Některé z rizikových faktorů nemůžeme ovlivnit – věk, pohlaví, rodinné dispozice. Mnohé jiné však ovlivnit můžeme a významně tím snížit riziko vzniku nemoci. Ovlivnění může být jednak za pomoci lékařem předepsaných léků, tedy „farmakologické“, jednak prostou úpravou životosprávy.

Zatímco farmakologická léčba je vyhrazena menší části nemocných s již přítomným vysokým krevním tlakem, cukrovkou či extrémně zvýšenou hladinou krevních tuků, dodržování režimových opatření je zcela zásadní „pro každého“.

Mezi nejdůležitější režimová opatření patří:

• stop kouření,
• úprava stravovacích návyků,
• redukce hmotnosti,
• přiměřená fyzická aktivita,
• omezení nadměrné konzumace alkoholu,
• snaha zvládat stresové situace a jejich eliminace.

Kouření

Kouření cigaret je zcela nepochybným a zásadním rizikovým faktorem pro vznik infarktu myokardu, ale i řady dalších život ohrožujících chorob. Jedná se o nejzhoubnější návyk lidstva, který se podílí až na 50 % úmrtí na naší planetě. Riziko infarktu myokardu u kuřáků je minimálně dvojnásobné, ale u jedinců mladších 50 let je zvýšeno 5x a nezávisí přímo na množství vykouřených cigaret. Naproti tomu některé typy rakoviny plic souvisejí přesně s množstvím kuřáckých let a počtu vykouřených cigaret za den. Kdo vykouřil více než 200 000 cigaret za život má riziko zvýšeno až 20násobně.

K odnaučení kouření významně pomáhá poradenská péče ve specializovaných ambulancích. Jejich seznam lze spolu s mnoha užitečnými radami nalézt na www.odvykani-koureni.cz.

V současné době se považuje za prokázané, že jednoznačně škodí i kouření pasivní, dokládá to mimo jiné pokles počtu infarktů napříč zeměmi Evropské unie, ve kterých se přestalo kouřit v restauračních zařízeních.

Změny ve stravování

Ve stravě je obecně třeba snížit podíl živočišných tuků, zvýšit přísun čerstvé zeleniny a ovoce (doporučují se 3 porce zeleniny a 3 porce ovoce denně), zabránit nadměrnému příjmu kuchyňské soli (aktivně nepřisolovat, omezit příjem nekvalitních uzenin). Vyhnout bychom se měli smaženým potravinám, z příloh vynechat hranolky a knedlíky. Nejvhodnějším z mas jsou zejména ryby (kvalitní rybí pokrm by měl být v jídelníčku alespoň 2x týdně), případně drůbež. Naopak červená masa a vepřové pouze v umírněném množství.

Konzumace alkoholu

Příjem alkoholu patří k nejvíce diskutovaným otázkám prevence myokardu.
„Většina z nás s potěšením přijímá zprávy o tom, že zejména konzumace vína má protektivní vliv před kardiovaskulárními chorobami. Rozhodně se však nedá za potvrzené považovat, že „čím více – tím lépe“; spíše se držte doporučení, že prospívat může maximálně jedna sklenka u žen a dvě u mužů,“ upozorňuje doc. MUDr. Vilém Danzig, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Redukce hmotnosti

U lidí s nadváhou a obezitou je zcela zásadní i omezení celkového kalorického příjmu. Velmi naléhavým důvodem ke snižování tělesné hmotnosti je objem pasu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen.

Fyzická aktivita

Tělesná hmotnost nezávisí jen na energetickém příjmu a složení potravy, ale i na výdeji energie fyzickou aktivitou. Doporučuje se provádět středně náročnou aerobní aktivitu alespoň 2,5 – 5 hodin týdně, intenzitu a druh zátěže je třeba volit individuálně i s přihlédnutím k vlastním preferencím. Ne každý má kladný vztah ke sportování, ale i běžné aktivity denního života jej mohou nahradit (rychlá chůze, chůze do schodů, tanec, práce na zahrádce…).

Eliminace stresu

Psychosociální stres je nejhůře měřitelným a nejdiskutabilnějším rizikovým faktorem. Deprese, anxieta (nadměrný strach), ale i životní osamělost a obecně nízký socioekonomický status jsou považovány za významnější rizikový faktor předčasného vzniku infarktu než velké pracovní zatížení v rodinném životě spokojeného podnikatele. Zbytečně vyvolávat stresové a konfliktní situace a vyhledávat je určitě zdraví prospěšné není. Nadměrnou psychickou zátěž je vhodné kompenzovat dostatkem odpočinku, zejména aktivního.