Emoční nákaza se skutečně přenáší v rodinách, jak o tom svědčí práce autorů Laram a spol. (2012). Děje se tak ale i jinde. Např. strach z veřejného vystoupení se může přenést z přednášejícího na publikum i na následujícího přednášejícího (Ralph a spol., 1994).

Emoční nákaza v souvislostech

Emoční nákazu (emotional contagion) lze definovat jako přenášení emocí z jedné osoby nebo skupiny osob na druhou osobu nebo na více osob. To se často děje na mimoslovní úrovni. Emoční nákazu je možné pozorovat už při komunikaci matky s velmi malým dítětem (Ebisch a spol., 2012). K emoční nákaze dochází i ve skupinách lidí (např. Shteynberg a spol., 2014) a dokonce i na sociálních sítích (Kramer a spol., 2014). Emoční nákaza je tedy možná i v situacích, kdy je mimoslovní komunikace omezena.

Od emoční nákazy je třeba odlišovat empatii (vcítění). Empatický jedinec si zachovává svoji autonomii a určitý odstup. Emoce si uvědomuje a je schopen je korigovat. Emoční nákaza naproti tomu často probíhá nevědomě a není tak snadné se ji bránit.

Emoční nákaza umožňuje jedincům rychle navzájem komunikovat a má biologický základ. O tom svědčí skutečnost, že emoční nákazu oslabují těžké úrazy hlavy (Rushby a spol., 2013). Emoční nákaza byla v primitivních prehistorických podmínkách užitečná mimo jiné coby varování. V dnešní době působí přenos negativních emocí většinou problémy. Emoční nákaza se týká i pozitivních emocí, jako veselost nebo nadšení, ale negativní emoce, zejména deprese se přenášejí snáze (Joiner a spol., 1999). Důvodem je patrně to, že negativní emoce sloužily jako výstraha dalším jedincům téže skupiny, což napomáhalo přežití.

Emoční nákaza a pomáhající profese

Pracovníci pomáhajících profesí často přicházejí do styku s lidmi, kteří jsou pod vlivem negativních emocí. Emoční nákaza se častěji přenese z osoby v dominantním postavení na osobu v submisivním postavení než naopak. To v praxi znamená, že dobrá nebo méně dobrá nálada např. lékaře se snáze přenese na pacienta nežli z pacienta na lékaře. Naproti tomu lékař pracuje během dne s mnoha pacienty pod vlivem negativních emocí. Jejich emoční vliv na psychiku lékaře se tak může kumulovat. Siebert a spol. (2007) konstatují, že náchylnost k emoční nákaze zvyšuje u profesionála riziko deprese a syndromu vyhoření.

Kromě pojmu emoční nákaza se lze setkat s příbuzným výrazem nepřímá emoční traumatizace (vicarious traumatization). Dochází k ní zejména pracovníků, kteří pomáhají lidem s posttraumatickou stresovou poruchou, obětem domácího násilí a sexuální zneužívání. Lze se s ní setkat i u onkologických zdravotních sester (Sinclair a Hamill, 2007) i v jiných oblastech medicíny a psychoterapie. K příznakům patří podle literatury zejména ztráta smysluplnosti práce a pocity beznaděje. Někdy může nepřímá traumatizace terapeuta vyústit až v posttraumatickou stresovou poruchu.

Individuální rozdíly

V této oblasti existují velké individuální rozdíly. Jako příklad lze uvést zdravotní sestru Violet Jessopovou. Ta přežila tři velké námořní katastrofy včetně potopení Titaniku. Po té, co odešla po 42 let trvající službě u námořnictva do penze, napsala knihu pamětí. Dožila se 84 let.

Odolnost zvyšuje nezávislost a zdravé sebevědomí, snižuje ji ovlivnitelnost a afektivní orientace. Je zajímavé, že introverti jsou více ovlivňování pozitivními emocemi, kdežto extroverti spíše negativními. Ženy bývají k emoční nákaze náchylnější než muži. Volba zaměstnání souvisí často s osobnostními dispozicemi. Nepřekvapuje, že lékaři byli v porovnání s námořníky citlivější k negativním emocím. Co se pozitivních emocí týče, byla náchylnost k emoční nákaze u obou skupin srovnatelná (Doherty a spol., 2006).

