Drogy jsou jedním z dalo by se říct věčných témat, ale především je to závažný problém, který nebyl bohužel dodnes zcela vyřešen. Přiznám se, že ve mně osobně tyto omamné látky vzbuzovaly strach. Zároveň mě však vždy zajímalo, jak je možné, že je lidé stále používají, i když se ví, jaké je to svinstvo. Věnujme se tedy v tomto článku právě drogám a třeba se nám podaří této záhadě alespoň trochu přijít na kloub.

Psychoaktivní drogy a jejich využívání je mnohem starší záležitost než si myslíme. Kulturní používání těchto omamných látek bylo zaznamenáno již před pěti tisíci lety. Důležitou roli hrály nejen v lékařství, ale představte si, že třeba také v náboženství. Sloužily také jako způsob rekreace, což trvá v podstatě dodnes. Devatenácté století s sebou, mimo jiné, přineslo i izolaci spousty aktivních složek z různých psychoaktivních rostlin. Jednalo se například o morfin, kokain, či mezkalin. Možná právě tento fakt způsobil, že v průběhu minulého století začalo být kriminalizováno jak rekreační použití omamných látek, tak jejich výroba a obchod s nimi. Týkalo se to většiny zemí světa. V USA se pak nesměl třináct let pít alkohol. Nastala zkrátka prohibice. Nové drogy se však objevovat nepřestaly. Šlo o drogy, které ještě nebyly kriminalizovány, třeba o amfetaminy a LSD. V současnosti řeší výrobu tvrdých drog pro organizovaný zločin, známý také pod názvem narkomafie. Některá náboženství, například Native America Church, však stát používání nelegálních drog povoluje kvůli náboženské svobodě.

Drogy jsou součástí naší kultury, je to velmi smutné a špatné, ale je to bohužel tak. Šedesátá léta dvacátého století, to je období, kdy se drogy rozšířily a pronikly do společnosti. Mohla za to hudba a masmédia. Počet lidí, kteří užívají omamných látek je přímo šokující, až 208 miliónů. Nebezpečí drog je dnes pro mládež mnohem větší než dřív. Nejčastěji užívanou drogou je pochopitelně marihuana. V evropských zemích byl proveden průzkum, během kterého bylo zjištěno, že pod vlivem této omamné látky bylo od 10 do 40 % dospívajících osob, jejichž věk byl konkrétně patnáct až šestnáct let. Další smutná správa. Nejvíce jich bylo nalezeno právě v naší republice, až 44 %. Na druhém místě se umístilo Irsko s 39 %. Třetí skončily Velká Británie a Francie, kde se množství uživatelů vyšplhalo na 38 %. Ve velké Británii a Španělsku se navíc objevili i uživatelé kokainu. Tito uživatelé jsou ve stejném věku jako ti, kteří berou marihuanu. Tyto dva státy však nejsou zdaleka jedinými zeměmi, kde vzrostlo užívání této drogy mezi mladými lidmi. Itálie, Francie, Norsko a Dánsko se tím mohou také „pochlubit“.

Teď už alespoň máme nějaký konkrétnější přehled o tom, jak to s užíváním drog vypadá, co se týká množství uživatelů. Víme kolik, ale pořád ještě nevíme proč. Proč lidi vlastně berou drogy a co způsobí, že se z normálního zdravého člověka stane narkoman? Jedna otázka a mnoho odpovědí. Důvody, proč s tím někdo začne, bývají různé. Pojďme si říct alespoň o těch nejznámějších. Zdá se to zvláštní, ale snad úplně nejčastější příčinou je touha po nějaké změně v životě. Mladí lidé do toho někdy spadnou, protože se snaží za každou cenu zapadnout do kolektivu. Jiní cítí potřebu odpočinku a útěku od reality. Jsou ale i takoví, kteří se zkrátka nudí, a proto sáhnou po drogách. Další považují fetování za něco, co dělají dospělí a myslí si, že díky tomu, že to taky zkusí, dospějí i oni. K dospívání neodmyslitelně patří i vzpoura. Právě drogy se někdy stávají jakýmsi jejím předmětem nebo lépe řečeno způsobem. Pro některé drogy představují jen pouhý experiment. Ať už by byl důvod vyzkoušení a následného užívání jakýkoliv, jedno mívají tito lidé společné. Zastávají názor, že drogy jsou řešením, a neuvědomí si, že je to naopak obrovský problém. Je jasné, že život kromě radostí s sebou přináší i problémy. Mnohdy to bývají problémy opravdu závažné a postavit se jim tváří v tvář, to není zrovna jednoduchá věc. Jenže ani ten největší problém, i kdyby vypadal sebehůře, nesahá ani po paty potížím, které člověku způsobí drogy. A žádná trampota nestojí za to, abychom ji řešili omamnými látkami. Nejrozumněji se zachová ten, kdo se o nich včas a pravdivě informuje a vyhne se jim obloukem.

Když budeme tvrdit o drogách, že jsou to jedy, nepřeženeme to ani v nejmenším, protože je to vlastně pravda a podle toho kolik jich kdo užije, tak silně budou působit. Po užití malého množství bude daná osoba pouze aktivnější. Větší dávka aktivitu naopak potlačuje. Čím je množství větší, tím víc se působení drogy podobá jedu a tím větší je také riziko, že dotyčný zaplatí životem. Zmíněné informace se týkají všech drog, bez ohledu na jejich druh. Liší se pouze to, kolik je zapotřebí omamné látky k tomu, aby se dostavil učinek, který bychom chtěli. Některé drogy však navíc dovedou přímo ovlivnit mysl a narkoman pak vnímá dění kolem sebe jinak (nesprávně, pokřiveně), než by měl. V důsledku toho může někdy normálnímu člověku chování závislého připadat divné, iracionální, nepatřičné i destruktivní.

Ve druhé části článku si řekneme, jak konkrétně drogy ovlivňují lidskou mysl, co všechno dokáží zničit a nebudou chybět ani příběhy narkomanů nebo bývalých narkomanů. Tak si na to počkejte, pochopitelně, pokud chcete.

Krystyna Kędziorová