Lhostejnost...

J e až zarážející jak lidé míjí ostatní občany s hendikepem a jsou k nim naprosto lhostejní. Aniž si uvědomí, že se mohou ocitnout na stejné straně mince jako oni.

Samozřejmě ne všichni z nás jsou bezohlední. Mnoho z nás se i stará a pomáhá to ano ale co ti druzí? Ne jenom že mládež se chová neadekvátně vůči společnosti, nebyly jsme jiní. Nýbrž i valná většina lidí je dost odmítavá a netolerantní. Právě že jejich přístup spočívá ve vlastní výchově a v působení zlého světa kolem nás.

Mnoho záleží na osobním přijetí „zdravých“ priorit života, na omezení svých mnohdy přehnaných hodnot a nároků, odevzdání „zbytečného“ nadbytku druhým lidem.

To nejenom vlastní rodině ale i charitám, neziskovým organizacím a jedincům co dokážou hospodařit. Ti co to nedokážou, mají problém, ale o tom jindy jak se to pokusit řešit.

Samozřejmě že to je velmi těžké, ale nemají to ti hendikepovaní právě těžší? Vzhledem k naší bezohlednosti, osobní zatvrzelosti a v neposlední řadě právě vlivem Naší výchovy.

Neškatulkuji lidi dle společenského postavení a rozlišení, pouze po rozsáhlém zkoumání uvádím výsledky. Je až zoufale smutné jak kdysi velmi pospolitá společnost nyní vede v urážkách všeho druhu.

Taky že pro svůj klid nikdo nikoho nestraní a ani nehaní za jeho neadekvátnosti (nevhodné věci, postoje, nápady…) vůči druhým nebo sobě. Pro mnohé je tak snadné žít ve světě přetvářek, lží a hněvu vůči druhým. Jak se musí cítit právě ti, co se nemůžou ani moc bránit a jsou mnohdy zranitelní už pouze svou vlastní existencí.

Nenabádám, ať se chytneme navzájem kolem krku s neutuchající a zaslepenou láskou( to by ani nebylo dobré), pouze tvrdím, že mohou nastat podmínky čím dál těžšího života, do budoucna musíme počítat i s tím že nastane mnoho nevraživosti mezi lidmi v sociální sféře, soky v politice a tím pádem i mezi námi, obyčejnými lidmi. Nemám jednoduché a rázné řešení, pouze vím, že každá velká věc byla na počátku zcela malinká. Pokud my začneme být více ohleduplní jedni k druhým, tak se náš postoj zcela určitě změní k lepšímu. Samozřejmě to bude běh na delší vzdálenost, než se výsledky dostaví.

Taky tu budou pořád egoističtí mocnáři a rádoby „vládcové“ ale pokud naše láska k druhým bude natolik účinná, že dokážeme pomoc potřebným, tak ti ostatní to nebudou moct přehlížet. Jelikož jsou na Nás odkázáni co se týče jejich vlastního „chleba“. Nic není tak jak vypadá a proto nemějme strach a konejme…

Pavel Novotný



 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.