Možnosti prevence emoční nákazy a nepřímé traumatizace

Prevence v této oblasti se do jisté míry překrývá s prevencí profesionálního stresu (Nešpor, 2014).

• Informovanost: Nelson (1996) považuje za klíčové, aby si pracovníci pomáhajících profesí uvědomili, že emoční změny, k nimž dochází při psychicky náročné práci, jsou normální reakcí.
• Omezit negativní vlivy: Jestliže je to možné, doporučuje se opustit situaci, v níž dochází k emoční nákaze nebo zkrátit její působení. S tím souvisí mediální gramotnost, tj. vyhýbat se zejména audiovizuálnímu materiálu, který zbytečně vyvolává negativní emoce. Podle Chang a spol. (2007) je u zdravotních sester rozpoznávání a 7omezovaní zdrojů stresu a emoční nepohody účinnější než snaha ovlivňovat emoce přímo,
• Nezhoršovat svoji situaci: Zdravotníci mají nadprůměrné znalosti, týkající se udržování zdraví. Z čistě logického hlediska je proto překvapivé, že někteří používají postupy, které emoční krize a stres jen zhoršují. Sem patří návykové látky (zejména alkohol a tabák) nebo útěk k další práci v situaci, kdy je třeba odpočívat.
• Sebeuvědomění a uvědomování si okolí: Ve velké výhodě je jedinec, který si dokáže rychle uvědomit změnu své nálady a dát ji do souvislosti s tím, co se děje v okolí. Např. Manera a spol. (2013) zjistili, že odolnost vůči emoční nákaze lze zvýšit nácvikem rozpoznávání projevů neverbální komunikace.
• Pozitivní emoce: Vyvolávání pozitivních emocí je možné a v posledních letech se mu věnuje velká pozornost (např. Fredrickson, 2009). Lze k tomu použít řadu postupů. Můžeme zmínit připomínání si minulých úspěchů, meditaci milující laskavosti (mettá), smích (Nešpor, 2011), pochvalu a projevy uznání i další postupy. Schopnost vyvolávat pozitivní emoce u druhých lidí se považuje za jeden z rysů charismatických vůdců (Bono a Ilies, 2006). Pozitivní emoce jsou užitečné i v pracovních vztazích, zvláště při jednání s nadřízenými (Wong a spol., 2013).
• Vhodná prostředí: Pomáhá vyhledávat prostředí, která působí emočně pozitivně.
• Emoční podpora: Užitečné jsou pochopení a dobrá společnost emočně stabilních lidí.
• Komunikace: Emoční nákaze lze předejít nácvikem komunikačních dovedností (Ridge a spol., 2011). Někdy je vhodné taktně promluvit s člověkem, který kolem sebe zbytečně šíří nepohodu, a pomoci mu to změnit.
• Relaxační a meditační techniky: Všeobecnou psychickou odolnost zvyšují i relaxační a meditační techniky (Ridge a spol., 2011)
• Fyzická aktivita: Ta mírní stres i negativní emoce. I pro lidi se zdravotními omezeními je vhodná např. chůze nebo lehká fyzická práce. Jóga nebo čchi-kung v sobě kombinují výhody fyzické aktivity a relaxace.
• Spiritualita: Užitečná bývá nějaká forma duchovního života (Nešpor, 2009).
• Možnost konzultace a psychoterapie: Pomáhají postupy kognitivně-behaviorální, rodinné a jiné terapie a možnost supervize.
• Zvyšování nespecifické odolnosti: Sem patří dostatek spánku i aktivního odpočinku, pravidelné jídlo, přiměřený příjem vody, vhodná pracovní poloha a správné dýchání.

