Vánoční trhy

K předvánoční době mimo jiné patří i speciální vánoční trhy. V dnešní době se tyto trhy pořádají v mnoha velkých i menších městech. Datumy jejich začátku a konce se liší. Koupit na nich můžete nejrůznější pochoutky i nápoje. Samozřejmostí bývá svařené víno nebo punč. Nabídka vánočních trhů je široká a v některá města, jako třeba Vídeň, zmíněné trhy proslavily natolik, že do nich o adventu každoročně sjíždějí lidé, aby si vychutnali jedinečnou jejich jedinečnou, neopakovatelnou atmosféru.

Mnohé cestovní kanceláře dokonce pořádají i jednodenní zájezdy na takové trhy. Tradice vánočních trhů však sahá daleko do minulosti. Zajímá vás, Kdy a kde se v dřívějších dobách vánoční trhy konaly? Jak to na nich vypadalo? Co se na nich prodávalo? Odpovědi na všechny uvedené otázky najdete v článku.

Věřte nebo ne, Vánoční trhy se pořádaly už od středověku. Zatímco dnes si je každé město pořádá, kdy chce, v minulosti byla doba jejich trvání přesně stanovená. Prvním dnem vánočních trhů byla druhá neděle před Vánocemi a ti, kdo chtěli na nich něco nakoupit, to museli stihnout během dvou týdnů, pak trhy končily. A jaké zboží bylo na nich ke koupení? Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět, protože do třicátých let minulého století, na nich bylo skutečně dostupné takřka cokoliv, včetně vykrmené husy nebo postroje pro koně. Ve kterých městech se tyto trhy konaly? Pravděpodobně ve všech větších městech. Po takovém vánočním trhu se ještě více naplnila městská pokladna. Na vánoční trhy chodívali měšťané a řemeslníci, ale ani lidé z vesnice si je nenechali ujít. Kromě toho, že tam bylo samozřejmě možné pořídit vše, čeho bylo zapotřebí na nadcházející svátky, se tady rovněž prodávalo to, čeho měli hospodáři nadbytek. Ale ani to bylo všechno. V dnešní době jsou bohužel zmíněné trhy dost komerční záležitostí, tak jako téměř všechno. Dřív to ale byla nemalá událost společenská. Na vánoční trhy se sjížděly celé rodiny. Bylo to místo, kde se setkávali přátelé i známí, vyprávěli si o těch, kteří byli dál od svého rodného města nebo dokonce kraje.

Londýn, Berlín, Petrohrad, Drážďany i francouzský Dijon, ve všech těchto městech se po léta uskutečňovaly před Vánocemi ty nejslavnější trhy. To ale neznamená, že Praha zůstala pozadu. Vánoční trhy v českém hlavním městě si naopak získaly skvělou pověst. Vánoční trhy se v Praze začaly konat, sotva se v Čechách rozšířilo křesťanství. Už předtím se tam konaly trhy běžné i výroční. Nejdříve byl jediným místem, kde se v Praze vánoční trhy konaly pouze na Staroměstském náměstí. S postupem času však bylo možné najít tyto trhy na kterémkoliv náměstí v Praze. Nejen kupci z Moravy a z českých vesnic na nich prodávali, ale také kupci ze západu, východu, severu i jihu. Zkrátka ze všech světových stran.

Zboží na vánočních trzích bylo velmi různorodé a bylo ho mnoho. S časem se stala moderní stavba betlémů. Od té doby nemohly betlemářské figurky i celé sestavěné betlémy na vánočních trzích chybět. Toto zvláštní zboží bylo dostupné ve stáncích lidových betlémářů a samozřejmě i profesionálních řezbářů. Nabýt žádané figurky na pražských vánočních nebo mikulášských trzích nebyl žádný problém.

