Osobou zdravotně znevýhodněnou je osoba, která může pracovat, ale zároveň potřebuje vhodně upravit pracovní prostředí, pracovní dobu a další pracovní podmínky s ohledem na její dlouhodobě, minimálně jeden rok trvající, nepříznivý zdravotní stav. O uznání osob ou zdravotně znevýhodněnou rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení, Městská správa sociálního zabezpečení Brno nebo Pražská správ a sociálního zabezpečení (podrobnosti na adrese http://www.cssz.cz/cz/ozz/).

Na základě výše zmíněné nové právní úpravy spadají osoby zdravotně znevýhodněné do kategorie osob se zdravotním postižením. „V praxi to znamená, že jim bude Úřad práce ČR věnovat zvýšenou péči, a to jak při zprostředkování zaměstnání, tak i v rámci uplatňování opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,“ vysvětluje Kateřina Sadílková, pověřená řízením Úřadu práce ČR.

Pokud zaměstnavatel přijme do pracovního poměru osobu zdravotně znevýhodněnou, může ÚP ČR poskytnout na takového zaměstnance následující příspěvky:

Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením - tento příspěvek je určen na pořízení potřebného vybavení zřizovaného pracovního místa. Podmínkou je, že pracovní místo musí být obsazeno minimálně tři roky. Příspěvek, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou nebo o osobu invalidní ve stupni I nebo II, může být poskytován maximálně ve výši 8násob ku (201 432 Kč) a v případě osoby s těžším zdravotním postižením, tj. osoby invalidní v e stupni III, maximálně ve výši 12násobku (302 148 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jestliže zaměstnavatel zřizuje 10 a více chráněných pracovních míst, pak může maximální výše příspěvku na zřízení jednoho chráněného pracovního místa činit 10násobek (251 790 Kč) a v případě pracovního místa zřízeného pro osobu s těžším zdravotním postižením 14násobek (352 506 Kč) uvedené průměrné mzdy.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě - jestliže zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, a zároveň splňuje podmínku, že tito zaměstnanci pracují na chráněných pracovních místech, může si požádat o refundaci 75 % skutečně vynaložených nákladů na jejich mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Maximálně výše příspěvku na zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněn ou, činí 5 000 Kč měsíčně. Na zaměstnance, který je uznán invalidním v e stupni I až III, lze příspěvek poskytovat maximálně ve výši 8 000 Kč měsíčně. Po roce může zaměstnavatel uplatnit nárok na zvýšení příspěvku, nejvýše však o 1 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou, nebo o 2 000 Kč měsíčně, jde-li o osobu invalidní ve stupni I a.III.

Zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, může zaměstnavatel započítat pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Novela dále ruší omezení, které neumožňovalo agenturám práce dočasně přiděl ovat k výkonu práce k uživateli zaměstnance se zdravotním postižením. Agentura práce však nebude moci za čtvrtletí, ve kterém tento zaměstnanec pracoval u uživatele, na něj čerpat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ani jeho zvýšení. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa nebude možné poskytnout agentuře práce na pracovní místo zřízené nebo vymezené pro zaměstnance, který je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

Zaměstnance dočasně přidělené k výkonu práce u uživatele si agentura práce nebude moci započítat do celkového počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu, ani pro účely poskytování náhradního plnění.

Změny se týkají i plnění povinného podílu. Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením budou moci zaměstnavatelé plnit odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé budou muset písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce ČR identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého výrobky nebo služby odebrali, nebo kterému zadali zakázky, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zad ání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě obchod proběhl.

Osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nemají v souvislosti s poskytováním tzv. náhradního plnění povinnost vymezit nebo zřídit pro sebe chráněné pracovní místo.

Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR
Praha, 8. 1. 2015