Mravenec lesní vytváří kupy z jehličí a ty se stávají jeho domovem. Všichni mravenci, jež si staví mraveniště ve tvaru kup, jsou zákonem chráněni, protože byl v současné době zaznamenán velký úbytek tohoto užitečného hmyzu.

Mravenci z ostatních druhů jsou si mezi sebou hodně podobní. Řadí se do řádu blanokřídlých, samečci a královny mohou létat, ale sice jen po krátkou dobu rojení. Stejným znakem pro všechny je zadeček spojený s hrudí výraznou spojkou.

Mravenci mají šest nohou a dvě tykadla. Na tykadlech se nacházejí smyslové orgány čichu a hmatu, znamená to, že tykadla a končetiny jsou obzvlášť nepostradatelné při dorozumívání s ostatními mravenci. Na povrchu těla mravenců jsou otvory, kterými je nabírán vzduch a mravenci mohou tak dýchat. Kromě tykadel mají mravenci na hlavě umístěná i kusadla. Kusadla slouží k uchopování kořisti. Oči po straně hlavy a tady je zvláštní, že každé oko má až 1000 jednotlivých oček. Další zvláštností jsou tři maličká očka uložena na vrchu hlavy a ty slouží mravencům k rozeznání světla.

Mravenci si mezi sebou vyměňují informace i pomocí chemických signálů a k tomu dochází tak, že chemické látky tvořené žlázami si předávají ústy nebo můžou použít zadeček ke značkování okolních míst.

Nejvíce se v přírodě vyskytuje mravenec obecný, ten si buduje kolonii ve starých pařezech nebo přímo v zemi. Jeho délka se pohybuje kolem čtyř milimetrů a zbarvení má hnědé až černé, jeho potravou je hmyz, med a ovoce. Tomuto mravenci je podobný mravenec žlutý, málokdy se podaří vidět tohoto mravence, neboť žije v zemi. Další v pořadí je mravenec černolesklý, ten si buduje svá obydlí v dutinách stromů a lze ho spatřit v lesích plných dubů a bříz.

V Africe a tropické Asii se nachází mravenec krejčík. U tohoto druhu je zajímavé, že obydlí si sešívá z listů. Pak zde žijí kočovní mravenci a jihoameričtí z rodu Atta, a ti jsou pozoruhodní nejen tím, že umí rozřezat listy na kusy, ale někdy i celý strom zcela oholí.

Z tropických oblastí do Evropy dorazil druh maličkých mravenců farao. Většinou se vyskytují v bytech s topením. Tento druh mravence je považován za škůdce v celé Evropě, především v potravinářských provozovnách.

V kolonii mravence lesního je královna a samečci v délce 9 až 11 milimetrů. Budoucnost potomstva je dána geneticky. Královna klade vajíčka a z těch se líhnou chůvy, jež se starají o kukly a larvy. Další mohou být dělnice, z toho se pár samiček zařadí k vojákům a společně dohlížejí na ochranu kolonie proti vetřelcům. Jejich genetická výbava spočívá hlavně ve větších kusadlech a v agresivnějším vystupování.

Pak se líhnou samečci, kteří mají jediný úkol, a to oplodnit královnu během svatebního letu. Tím jejich poslání je splněno a končí jako potrava dravců či zahynou přirozenou smrtí. Královna po svatebním letu přichází o křídla a může založit novou kolonii, nebo vnikne do cizí kolonie, kde usmrtí tamější královnu a převezme vládu.

Mraveniště lesního mravence má nekonečné množství cestiček. Mravenčí kolonie se dá přirovnat k městu, kde se vyskytují hlavní, vedlejší ulice s přechody a slepými cestičkami, s královskými pokojíky s komorami na vajíčka a larvy. Z venku mraveniště tvoří jehličí a malé větvičky. Cestičky vedoucí hlouběji do mraveniště mravenci různě zpřístupňují či zamezují vstup. Dokonce někteří mravenci se vyhřívají na slunku a pak se jdou ochladit do mraveniště, kde pak dochází ke zvýšení teploty až o 10° C.

V části, kde probíhá ukládání vajíček a dochází k postupnému vývoji larev v přeměnu dospělého mravence, je teplota stále stejná. Úplně vespod kolonie sídlí královna a nachází se tam i místo pro přezimování. V kupách mraveniště lesního mravence je většinou až několik set královen současně. Výška tohoto mraveniště dosahuje dvou metrů a nacházejí se blízko sebe.

Lesní mravenci jsou užiteční tím, jak se podílejí na regulaci některých hmyzích druhů a zároveň slouží jako potrava ptákům a drobným lesním živočichům. Mravenci se živí výměšky mšic, je to pro ně důležitá a sladká potrava.

Pro zajímavost, málo se ví, že v koloniích mravenců žije i spousta dalších brouků, housenek, ploštic, motýlů, pavouků, pakobylek, roztočů. Mravenci nedokážou žít jednotlivě, záhadou je, že k normálnímu životu potřebují společnost minimálně dalších deseti mravenců.

Karin Šimovcová