potřebujeme se navzájem a ten kdo si to neuvědomuje, doplatí na to. V prostředí ve kterém žijeme být "dobrota" vůči lidem obecně neprospěšná, poněvadž populace není zvyklá na tento fakt a ztrácí zdravý pohled na svět. Na druhou stranu bychom to měli brát jako dlouhodobou investici. Zkusme si představit, že všichni kolem nás které neznáme, se za všech okolností budou chovat jako totální sobci.

• Kdo vám zavolá sanitku v případě kolapsu nebo dopravní nehody?
• Kdo vám poskytne první pomoc?
• Kdo zavolá policii, pokud vás někdo bude bít, nebo bude chtít zabít?
• Kdo vám pomůže, když se ocitnete daleko od svých blízkých někde na dně?
  Atd.

Považujme tedy "dobrotu" za velký společenský projekt.
Není to projekt vlády nebo politiků. Je to neformální občanská iniciativa každého z nás, nenosí okázalé placky, nemá v čele žádné vůdce ani vyznamenané politiky a nikdo vás do toho nenutí. Je to čistě svobodné rozhodnutí, je na nás, nakolik budeme zastánci "dobroty" a nakolik sobectví. Je to otázka našeho vnitřního dialogu/rozhovoru sami se sebou.
Ano, najde se spousta parazitů, lidí u kterých "sobectví" vítězí a zneužívají dobroty jiných. Každý jsme občas sobečtí, matka Tereza je unikát. Nejde o to být matkou Terezou. Jde o to, zda chceme dělat činy, co jsou v našich silách. Proto máme být tolerantní, milióny lidí volí dobrotu! - tedy většinou. A proto je svět lepší.

Pavel Novotný