Nebojte se, na novelizaci zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, která přináší mimo jiné zvýšení příspěvku na mobilitu, jsem nezapomněl, ale vzhledem k tomu, že ještě nebyl završen legislativní proces a účinky novely s největší pravděpodobností nastanou až 1. ledna 2018, přesné informace o ní přineseme v jednom z následujících článků.

Vliv dohody o provedení práce na evidenci uchazečů o zaměstnání

Dotaz: „V srpnu tohoto roku jsem skončil zaměstnání, chci se zaevidovat jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce, abych získal podporu v nezaměstnanosti. Mám uzavřenou malou dohodu o provedení práce s měsíční odměnou kolem 5000 Kč měsíčně. Můžu se na Úřadu práce zaevidovat?“

Odpověď na tento dotaz by byla rozdílná v závislosti na tom, jestli byl položen v červenci nebo v srpnu tohoto roku. Přesněji 29. července 2017 totiž nabylo účinnosti ustanovení zákona č. 207/2017 Sb., které novelizovalo zákon o zaměstnanosti tak, že z tzv. nekolidujících zaměstnání byla odstraněna činnost na základě dohody o provedení práce. Pokud odměna z takovéto dohody před 29. červencem nepřesahovala polovinu minimální mzdy (aktuálně tedy částku 5 500 Kč), pak tato skutečnost nikomu nebránila být jako uchazeč o zaměstnání Úřadem práce zaevidován. Jen pro pořádek připomeňme, že podpora v nezaměstnanosti mu při výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání stejně vyplácena být nemohla. Ale pro mnohé uchazeče je podstatným důvodem vedení v evidenci Úřadu práce skutečnost, že za ně platí zdravotní pojištění stát.

Z nynější úpravy však vyplývá, že každý, kdo má uzavřenou jakoukoliv dohodu o provedení práce (bez ohledu na výši měsíční odměny z ní), nemůže být v evidenci jako uchazeč veden.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tento krok odůvodňuje snahou předcházet dlouhodobému setrvávání lidí v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tito evidovaní uchazeči o zaměstnání, kteří zároveň pobírali odměnu z dohod o provedení práce pod 5 500 Kč, totiž z takovýchto dohod neplatí zdravotní ani sociální pojistné.

Novela v přechodných ustanoveních obsahuje jediné změkčení této klauzule v tom smyslu, že ti uchazeči o zaměstnání, kteří dohodu o provedení práce uzavřeli před účinností tohoto zákona (tedy před 29. červencem), zároveň již tehdy byli jako uchazeči o zaměstnání Úřadem práce evidováni, mohou v evidenci zůstat ještě po tři měsíce. Do té doby se musí rozhodnout, co je pro ně „výhodnější“ a ukončit buď dohodu, nebo vedení v evidenci.

Není invalidita III. stupně jako invalidita III. stupně

Když už probíráme pravidla daná zákonem o zaměstnanosti, dovolím si připomenout problém, s nímž se na naši poradnu čas od času nějaký těžce zrakově postižený klient obrátí. Zákon o zaměstnanosti v ustanovení § 25 odst. 2 písm. d) říká toto:
„Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou
d) je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.“

Občas se stává, že si někdo (třeba i pracovník Úřadu práce) nedočte toto ustanovení až do konce a na onu výjimku zkrátka nepřijde. I tento příklad ze zákona o zaměstnanosti tak demonstruje skutečnost, jak je důležité, aby v rozhodnutí nebo v posudku o invaliditě bylo uvedeno, zda pojištěnec je nebo není „schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek“. Když pojištěnec „je schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek“, pak může být zapsán i veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a při splnění dalších podmínek má nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Přestupky související s průkazem osoby se zdravotním postižením

V souvislosti se změnami v přestupkovém právu došlo k novelizaci pro nás důležitého zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Novela, kterou mám na mysli, nabyla účinnosti 1. července tohoto roku. Do zákona byla včleněna hlava VI. s lakonickým nadpisem „Přestupky“. Najdeme v ní vymezení přestupků souvisejících s průkazem osoby se zdravotním postižením, kterých se může dopustit fyzická osoba, a také za ně hrozící sankce.

V ustanovení § 36a odst. 1 nacházíme toto:
„(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením.“
A v odstavci dva nacházíme definici dalších dvou přestupků:
„(2) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní oznamovací povinnost podle § 34a odst. 4, nebo
b) neodevzdá dosavadní průkaz osoby se zdravotním postižením při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 5 nebo 6.“

Zatímco činy, které by naplňovaly skutkovou podstatu přestupků definovaných prvním odstavcem, si představíme snadno, odstavec druhý zasluhuje vysvětlení. Nejprve k písmenu a):
Oznamovací povinnost, jejíž porušení naplňuje skutkovou podstatu přestupku, zní takto:
„Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen písemně do 8 dní ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, která průkaz vydala, jeho ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení, popřípadě změnu údajů uvedených na průkazu. Na základě ohlášení vydá krajská pobočka Úřadu práce nový průkaz osoby se zdravotním postižením. Doba platnosti takto vydaného nového průkazu je totožná s dobou platnosti nahrazovaného průkazu; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto průkazu znovu neposuzuje.“
Neohlášení uvedených skutečností je tedy trestné.
Nyní vysvětlení k přestupku pod písmenem b):
„(5) Každý, kdo nalezne průkaz osoby se zdravotním postižením nebo má v držení takový průkaz osoby zemřelé nebo osoby prohlášené za mrtvou, je povinen jej neprodleně odevzdat kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce. Stejnou povinnost má i držitel průkazu osoby se zdravotním postižením, který ohlásil ztrátu svého průkazu, jestliže průkaz nalezne nebo jej jinak získá zpět. Při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením je jeho držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce Úřadu práce dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se zdravotním postižením. Krajská pobočka Úřadu práce, které je odevzdán průkaz podle věty první až třetí, je povinna odevzdat průkaz krajské pobočce Úřadu práce, která ho vydala.
(6) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen odevzdat tento průkaz příslušné krajské pobočce Úřadu práce také v případě, kdy je mu podle tohoto zákona vydán nový průkaz osoby se zdravotním postižením.“

A nakonec této podrobné stati o tom, jakých všech přestupků se může držitel průkazu dopustit, ještě uveďme, jaká sankce mu podle zákona hrozí. Za uvedené přestupky může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč.

Užívání průkazu jen bez přestupků Vám za Sociálněprávní poradnu SONS v Praze přeje
Luboš Zajíc