvědomují. Často se jedná o duševní poruchy, nespavost, nejrůznější bolestivé obtíže, ale i např. kardiovaskulární onemocnění nebo onemocnění pohybového systému. Z tohoto důvodu by měli lékaři klinických oborů pamatovat na možné problémy s hazardem. Měli by také provádět krátkou intervenci (Nešpor, 2011). Jednoduchý svépomocný návod pro patologické hráče je volně k dispozici na adrese www.drnespor.eu.

Literatura

• Bhatti JA, Thiruchelvam D, Redelmeier DA. Gambling and Subsequent Road Traffic Injuries: A Longitudinal Cohort Analysis. J Addict Med. 2018 Oct 30. [Epub ahead of print]
• Bischof A, Meyer C, Bischof G a spol. Type of gambling as an independent risk factor for suicidal events in pathological gamblers. Psychol Addict Behav. 2016; 30(2):263-9.
• Dowling NA, Ewin C, Youssef GJ a spol. Problem gambling and family violence: Findings from a population-representative study. J Behav Addict. 2018; 7(3):806-813.
• Ekholm O, Davidsen M, Larsen CVL, Juel K. A nationwide study of health-related quality of life, stress, pain or discomfort and the use of medicine among problem gamblers. Scand J Public Health. 2018; 46(5):514-521.
• Germain C, Vahanian A, Basquin A a spol. Brief report: coronary heart disease: an unknown association to pathological gambling. Front Psychiatry. 2011; 2:11.
• Green CL, Nahhasi RW, Scoglio AA. a spol. Post-traumatic stress symptoms in pathological gambling: Potential evidence of anti-reward processes. Journal of Behavioral Addictions 2017; 6(1):98–101.
• Jason DR, Taff ML, Boglioli LR. Casino-related deaths in Atlantic City, New Jersey 1982-1986. Am J Forensic Med Pathol. 1990; 11(2):112-23.
• Karlsson A, Håkansson A. Gambling disorder, increased mortality, suicidality, and associated comorbidity: A longitudinal nationwide register study. J Behav Addict. 2018;7(4):1091-1099.
• Meyer G, Hauffa BP, Schedlowski M a spool. Casino gambling increases heart rate and salivary cortisol in regular gamblers. Biol Psychiatry. 2000; 48(9):948-53.
• Moreau A, Chabrol H, Chauchard E. Psychopathology of Online Poker Players: Review of Literature. J Behav Addict. 2016; 5(2):155-68.
• Nešpor K. Jak překonat hazard. Praha: Portál 2011; 160.
• Parke A1, Griffiths M, Pattinson J, Keatley D. Age-related physical and psychological vulnerability as pathways to problem gambling in older adults. J Behav Addict. 2018; 7(1):137-145.
• Pavarin RM, Fioritti A, Marani S a spol. Who Are the Subjects with Gambling-Related Problems Requiring Treatment? A Study in Northern Italy. J Clin Med. 2018; 7(4).
• Peters EN, Nordeck C, Zanetti G. a spol. Relationship of gambling with tobacco, alcohol, and illicit drug use among adolescents in the USA: Review of the literature 2000-2014. Am J Addict. 2015; 24(3):206-16.
• Potenza MN, Fiellin DA, Heninger GR a spol. Gambling: an addictive behavior with health and primary care implications. J Gen Intern Med. 2002; 17(9):721-32.
• Ronzitti S, Soldini E, Smith N a spol. Current suicidal ideation in treatment-seeking individuals in the United Kingdom with gambling problems. Addict Behav. 2017; 74:33-40.
• Shaffer HJ, Vander Bilt J, Hall MN. Gambling, drinking, smoking and other health risk activities among casino employees. Am J Ind Med. 1999; 36(3):365-78.
• Wemm SE, Wulfert E. Effects of Acute Stress on Decision Making. Appl Psychophysiol Biofeedback. 2017; 42(1):1-12.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická nemocnice Bohnice
www.drnespor.eu