Příbram získala slávu díky „chlebovým“ betlémkům. Jak už sám název napovídá, postavičky v takových betlémech nebyly ze dřeva, nýbrž z těsta. K přípravě takového těsta bylo zapotřebí levné žitné mouky. Není tak docela pravdou, že zmíněné betlémky se nezhotovovaly ze dřeva. Součástí těsta byly totiž i dřevěné piliny a klihová voda. Výroba se neobešla bez speciálně připravených forem, do nichž se těsto nalévalo. Bylo nutné vyřezat ze dřeva model. Ten se následně otiskl do hliněné formy. Pak musela forma do hrnčířské pece, aby se tam vypálila. Poté se „chlebové“ postavičky vyklopily a bylo třeba je nechat usušit. Pak už zbývalo je jenom omalovat, nalakovat, postavit na stojánky a mohly na trh. Je naprosto jasné, že na vánočních trzích byla spousta dřevěných figurek. Objevovaly se tam však také figurky tlačené z papíroviny, do které se přidávala i sádra a bramborový škrob.
Betlémové figurky se prodávaly skvěle. Není divu, když v době, o které je nyní řeč, stávaly jesličky o svátcích ve všech domech. Vánoční stromky byly však ještě v 19. století poměrně drahé, takže si je mohli dovolit jen někteří. Dřevěné, sádrové i keramické betlémy nezřídka vydržely délé než jednu generaci. Stačilo je tedy pořád doplňovat a oživovat novými figurkami. Co se týče „chlebových“ betlémů, u těch samozřejmě trvanlivost tak dlouhá nebyla. Jelikož si na nich pochutnávali různí drobní broučci a mouční červi, padly za vlast, jak se říká, po několika letech.

Vánoční trh na Staroměstském náměstí se těšil velké oblibě mezi dětmi. Jak pak by taky ne, když právě na tomto náměstí až do začátku minulého století vystavovali své zboží hračkáři i loutkaři, a ne jenom z Čech, ale i z Německa a Rakouska. Kromě barevných káči, dřevěných koníků a hadrových panenek na stáncích stávaly i krásné porcelánové panenky v šatech podle nejnovější módy a s pravými vlasy. Jenže taková porcelánová krasavice stála dost peněz, stejně jako třeba cínoví vojáčci s namalovanými uniformami nebo velký medvěd z knoflíkovýma očima, který měl navíc mašli pod krkem. Takovéto hračky si však nemohl dovolit každý. Naštěstí se na trhu našly i lacinější hračky, na které rodičům peníze stačily.

Co se ale objevovalo na všech vánočních trzích v Česku, byly hračky, které byly zároveň i pamlsky. I z takových hraček měli ti nejmenší pochopitelně velkou radost. V 19. století bylo možné na vánočních trzích v Praze pořídit i tzv. Kristovy stromy, které se dovážely z Německa a také malé vánoční stromečky, které se vyřezávaly z lepenky a barvily na zeleno.

Je víc než jasné, že tak významná událost, jakou byly vánoční trhy se neobešla bez četných atrakcí, aby se lidé mohli pobavit. Nejvíce se jich vyskytovalo přirozeně na Staroměstském náměstí a také na Karlově náměstí, které se tehdy jmenovalo Dobytčí náměstí, ani Velké náměstí nezůstalo pozadu. Na všech uvedených místech bylo možné potkat kejklíře, akrobaty, žongléry i hudebníky. Nejoblíbenější vánoční kratochvílí měšťanů, dětí, chudých i starých byla vystoupení pouličních zpěváků. Vánoční melodie se rozléhaly po náměstích už ve středověku, během renesance i baroka, v 19. století rovněž. Diváci si navíc mohli text písně prohlédnout, protože písničkáři během zpěvu ukazovaly hůlkou na obrázky, které jej znázorňovaly. Dokonce si mohli tištěný text balady, či písně koupit a zkusit zazpívat.

Kdo se v minulosti vypravil na pražské vánoční trhy, měl jistě o skvělou zábavu postaráno. Ale jsem si jistá, že pokud se i vy vydáte do předvánoční Prahy nebo do kteréhokoliv města na vánoční trhy, nudit se tam určitě nebudete a litovat už vůbec ne. Ikdyž to dnes vypadá poněkud jinak než dřív, přesto zůstávají vánoční trhy nezapomenutelným, ojedinělým zážitkem.

Krystyna Kędziorová


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.