V noci se nemluví ani nechodí, v noci se spí

K dyž někdo někomu řekne, že kouká jako náměsíčný, myslí tím obvykle, že se dívá zasněně nebo vypadá unaveně. Kdyby si Vaše dítě chtělo s Vámi v noci povídat, hrát si nebo chodit po pokoji, možná byste mu také odpověděli souvětím, které se objevilo v názvu článku. Některé děti však přes veškeré zákazy a domluvy rodičů mluví ze spaní nebo v noci chodí po bytě. Nedělají to však proto, že chtějí svým rodičům dělat naschvály ani z trucu, nýbrž proto, že jsou nemocné.

Možná i Vám se někdy stalo, že jste svoje dítě během noci nebo ráno našli někde jinde než v jeho postýlce, například na záchodě nebo u dveří pokojíku, nebo jste jej slyšeli mluvit ze spaní. Tak na to pozor, právě to by totiž mohlo znamenat, že trpí náměsíčností. Pojem náměsíčnost zná asi každý. Ale co toto slovo vlastně znamená a proč tato porucha postihuje lidi? Může za to skutečně Měsíc a jeho stav, jak napovídá název, nebo jsou ještě jiné příčiny jejího vzniku? Právě na tyto otázky se pokusíme najít odpověď v následujících odstavcích.

Náměsíčnost je odborně (lékařsky) nazývaná také somnambulismem. Patří mezi poruchy spánku. Zdá se to skutečně neuvěřitelné, ale náměsíčnost je s největší pravděpodobností dědičná. Tato domněnka však nepředstavuje pravidlo, kterým je třeba se za všech okolností řídit. Dalšími viníky, kteří poruchu vyvolají, mohou být nedostatek spánku, únava, někdy se náměsíčnost vyskytne kvůli nemoci, horečce, či stresu. Může k ní ale také dojít, a to je podle mého názoru docela důležité, pokud má někdo nepravidelný spánkový režim. Myslím, že takových lidí je v současnosti docela dost. Ze zmíněných informací vyplývá, že příčiny vzniku poruchy jsou zcela jiné, než si většina lidí myslí, a že Měsíc, kterého mnoho lidí, včetně mě, dosud považovalo za hlavního viníka, má obvinění z krku. I když možná má na projevy poruchy přece jenom nějaký vliv, kdo ví.

Jak již bylo řečeno, obětmi náměsíčnosti bývají hlavně děti. Konkrétně jsou to obvykle dvanáctileté děti. Porucha se však může projevit daleko dřív a to v období, kdy se dítě naučí chodit. U náměsíčných dětí, kterým je dvanáct, si rodiče nemusí s jejich nemocí dělat příliš velké starosti. Porucha totiž většinou zmizí sama, stejně jako se sama objevila. Obvykle se tak stane v pubertě kolem patnáctého roku života. Přece jenom však není vhodné, aby rodiče tuto poruchu jakkoliv podceňovali, naopak by měli udělat všechno proto, aby jejich dítě bylo v bezpečí a při jeho nočních procházkách se mu nic nestalo. Někdy ale dojde k tomu, že náměsíčnost přetrvá, ačkoliv daný člověk dosáhne už dospělého věku, nebo se u něj porucha projeví teprve v dospělosti. V takovém případě je situace vážnější. Postihuje-li náměsíčnost dospělého jedince častěji, měl by o svých potížích každopádně říct svému lékaři a navštívit ho. Tato porucha spánku by pak totiž mohla být jakýmsi varovným signálem, že pacient trpí nějakou neurologickou poruchou nebo bere drogy.

