Mátu peprnou řádíme mezi vytrvalé byliny s dřevnatým oddenkem. Vysoká bývá obvykle 30 až 50 centimetrů. Větvená, přímá, čtyřhranná a chlupatá, to všechno jsou přívlastky, které popisují lodyhu této rostliny. Pokud Vás zajímají její listy, tak ty jsou v prvé řadě řapíkaté a křižmostojné, ale zároveň vějčitě kopinaté, ostře pilovité, špičaté a olysalé. Květy se pochopitelně vyskytují na konci stonku a jsou sestavené do lichopřeslenů. Koruna těchto květů je čtyřcípá a bledě nachová. Plody byste však na mátě hledali marně. Vůbec je nevytváří a její rozmnožování probíhá vegetativním způsobem. Celá rostlina bývá fialově naběhlá. Představte si, že máta peprná vznikla zkřížením máty vodní a máty klasnaté. Občas dochází k záměně máty s jinými kříženci, kteří se u nás často vyskytují, či s druhy stejného rodu.

Ke zkřížení máty peprné došlo s největší pravděpodobností v západní Evropě. Právě odtamtud se tato bylina rozšířila do mírných klimatických pásem na celém světě. V Čechách zdobí zahrádky nebo květináče. Zřídka můžeme natrefit i na mátovou pláň. K tomu, aby dobře rostla a dařilo se jí, potřebuje humózní půdu, která neobsahuje vápník. Místo, na kterém roste, by mělo být slunné a chráněné.

Málokterou rostlinu, kromě květin, pěstujeme výhradně pro potěšení oka. Chceme z ní mít také nějaký užitek. Stejně je tomu v případě máty. Aby bylo možné ji použít k jakémukoliv účelu, je třeba nejen o ni dobře pečovat, ale také ji sbírat ve vhodném čase a správně ji skladovat. Sběr máty probíhá od června do září. Konkrétně sbíráme nať a listy. V případě natě je nejlepší, když sběr proběhne ještě než rostlina rozkvete. Sušit se musí vždy ve stínu a v tenkých vrstvách. Je možné použít k tomu i umělé teplo, pak ale nesmí být teplota vyšší než 40 °C. Sběr a sušení listů se probíhá podobně. Ke skladování drogy je zapotřebí papírových nebo jutových pytlů a také suchého vzdušného místa, kde bychom je mohli i s jejich obsahem postavit a držet. Konzervace máty je však možná i jinak, například pomocí zmražení, lisování oleje nebo konzervací v oleji a v octu.

Tato bylina má široké využití. Kromě léčitelství a kuchyně se s ní můžete setkat i v kosmetice, z čehož jednoznačně vyplývá, že se dá použít nejen k vnitřním, ale i k vnějším účelům. Nejdříve si řekneme něco o vnějším použití. Tak tedy, droga rostliny pomáhá léčit nemoci kůže, jakými jsou například ekzémy, kopřivky, vyrážky, svědění kůže a další kožní choroby.

Zánět hrtanu, zahlenění, katar horních dýchacích cest, zánět průdušek i tu obyčejnou rýmu, všechny vyjmenované nemoci můžeme, mimo jiné, léčit, když budeme mátu peprnou dýchat, neboli ji inhalovat.

Trpíte revmatismem, nebo pohmožděninami? Pak není nic snazšího než postižená místa potřít mátovým olejem.

Že je odvar z babského ucha, čili šalvěje přeslenité dobrým kloktadlem, to už bezpochyby víte dávno. Víte však i to, že účinné kloktadlo se dá připravit rovněž z máty peprné? Takové kloktadlo Vám uleví od bolesti zubů, která dokáže člověka často hodně potrápit, jak je všeobecně známo. Pomůže také při zánětu dásní a od zápachu z úst.

Ti z Vás, které trápí svalové křeče, se mohou zase klidně ponořit do koupele z mátového odvaru. Koupel navíc posiluje nervy a osvěžuje pleť.

Je čas přejít k vnitřnímu použití. Za svoje široké využití v léčitelství máta peprná nejspíš vděčí hlavně silici a jiným významným a potřebným látkám, které obsahuje. Pomáhá při poruchách trávícího traktu, hovoříme zde třeba o nadýmání, křečích, či kolikách. Povzbuzuje chuť k jídlu a má vliv jak na tvorbu, tak na vylučování žluče. Dobrá zpráva pro všechny, kdo trpí bolestmi hlavy nebo migrénou. Máta tuto bolest ztlumí. Její účinky jsou příznivé i při léčbě horních cest dýchacích. Navíc snižuje krevní tlak a zdravotních potíží, při kterých pomáhá je daleko víc. A vy si tuto bylinku můžete dopřát nejen v podobě čaje, ale také si třeba můžete dát mátový nálev, likér nebo sirup. Máta byla doporučována i jako povzbuzující erotický prostředek. Kromě jiných látek je součástí máty také mentol. Ten se přidává do masážních přípravků zubních past, žvýkaček, bonbónů. Čerstvé mladé lístky máty slouží jako ozdoba koktejlů, dezertů a dalších jídel.

Vrtá Vám hlavou proč se máta jmenuje zrovna máta? Nejste sami. Tato hádanka nebyla totiž dodnes vyřešena a na původ názvu této rostliny existuje několik různých názorů. Například v řečtině to znamená nelibě páchnoucí. Latina podobné slovo překládá jako sůl, nejspíš proto, že se mátou kdysi kořenilo. Dost možná, že pojmenování rostliny dostal svůj význam díky mytologii. Jeden z Ovidiiových mýtů totiž vypráví o nymfě Menthe, kterou Proserpina proměnila v rostlinu, protože na ni žárlila.

Přesný původ pojmenování máty tedy zatím neznáme. Ale co na tom, hlavně, že víme, k čemu všemu se hodí a v čem může pomoct.

Krystyna Kędziorová