Nikdo proti ní není imunní a nakazit se můžeme velice snadno. Nebezpečí číhá všude, kde potkáváte víc lidí, hlavně v dopravních prostředcích, na úřadech nebo pracovišti. Ohroženy jsou všechny věkové skupiny. Čím jsme starší, tím nám hrozí více komplikací, které může chřipka, zvláště ta neléčená, způsobit. U oslabených nebo starších lidí končí někdy smrtí. Přesto ji často podceňujeme.

V začátku se běžná viróza a chřipka svými příznaky hodně podobají. Pro většinu lidí jsou synonymem stejného onemocnění. Relativně méně závažné je nachlazení, které obvykle zvládneme samoléčbou. Další virová onemocnění, akutní respirační infekce, projevující se katarem horních cest dýchacích a rýmou jsou většinou bez výraznějších teplot. Pro chřipku je na rozdíl od ostatních respiračních onemocnění charakteristický rychlý nástup nemoci, který je spojený s vysokými teplotami, zimnicí, třesavkou, namáhavým kašlem, bolestmi svalů a kloubů. Kromě těchto příznaků můžeme cítit abnormální únavu až schvácenost. Většina respiračních onemocnění probíhá bez větších komplikací. Příznaky nachlazení a virových onemocnění většinou zvládneme pomoci volně prodejných léčivých přípravků a čajů. Horečnatý stav ale vyžaduje klid na lůžku, dostatek chladných tekutin, studené zábaly a podobně. Horečku je třeba tlumit léky, které zároveň zmírní bolesti svalů a kloubů.

Okamžitě, když ucítíte první příznaky nemoci, je dobré použít některý z přípravků s kyselinou acetylsalicylovou, které mají protizánětlivý a analgetický účinek. Vždy dodržte doporučené dávkování. Nic nezkazíte, když se „nadopujete“ vysokými dávkami vitamínu C. Pokud domácí léčení nestačí a rozvinou se další komplikace, třeba zánět dutin nebo průdušek, neotálejte s návštěvou lékaře. V některých případech je ovšem nutná léčba antibiotiky.

Podle lékařů česká populace tato onemocnění dlouhodobě podceňuje a nevěnuje moc pozornosti ani prevenci. Řada nemocných lidí běžně chodí do zaměstnání i restaurací, jezdí hromadnou dopravou a nemyslí na to, že virová onemocnění jsou takzvané kapénkové infekce a šíří se mimořádně rychle. Právě u chřipkových virů je „infekční dávka“ velmi nízká, takže se nakazíte snadno. Jednoduše řečeno stačí, když v autobuse ve vaší blízkosti někdo kýchne nebo se doma napijete ze stejného hrnečku jako váš nemocný syn.

Pokud jde o prevenci, lékaři mluví o primární a sekundární. Primární prevence je způsob chování, doporučení a zásad, jak předcházet nemocem. V případě chřipky je příkladem takové chování, například nechat se naočkovat. Sekundární prevencí jsou chápaná opatření, která můžou zabránit přenosu na jinou osobu.

Pak je tu také zrádný pneumokok

V době chřipkových epidemií vzrůstá i nebezpečí bakteriální nákazy, která může v některých případech vést až k smrti. Pneumokoková onemocnění postihují zejména nejmenší děti do 2 let, seniory starší 65 let a lidi se sníženou imunitou. Nejčastěji dochází k infekcím postihujícím jednotlivé orgány (záněty středouší a nosních dutin, lehčí zápaly plic). V případě průniku mikrobů do krve se pak jedná o život ohrožující infekce. Nemocný bývá schvácený, slabý, má horečku, zimnici, třesavku. Obtíže mohou vést až k zánětu mozkových plen, který se projeví výraznými bolestmi hlavy s postupující poruchou vědomí. I přesto, že dnešní medicína nabízí moderní možnosti léčby, může dojít ke smrti nebo má nemocný doživotní zdravotní následky. Pneumokokové zápaly plic komplikují často chřipky a způsobují úmrtí zejména seniorů a chronicky nemocných lidí. Jedinou dostupnou metodou, jak se bránit vzniku pneumokokových nákaz, je dnes očkování. Prevence ve formě očkování je už u nás nabízená dětem do 18let (také jsem nechala očkovat syna, jistota je jistota), dospělí a zejména senioři však často očkování podceňují. Přitom se tak zbytečně vystavují rizikům, protože i pro dospělé jsou k dispozici vakcíny. Se zvyšujícím se věkem stoupají rizika tohoto onemocnění, ale i závažnost jeho průběhu.

Informace o možnostech prevence vám podá praktický lékař.

Ivana Niemczyková