Náměsíčnost se projevuje v noci, zejména v její první třetině. Dítě (člověk), který trpí touto poruchou, může klidně usnout večer a spát. Uprostřed spánku se z ničeho nic posadí na posteli nebo začne rovnou chodit po pokoji, či dokonce vykonávat nějakou činnost. Zkoušet se s ním v tu chvíli domluvit, by však byla zcela zbytečná námaha, protože nemocný na jakoukoliv komunikaci není schopný reagovat. Probudit takového člověka rovněž není snadným úkolem. To ale neznamená, že by náměsíčný nemohl mluvit s člověkem, který je u něj. Dokonce se může procházet s otevřenýma očima. Kromě toho může procitnout. Pak je ovšem dezorientovaný. Neví kde je a co se s ním děje. V tom případě je třeba daného člověka uklidnit. Ujistit ho, že je všechno v pořádku a odvést ho do postele. Ráno se nepokoušejte svému dítěti připomínat, jak mělo živou noc a co všechno během ní dělalo, ono si to totiž nebude pamatovat.

Určitě vás zajímá, co člověku trpícímu náměsíčností hrozí. Především jsou to úrazy, které na něj číhají na různých místech. Nejbezpečnější variantou, jak tomu zabránit je zařídit nemocnému ložnici v přízemí, samozřejmě pokud to podmínky dovolí. Každopádně se musí zajistit, aby daný člověk neodešel z bytu nebo vstoupil na balkón, protože pak by mu mohlo jít skutečně o život. Máte-li u sebe doma nějakého náměsíčníka, nezapomeňte zkontrolovat, než půjdete spát, jestli jsou všechna okna zavřená, vchodové dveře zamčené a veškeré ostré předměty i další věci, které by mohly překážet odstraněné. Je to velmi důležité pro bezpečnost nemocného.

Ti, kteří by si přáli, aby se jim náměsíčnost vyhnula, a to jsou bezesporu všichni lidé, by hlavně měli odpočívat a relaxovat. Na své si v tomto případě přijdou i milovníci meditace, neboť i ona je jednou z metod, jak tuto poruchu spánku potlačit nebo snížit. Také je nutné zajistit, abychom měli dostatečné množství spánku. Účinným opatřením je rovněž dopřát si během dne krátké spánky. Právě takové šlofíky totiž způsobují, že se snižuje množství pomalovlnného spánku v noci.

Jistě někteří z Vás sledují v úterý a ve čtvrtek večer na Nově seriál Ordinace v růžové zahradě 2. Sama jsem jeho divačkou. Nechci tomuto seriálu dělat žádnou reklamu, to rozhodně ne. Možná si vzpomínáte, že v některém z nedávných dílů řešili lékaři případ malého chlapce Honzíka Škopka, který měl na těle modřiny a byl otlučený. Doktoři se nejdříve domnívali, že se dítě stalo obětí týrání. Když pak jedné noci kluk záhadně zmizel, hledala ho snad celá nemocnice a jeho matka byla podezřelá, že ho unesla. Ráno se však zjistilo, že to nebyla pravda. Chlapce našla jeho dětská doktorka na toaletě, kde spal a odhalila, že příčinou jeho odřenin, modřin a dalších zranění byla právě náměsíčnost. Právě tehdy mě poprvé napadlo, že by bylo dobré dozvědět se o této poruše něco víc a rozhodla jsme se o ní napsat článek. Ale to jsem trochu odbočila. Teď je na čase téma uzavřít.

Shrnula bych to asi takhle. Nebojte se spát a odpočívat. Je víc než jasné, že bez práce to v životě nejde, ale dřít jako kůň až do úmoru, to taky není dobré. Nebojte se proto spát a odpočívat. Odpočinek a relaxace neodmyslitelně patří k životu a jsou důležité pro jeho kvalitu. Od pradávna se přece ví, že spravedlivý spánek je nejsladší na světě, tak na to nezapomínejme a dopřávejme si bez výčitek tento „pamlsek“. Spaní je totiž navíc jediná sladkost, po které nepřibereme. Na úplný závěr si dovolím použít moudrou větu, kterou vždy říkávala moje prababička: „Lepší spaní, než med lízáni.“

Krystyna Kedziorová


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.