Závěr

Emoční nákaza a s ní související nepřímá traumatizace představují rozšířený problém. Ten se týká zdravotníků a psychoterapeutů, ale lze se s ním setkat i v mnoha jiných profesích. Jedná se také o častý problém u příbuzných lidí s duševní nebo návykovou nemocí. Emoční nákaza ovlivňuje týmovou práci. Existuje řada možností, jak vliv negativně působící emoční nákazy omezit nebo kompenzovat.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a MUDr. Hana Karbanová
______________________________

Literatura

• Bono JE, Ilies R. Charisma, positive emotions and mood contagion. The Leadership Quarterly 2006; 17:317–334.
• Doherty WR, Orimoto L, Singelis TM a spol. Emotional contagion. Gender and occupational differences. Psychology of Women 2006; 19(3):355 - 371.
• Ebisch SJ, Aureli T, Bafunno D, Cardone D, Romani GL, Merla A. Mother and child in synchrony: thermal facial imprints of autonomic contagion. Biol Psychol. 2012; 89(1):123-9.
• Fredrickson B. Positivity. New York: Crown 2009; Citováno podle elektronické verze publikace z roku 2011, počet stran neuveden.
• Chang EM, Bidewell JW, Huntington AD, Daly J, Johnson A, Wilson H, Lambert VA, Lambert CE. A survey of role stress, coping and health in Australian and New Zealand hospital nurses. Int J Nurs Stud. 2007; 44(8):1354-62.
• Joiner TE, Katz J.  Contagion of Depressive Symptoms and Mood: Meta-analytic Review and Explanations From Cognitive, Behavioral, and Interpersonal Viewpoints. Clinical Psychology: Science and Practice 1999; 6(2):149–164
• Kramer AD, Guillory JE, Hancock JT. Experimental evidence of massive-scale emotional contagion through social networks. Proc Natl Acad Sci U S A. 2014; 111(24):8788-90.
• Laram A, Crego A, Romero-Maroto A. Emotional contagion of dental fear to children: the fathers’ mediating role in parental transfer of fear. International Journal of Paediatric Dentistry 2012; 22: 324–330
• Manera V1, Grandi E, Colle L. Susceptibility to emotional contagion for negative emotions improves detection of smile authenticity. Front Hum Neurosci. 2013; 7:6.
• Nelson TS. Vicarious Trauma: Bearing Witness to Another's Trauma. Proceedings from the 20th Annual Convening of Crisis Intervention held in Chicago 1996. Citováno podle internetové verze práce.
• Nešpor K. Co je to spiritualita a čemu prospívá. Čas. Lék. čes.2009; 14:209-210.
• Nešpor K. Pozitivní emoce, smích, laskavost a klinická medicína. Prakt. Lék 2011; 91:213-216.
• Nešpor, K. Zvládání stresu v lékařských profesích. Medicína pro praxi 2014; 11(4):139.
• Ralph R. Behnke, Chris R. Sawyer, Paul E. King. Contagion theory and the communication of public speaking state anxiety. Communication Education 1994; 43( 3):246-251.
• Ridge M, Wells J, Denny M, Cunningham J, Chalder T. Developing a web-based stress management intervention for occupational support workers. J Ment Health. 2011; 20(2):185-97.
• Rushby JA, McDonald S, Randall R, de Sousa A, Trimmer E, Fisher A. Impaired emotional contagion following severe traumatic brain injury. Int J Psychophysiol. 2013; 89(3):466-74.
• Shteynberg G, Hirsh JB, Apfelbaum EP, Larsen JT, Galinsky AD, Roese NJ. Feeling more together: Group attention intensifies emotion. Emotion. 2014; 14(6):1102-14.
• Siebert DC, Siebert CF, Taylor-McLaughlin A. Susceptibility to Emotional Contagion. Its Measurement and Importance to Social Work. Journal of Social Service Research 2007; 33(3): 47-56.
• Sinclair HA, Hamill C. Does vicarious traumatisation affect oncology nurses? A literature review. Eur J Oncol Nurs. 2007; 11(4):348-56.
• Wong E, Tschan F, Messerli L, Semmer NK. Expressing and amplifying positive emotions facilitate goal attainment in workplace interactions. Front Psychol. 2013; 4:188.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
www.drnespor.eu
www.youtube.com/drnespor
mužské oddělení léčby závislostí
Psychiatrická nemocnice Bohnice
18102 Praha 8